Přestože k jednáním funkcionářů státního zastupitelství a policie dochází pravidelně, na žádném z nich nebyly státními zástupci předloženy výtky k odbornosti zpracovatelů služby kriminální policie. Zásadní informace o své údajné neodbornosti hraničící s ohrožením systému, se policisté dozvěděli až ze Zprávy o činnosti státního zastupitelství za rok 2015. Policie se nemůže vypořádat s něčím, co jí nebylo sděleno.
Vyplývá to z odpovědi mluvčího Policejního prezidia na otázky, zda loni došlo k nějakému jednání mezi nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem a policejním prezidentem Tomášem Tuhým nebo mezi vrchními státními zástupci či krajskými státními zástupci s funkcionáři Policie ČR nebo krajskými řediteli jednotlivých policejních ředitelství s předmětem „nedostatečné schopnosti a odbornost policistů“.
Podle mluvčího Policejního prezidia Jozefa Bociána dochází k jednáním mezi policií – včetně jejích nejvyšších funkcionářů – a státním zastupitelstvím pravidelně: „Jelikož příslušná státní zastupitelství dozorují trestní řízení vedené Policií ČR, k jednáním mezi zástupci Policie ČR a jednotlivých státních zastupitelství dochází poměrně pravidelně na všech úrovních. Vedení Policejního prezidia ČR se státními zástupci jedná stejně tak pravidelně. Zástupci jednotlivých státních zastupitelství jsou také pravidelně zváni k poradám jednotlivých policejních útvarů, kde jsou řešeny a komunikovány běžné provozní záležitosti,“ popsal situaci mluvčí Policejního prezidia.
Policie zásadní údaje o své odbornosti neobdržela
Přes četné popsané oficiální kontakty až na nejvyšší úroveň státní zástupci podle Jozefa Bociána žádné výtky k práci policistů nikdy nepředložili: „Na žádném z uskutečněných jednání nepadla ze strany zúčastněných státních zástupců jediná výtka týkající se nedostatečné odbornosti zpracovatelů na útvarech služby kriminální policie a vyšetřování,“ uvedl doslova mluvčí Policejního prezidia.
Že zásadní informace údajné nízké odbornosti policistů neobdržela dotčená policie k nápravě, ale naopak prostřednictvím mediální prezentace veřejnost, která ve věci nemůže nic činit, je podle mluvčího zarážející: „Pro vedení Policie ČR je tedy zarážející způsob komunikace a prezentace takto zásadních údajných nedostatků ze strany Nejvyššího státního zastupitelství. Opět se můžeme ptát, proč zjištěné údajné nedostatky nebyly vedení Policie ČR ze strany státních zástupců předloženy na některém z uskutečněných jednání v minulosti a byl opět zvolen způsob mediální prezentace bez konstruktivního dialogu mezi zúčastněnými stranami,“ uvedl mluvčí Policejního prezidia v odpovědi, ze které plyne, že se to nestalo poprvé.
Policie se nemůže vypořádat s výtkami, které jí nebyly sděleny
Na dotaz České justice, jaké závěry vyvozuje nebo hodlá vyvodit vedení Policie ČR z poznatků o odbornosti a schopnosti policistů Policie ČR, jak jsou popsány v poslední zprávě o činnosti státního zastupitelství za rok 2015, uvedl mluvčí Policejního prezidia, že Policie ČR nemůže vyvozovat závěry z něčeho, co jí nebylo sděleno: „Vedení Policie ČR se tedy při sebelepší vůli nemůže dost dobře vypořádat s připomínkami, které mu nebyly ze strany Nejvyššího státního zastupitelství sděleny,“ uvedl Jozef Bocián doslova.
O odpovědi požádala Česká justice na základě obsahu Zprávy o činnosti státního zastupitelství za rok 2015. V této Zprávě se uvádí: „Nižší státní zastupitelství vznášejí opětovné výhrady k přetrvávajícím potížím v oblasti odborné úrovně policejních orgánů, u nichž se projevuje nedostatek schopností samostatně provádět šetření, případně vyšetřování, neschopnost správně posuzovat právní kvalifikaci zjištěných skutečností, rozpoznávat jednotlivé fáze trestného činu z hlediska jeho dokonání a objevují se i potíže z hlediska zvoleného procesního postupu buď při odkládání věcí, nebo naopak zahajování trestního stíhání,“ popisuje naopak práci policistů Zpráva Nejvyššího státního zastupitelství podepsaná nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem.
Zpráva, o které Česká justice informovala, uvádí konkrétní závažné výtky: „Nedostatky se promítají i do opožděného doručování rozhodnutí ze strany policejních orgánů. Zmiňuje se zejména přetrvávání obtíží ohledně kvality vydávaných usnesení podle § 160 odst. 1 trestního řádu. Vyskytly se i případy, kdy policejní orgány automaticky kopírovaly popisy skutkových okolností ze záznamů o zahájení úkonů trestního řízení do sdělení podezření či do usnesení o zahájení trestního stíhání a následně též do závěrečného návrhu na podání obžaloby či do výsledné zprávy o výsledku přípravného řízení, aniž by vůbec byly policejními orgány zohledněny výsledky dokazování,“ píše se ve Zprávě NSZ doslova.
Česká justice se také na Nejvyšší státním zastupitelství zeptala, kdo se na Zprávě podílel. „Příprava zprávy o činnosti státního zastupitelství (nikoliv pouze Nejvyššího státního zastupitelství) gesčně spadá pod analytický a legislativní odbor NSZ, který dokument zpracovává. Zpráva však není dílem jediného autora. Vychází z množství podkladových materiálů, které jsou vyžadovány od jednotlivých odborů NSZ i z celé soustavy státního zastupitelství. Text prochází standardním připomínkovým a aprobačním řízením,“ uvedl mluvčí NSZ Petr Malý. Metodika zpracování zprávy podle něj vychází ze členění jednotlivých kapitol a vyhodnocování statistických údajů i poznatků z praxe.
Irena Válová
