Prezident Miloš Zeman chce kvůli hrozbě terorismu deportace odmítnutých žadatelů o azyl. Čeští občané by se podle Zemana měli ozbrojovat, aby mohli v nutné situaci zbraň použít. Prezident také komentoval situaci v Turecku a vyslovil se pro aktivní ochranu hranic, při velké migrační vlně by se „nebránil ani plotu“. Rovněž se vyjádřil k reorganizaci policie.
Pražský hrad jako možný cíl útoku dostane podle Zemana na bezpečnostní opatření od ministerstva obrany 100 milionů korun. Prezident to řekl v dnešním hodinovém rozhovoru odvysílaném na webu Blesk.cz.
Miloš Zeman dále uvedl, že je nutné počítat s tím, že ve vysokém počtu přicházejících uprchlíků je určité procento džihádistů. „Řešení vidím v deportaci všech těch, kdo nezískají v příslušné zemi azyl. Těch, jak je známo, je většina,“ řekl prezident. Chce také deportovat „fanatické imámy, kteří v mešitách rozsévají nenávist“.
Odsuzovat zpětně teroristické útoky, když k nim dojde, je podle prezidenta laciné a povrchní. „Jediné řešení je zbavit se příčin, touto příčinou bohužel jsou ilegální migranti,“ uvedl. Migraci Miloš Zeman označil za organizovanou invazi a dodal, že uprchlíci nemají v Evropě zájem hledat práci, ale o sociální dávky.
Kvůli bezpečnosti je třeba pracovat na aktivní ochraně hranic, uvedl. „Ty může chránit armáda, policie, mohou to být i elektronická detenční zařízení. Já bych se sám v případě velké migrační vlny ani tomu plotu nebránil,“ řekl Miloš Zeman. Prezident se také vyslovil pro to, že by se občané měli kvůli terorismu vyzbrojovat. „Tady jsou lidé, kteří mají legálně drženou zbraň, museli projít velmi náročnými zkouškami,“ řekl.
Lidé se zbrojním průkazem si budou muset zvyknout na to, že zbraň nebudou mít jako suvenýr doma ve skříni, ale že v případě, kdy to bude nutné, ji budou muset použít, řekl Miloš Zeman. „Dřív jsem byl proti držení příliš velkého počtu zbraní, po těch útocích si to už nemyslím,“ uvedl Zeman v souvislosti s událostmi, které se v minulých týdnech staly v Německu a Francii.
Pražský hrad dostane od ministerstva obrany 100 milionů na bezpečnostní opatření. Je totiž podle prezidenta možným cílem teroristického útoku, podobně jako další místa, kde se shromažďuje větší počet lidí. „Nebudu říkat, na jaká opatření ta peníze půjdou, abych teroristům neusnadňoval práci,“ uvedl prezident Miloš Zeman.
Českého prezidenta Miloše Zemana také překvapil rozsah zatýkání po neúspěšném pokusu o vojenský převrat, který se udál v polovině července v Turecku. Dopředu musely být vyhotoveny seznamy osob, které evidentně neměly s vojenským převratem nic společného, uvedl díle v rozhovoru.
Část turecké se pokusila svrhnout tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana 15. července. Převrat se ale nepovedl a Erdoganův režim následně přistoupil k tvrdým čistkám ve státních institucích, jež se dosud dotkly více než 60.000 vojáků, policistů, soudců, státních zástupců nebo učitelů, kteří byli buď zatčeni nebo propuštěni z práce.
Turecko zavádí tvrdý islámský režim
Zemana rozsah čistek zaráží. „Ten musel být předem připraven. Musely být vyhotoveny seznamy osob, které evidentně neměly s vojenským převratem nic společného – to jsou učitelé, novináři, dokonce soudci,“ řekl. Zavádění stále tvrdšího islámského režimu, které bylo motivem části ozbrojených sil k puči, se v Turecku děje podle české hlavy státu již dlouho.
Zeman nechtěl komentovat spekulace, že celý pokus o převrat mohl být jen připraveným Erdoganovým scénářem pro ospravedlnění čistek. „Jsem odpůrcem konspirativních teorií a mám příliš málo informací, abych mohl tvrdit, že to byl předem připravený převrat jako záminka pro islamizaci Turecka,“ uvedl.
Aktuální je podle Zemana hrozba, že Turecko začne pouštět do Evropské unie migranty, pokud nedostane bezvízový styk s Evropskou unií. „Já jsem proti tomu, aby ho dostalo, zejména po těch posledních událostech,“ řekl Zeman. Otevření turecké hranice jako důsledku nedodržení dohod ze strany EU je reálným rizikem, dodal.
Liberalizace vízového styku je součástí březnové dohody mezi EU a Ankarou, která na jejím základě významným způsobem omezila počty migrantů přeplouvajících z Turecka na řecké ostrovy.
Policejní reforma se měla včas řešit se státními zástupci
Prezident Miloš Zeman považuje za chybu, že policejní reforma nebyla včas konzultována se státními zástupci. Začíná se to ale podle něj měnit. Ocenil také obnovení finanční policie. Není si ovšem jist dosavadní výkonností elitních policejních útvarů, kterých se reforma dotkne, a žalobců v kauzách s možnými vazbami na politiky. .
V rámci policejní reorganizace začíná v pondělí v Česku fungovat Národní centrála proti organizovanému zločinu, která vznikla sloučením protimafiánského a protikorupčního útvaru. V nové policejní složce bude pracovat 870 policistů. Její vznik vyvolal roztržku uvnitř vládní koalice mezi ČSSD a hnutím ANO, které hrozilo odchodem z vlády. Vedení policie organizační změnu hájí a zapracovává do ní připomínky státních zástupců.
„Já bych si samozřejmě přál, aby se zvýšila četnost případů, které budou vyšetřovány,“ řekl prezident na otázku, co od reformy policie očekává. Připomněl, že vyzval k přenesení sporu o plánované sloučení protimafiánského a protikorupčního útvaru z politické roviny do odborné. „To znamená nechat to na dialogu policejního prezidenta a nejvyššího státního zástupce,“ dodal prezident.
Uvedl, že ve sporu o policejní reformu se mu podařilo zabránit vládní krizi, která by poškodila politickou stabilitu v zemi. Změny ve sboru totiž ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) podepsal i přes nesouhlas koaličního hnutí ANO, které se obává zejména zastavení vyšetřování závažných kauz.
Prezident věří, že se ve státních službách najde uplatnění pro bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachtu, který kvůli plánu reorganizace od policie odešel. „Je to člověk, kterého by bylo škoda nevyužít,“ řekl Zeman. Při setkání se Šlachtou nicméně prezident poukázal na nevýrazné výsledky kauzy bývalé ředitelky kabinetu premiéra Jany Nečasové (dříve Nagyové), kterou se protimafiánský útvar zabývá.
Nová Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) bude podle vedení policie z jednoho místa efektivněji bojovat proti zločinu. Ředitelem NCOZ bude Michal Mazánek, jehož podřízení se budou zabývat například korupcí, terorismem, extremismem, migrací či rozsáhlou hospodářskou kriminalitou. Mluvčím útvaru bude dosavadní mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej, který to potvrdil Českému rozhlasu.
(čtk)
