Kvůli reorganizaci opustilo policejní sbor jen šest lidí. Nyní nic nenasvědčuje tomu, že by měla hrozit vlna odchodů. Řekl to policejní prezident Tomáš Tuhý. Se změnou se podle něj ztotožnila velká část policistů z ÚOOZ. Bývalý ředitel tohoto útvaru však včera před poslanci mluvil pět hodin. Poslanec Blažek pátrá po politické správnosti reorganizace, poslanec Lank neviděl žádné důkazy. Šlachtova zpráva je zapečetěna.
ÚOOZ se definitivně sloučí s protikorupční policií a z obou elitních útvarů v pondělí 1. srpna vznikne nová Národní centrála proti organizovanému zločinu. Podle policejního prezidenta Tomáše Tuhého se zatím nenaplnily předpovědi, které v souvislostí s reorganizací hovořily o masivních odchodech policistů do civilu. „Máme stále evidováno šest policistů, kteří odcházejí,“ uvedl Tuhý v rozhovoru pro ČTK. Policii podle něj neopustil žádný ze zpracovatelů současných případů. „Na všech kauzách pracují stejní policisté,“ zdůraznil Tuhý.
Jedním z policistů, který odešel, je bývalý šéf ÚOOZ Robert Šlachta, jenž s reorganizací nesouhlasil. Šlachta byl šéfem útvaru od roku 2008. Po svém nástupu musel řešit personální situaci poznamenanou řadou odchodů zkušených policistů.
Podle Tomáše Tuhého zatím opakování této situace nehrozí, přestože členové útvaru krátce po oznámení reformy napsali ministrovi vnitra Milanovi Chovancovi (ČSSD) nesouhlasný dopis, v němž reorganizaci kritizovalo 17 vedoucích odborů a expozitur ÚOOZ. Za vedení se postavilo také přes 200 dalších policistů a pracovníků útvaru. „Musím říct, že i stávající příslušníci ÚOOZ se ztotožnili s touto změnou. Svědčí o tom i zájem některých funkcionářů o nabídková a výběrová řízení. Mě ten zájem překvapil,“ řekl Tuhý. Podle Tuhého k tomu pomohla intenzivní komunikace uvnitř policie.
Naopak Robert Šlachta patří mezi nejhlasitější kritiky reformy. Podle něj může mít následky i to, že odchází pouze šest lidí, protože jsou mezi nimi policisté, kteří se podíleli například na vyšetřování kauzy kolem olomouckého hejtmana Jiřího Rozbořila (ČSSD), nebo odborníci na kyberkriminalitu. „Ty důsledky ukáže až čas. Můžete mít 100 lidí, kteří nestojí za nic a šest lidí, na kterých to bude stát,“ řekl v noci na dnešek Šlachta novinářům po jednání sněmovní vyšetřovací komise. Podle dnešní Mladé fronty Dnes odchod ze sboru zvažují další lidé z ÚOOZ – například z analytického oddělení, klíčový programátor či někteří členové ostravské expozitury.
Bývalí policisté měli konat, nikoli odejít a útočit
Jak vyplývá z rozhovoru pro ČTK, policejního prezidenta Tomáše Tuhého nejvíc mrzí, že do plánované reorganizace policejního sboru vstoupila politika. Politici by podle něj měli být mimo diskusi o struktuře jakéhokoliv bezpečnostního sboru.
Změny v policejním sboru v minulých týdnech vyvolaly ostrou roztržku mezi ČSSD a hnutím ANO uvnitř vládní koalice.
Tuhý je šéfem policie dva a čtvrt roku. Poslední týdny, kdy se diskutuje o změnách ve sboru a sloučení protimafiánského a protikorupčního útvaru, považuje za nejtěžší chvíle ve funkci. „Bezpečnostní sbor je tady od toho, aby fungoval pro občana České republiky. Tady nedochází k přeskupování lidí, že by se zasahovalo do trestních řízení. Cílem je efektivnější práce, lepší přístup a způsob koordinování boje proti zločinu. To je cíl, který není nový,“ zdůraznil Tuhý.
Podle něj předchozí dva roky ukázaly, že policie funguje dobře. Zmínil například zvýšení platů u policie o deset procent, což je suma o kterou před pěti roky přišli kvůli vládním škrtům.
