Rozsah práva Evropské unie naroubovaného na české vnitrostátní právo se stále zvětšuje. S tím roste počet vyjádření předkládaných Českou republikou v řízeních před Evropským soudním dvorem. Od začátku vstupu ČR do EU zahájila EK proti českému státu 651 řízení. Vyplývá to ze zprávy vládního zmocněnce pro ESD Martina Smolka za loňský rok.
Jen v řízení o předběžné otázce obdržel vládní zmocněnec loni 660 podání: „V návaznosti na stále větší rozsah implementace norem unijního práva do práva vnitrostátního též přiměřeně roste počet vyjádření předkládaných Českou republikou v tomto typu soudního řízení. Vládní zmocněnec v roce 2015 obdržel cca 660 podání v cca 400 řízeních o předběžné otázce, přičemž Česká republika se aktivně zapojila do celkem 40 řízení. Vyjádření směřovala nejčastěji do oblasti obecných principů práva EU, volného pohybu osob, soudní příslušnosti, ochrany spotřebitele, daňových otázek a ochrany osobních údajů,“ ilustruje zpráva množství směrnic EU, které ovlivňuje životy lidí v členských zemích této organizace.
Podle Zprávy se v 63 % případů vyjádření České republiky shodovalo s konečným rozhodnutím Soudního dvora EU ve věci, ve 24 % případů se názor prezentovaný Českou republikou se závěry Soudního dvora EU neshodoval a v 13 % případů se stanovisko České republiky shodovalo s rozsudkem Soudního dvora EU z části.
Jak vyplývá ze Zprávy, vládní zmocněnec se v tomto období vyjádřil ve více než devadesáti různých řízeních. Byly mezi nimi dvě žaloby podané k Soudnímu dvoru přímo proti ČR a tři případy, kdy ČR naopak sama podala žaloby proti rozhodnutím Komise.
Srážka s ptákem v Brně, Český rozhlas a DPH, Affumová
Co se týče řízení o předběžné otázce vyjádřila se ČR prostřednictvím vládního zmocněnce například v případu Pešková a Peška, o kterém Česká justice informovala. Šlo o srážku letadla s ptákem v Brně.
Z novějších případů jde například o případ Českého rozhlasu a otázku, zda vysílání veřejné služby je či není předmětem směrnice o DPH. „Spor se týká otázky, zda služba vysílání veřejnoprávního rozhlasu, která je financována ze zákonem stanovených rozhlasových poplatků, představuje poskytování služby za protiplnění ve smyslu čl. 2 odst. 1 směrnice 77/388. Soudnímu dvoru bylo dne 4. května 2015 zasláno vyjádření hájící názor, že toto plnění podléhá směrnici o DPH. Činnost veřejnoprávního rozhlasu, která není obchodní povahy, je podle směrnice od DPH výslovně osvobozena, tudíž logicky musí být předmětem DPH. Z hlediska standardních kritérií pro existenci zdanitelného plnění je třeba vycházet z toho, že vysílání veřejnoprávního rozhlasu je fakticky trojstranný vztahem mezi státem (zadavatelem služby ve veřejném zájmu), rozhlasem a příjemci služby (poplatníky rozhlasového poplatku). I pokud by však na tento vztah mělo být nahlíženo jen izolovanou optikou dvoustranného vztahu mezi rozhlasem a příjemci služby, byla by dotčená kritéria splněna. Tyto závěry byly dále hájeny i na ústním jednání konaném dne 17. prosince 2015,“ uvádí se ve výroční zprávě, která čítá 126 stran včetně rozhodnutých případů a statistik.
Česká republika se rovněž například vyjádřila k případu Affumová, který spadá do kategorie „volný pohyb osob“, když se postavila za zadrženou Ghaňanku s falešným pasem a stanovisko, že nelze takovou osobu uvěznit a tím znemožnit její předání: „Zvláštní okolností je, že tato osoba je způsobilá k převzetí jiným členským státem (Belgií), tudíž na ni nebudou opatření podle návratové směrnice aplikována ve Francii. Je otázkou, zda za této situace lze dotčené osobě uložit trest odnětí svobody za nelegální vstup na francouzské území. Dne 21. května 2015 bylo Soudnímu dvoru zasláno vyjádření hájící názor, že trestem odnětí svobody nelze ohrozit provedení navrácení. Předání do jiného členského státu na tomto závěru nic nemění.,“ uvedla Česká republika. Také o případu Affumové Česká justice informovala.
Od vstupu do EU byla ČR šestnáctkrát odsouzena
Do kompetence vládního zmocněnce spadá též zastupování České republiky v tzv. řízeních o porušení Smlouvy (řízení pro porušení unijního práva), která zahajuje proti členským státům Evropská komise. Od přístupu České republiky k EU do 31. prosince 2015 bylo proti České republice celkově zahájeno 651 řízení, uvádí Zpráva.
Celkově byla Česká republika do 31. prosince 2015 odsouzena v 16 případech z celkem 30 podaných žalob, ve 2 případech byla žaloba zamítnuta a v 9 věcech se podařilo docílit zpětvzetí žaloby. Tři řízení aktuálně probíhají, přičemž v roce 2015 byly proti České republice podány dvě žaloby. Naopak Česká republika podala žaloby proti rozhodnutím Komise ve třech případech.
EK loni zahájila proti ČR dalších 21 řízení
Ke 31. prosinci 2015 probíhalo proti České republice 46 řízení pro neplnění povinností. Co se týče gestorů, nejvíce v současnosti běžících řízení má na kontě ministerstvo životního prostředí (11), následováno ministerstvem dopravy (9) a ministerstvem financí (8).
Jak dále vyplývá ze Zprávy, Evropská komise zahájila proti ČR v roce 2015 celkem 21 nových řízení. Z nichž 16 je nenotifikačních (žádná implementace práva EU) a pět věcných. Z předmětných 16 řízení bylo dosud pouhých pět zastaveno, uvádí Zpráva.
Nejvíce nenotifikačních řízení bylo loni zahájeno s ministerstvem financí (5), které následuje ministerstvo životního prostředí (3) a ministerstvo průmyslu a obchodu (2).
(ire)