Šéf policie kvůli reorganizaci čelí trestnímu oznámení ze strany bývalého člena ostravské expozitury ÚOOZ Jiřího Komárka, který ho obvinil z „brutálního“ úniku informací z vyšetřování. Tuhý zase podal trestní oznámení na Komárka pro podezření z pomluvy a dalších trestných činů. Nařčení podle Tuhého poškozuje důvěru v policii a zasahuje i do jeho soukromého života.
Tuhého překvapuje, že bývalí policisté podávají různá oznámení. „Pokud cítili, že se děje něco nepravého, tak měli konat. Dnes to na mě působí, že čekali na to, kdy odejdou od policie a budou se snažit nějakým způsobem, a nechci spekulovat z jakých důvodů, útočit na současné vedení policie,“ řekl Tuhý.
Kroky vedení policie v souvislosti se změnami prověřují také olomoučtí žalobci. „Stojím za svými lidmi a za čistými úmysly, které stojí za vznikem této centrály. Byl bych rád, aby si policie i do budoucna udržela svou nezávislost a apolitičnost,“ prohlásil Tuhý. Od svých podřízených prý cítí podporu.
Poslanci poslouchali Šlachtu a Ištvana devět hodin
Už podruhé se ve čtvrtek sešla sněmovní vyšetřovací komise k reorganizaci policie.Zhruba devět hodin vyslýchala olomouckého vrchního žalobce Ivo Ištvana a bývalého ředitele ÚOOZ Roberta Šlachtu. Ti poslancům měli říci všechny informace k reformě policejního sboru a rovněž odpovídali na jejich otázky. Komise také obdržela čtyřicetistránkový dokument, který vypracoval Šlachta. Jednání komise bude pokračovat 18. srpna, kdy přijde na řadu výpověď bývalého policisty Jiřího Komárka.
Šlachta před poslanci mluvil pět hodin, z jednání odcházel spokojený. „Řekl jsem všechno, co jsem měl na srdci, otázky komise byly nad mé očekávání,“ uvedl Šlachta. Na dotaz novinářů také uvedl, že zatím nedostal nabídku, aby pokračoval v práci ve státních službách. „Myslím si, že asi nejsem důvěryhodný, když řeším věci, které možná měly zůstat utajeny,“ řekl Šlachta.
Žalobce Ištvan před poslanci mluvil zhruba tři a půl hodiny. „Řekl jsem všechny informace, které má vrchní státní zastupitelství k dispozici a odpověděl jsem na všechny položené dotazy,“ uvedl Ištvan po jednání.
Blažek šetří politickou správnost, Lank neviděl důkazy
Předseda komise Pavel Blažek (ODS) nechtěl hodnotit, jak moc jsou získané informace zásadní. Na jednání ale podle něj zazněly závažné informace a vyvrátily se i některé drby a fámy. „Komise má přijít s tím, co vedlo politiky k tomu, aby policii reorganizovali tak, jak ji reorganizovali, a jestli je to politicky správné, nebo není,“ řekl novinářům Blažek.
Podle místopředsedy komise Martina Lanka (Úsvit) na jednání zazněly některé už známé věci. „Nakolik jsou ty věci zásadní, se ukáže teprve časem. Z mého pohledu by zásadní být mohly, pokud budou prokázány. Vyložené důkazy jsem tam neviděl,“ řekl novinářům Lank. Podle něj však poslanci rozebírají živou věc, dřívější sněmovní komise naopak řešily už ukončené případy. „Tím pádem bylo jasné, na co se tam dá ptát. Tady některé věci jsou ještě v řadě případů ve stadiu vyšetřování,“ doplnil Lank. Uvedl také, že komise neschválila jeho návrh, aby ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) reformu odložil.
Šlachtova zpráva k reorganizaci podle Blažka zůstane zapečetěná v jedné ze sněmovních místností, kde si ji budou moci nastudovat pouze členové komise. Ištvan v této souvislosti prohlásil, že doufá v to, že se do zprávy novináři nikdy nepodívají. Blíž by se poslancům k této zprávě měl na příštím jednání vyjádřit Komárek.
Vyšetřovací komise je sedmičlenná, každá sněmovní strana v ní má jednoho zástupce. Před komisí ještě vystoupí například žalobci, ministři, policisté, šéfové BIS či GIBS.
(čtk), (ire)
