Policejní orgány vykazují neschopnost samostatně prověřovat i vyšetřovat, posuzovat právní kvalifikaci, rozpoznávat fáze trestného činu, odůvodnit trestní stíhání a správně sepsat návrh na podání obžaloby. Vyskytly se případy, kdy do návrhu na podání obžaloby vůbec nebyly zohledněny výsledky dokazování nebo rezignace na důkazy po doznání. Takto popisuje Zpráva o činnosti státního zastupitelství za rok 2015 neschopnost české policie konat svoji práci.
Ne, to není zpráva o stavu policie v Ugundi Burundi, to je Zpráva o činnosti státního zastupitelství zpracovaná Nejvyšším státním zastupitelstvím a problém s policií otevírá zostra: „Znovu se poukazuje na problémy spojené s personálním složením policejních orgánů a jejich odborností, což pak nalézá odraz v oblasti odborné úrovně policejních orgánů, u nichž se projevuje nedostatek schopností samostatně provádět prověřování, případně vyšetřování, neschopnost správně posuzovat právní kvalifikaci zjištěných skutečností, rozpoznávat jednotlivé fáze trestného činu z hlediska jeho dokonání a objevují se i potíže z hlediska zvoleného procesního postupu buď při odkládání věcí, nebo naopak zahajování trestního stíhání,“ uvádí Zpráva hned v Úvodu.
Na jiném místě k tomu Zpráva popisuje, jak se z Policie ČR stává mafie, jejíž chapadla podle VSZ v Olomouci prorostla až na úroveň nejvyšší: úniky z trestních spisů, ovlivňování trestních řízení, organizované obchodování s informacemi o trestních kauzách.Účinný boj se zločinem je znemožněn, popisuje Zpráva vážnou situaci, o které už Česká justice jako první informovala.
Policisté nezohledňují dokazování, prostě to zkopírují
Jak vyplývá z obsahu Zprávy, poznatky o neschopnosti policie poskytla jednotlivá nižší státní zastupitelství. Tyto poznatky jsou shrnuty v oddílu Prověřování, vyšetřování a zkrácené přípravné řízení: „Nižší státní zastupitelství vznášejí opětovné výhrady k přetrvávajícím potížím v oblasti odborné úrovně policejních orgánů, u nichž se projevuje nedostatek schopností samostatně provádět šetření, případně vyšetřování, neschopnost správně posuzovat právní kvalifikaci zjištěných skutečností, rozpoznávat jednotlivé fáze trestného činu z hlediska jeho dokonání a objevují se i potíže z hlediska zvoleného procesního postupu buď při odkládání věcí, nebo naopak zahajování trestního stíhání,“ popisuje diletantství policistů Zpráva Nejvyššího státního zastupitelství.
Podle Zprávy policisté nejsou schopni dodržet zákonné lhůty a v rámci přípravného řízení kopírují prvotní skutkové okolností bez dokazování: „Nedostatky se promítají i do opožděného doručování rozhodnutí ze strany policejních orgánů. Zmiňuje se zejména přetrvávání obtíží ohledně kvality vydávaných usnesení podle § 160 odst. 1 trestního řádu. Vyskytly se i případy, kdy policejní orgány automaticky kopírovaly popisy skutkových okolností ze záznamů o zahájení úkonů trestního řízení do sdělení podezření či do usnesení o zahájení trestního stíhání a následně též do závěrečného návrhu na podání obžaloby či do výsledné zprávy o výsledku přípravného řízení, aniž by vůbec byly policejními orgány zohledněny výsledky dokazování,“ píše se ve Zprávě doslova.
Kdo se přizná, je vinen bez dokazování
Zpráva popisuje také stav v souvislosti s usnesením o zahájení trestního stíhání: „Je konstatována rovněž nedostatečná úroveň odůvodnění usnesení o zahájení trestního stíhání. Také nedostatečná snaha policejních orgánů věc náležitě obviněnému prokázat, pokud se sám doznal. Vyskytly se i případy rezignace policejních orgánů na potřebu zkoumání duševního stavu obviněného či objektivizaci zranění poškozeného cestou znaleckého posudku či jeho doplnění,“ vyjmenovává Zpráva, kterou podepsal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
Příběh o neschopné policii, pánech a válce
Problémy s odbornou úrovní policistů řešila svého času už někdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, když zjistila, že policisté v některých případech postupují svévolně a bez opory v zákoně. Ostatně proto od ní pochází nejhloupější veřejně opakovaný výrok, totiž že státní zastupitelství je pánem přípravného řízení. Naposledy jej pronášel v květnu v České televizi právě nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, přičemž Renata Vesecká jej před dvěma týdny zopakovala.
Jeden z efektů oblíbené poučky o pánovi přípravného řízení byla kampaň proti těm státním zástupcům, kteří trvali na dodržování zákonnosti a policistům jejich vadnou práci vraceli. Tito profesionální státní zástupci jsou dodnes nazýváni žábami na pramenech policejního vyšetřování dokonce i bývalými policisty, kteří jsou dnes angažováni v politice – například v Poslanecké sněmovně.
Zatímco Renata Vesecká bez politické podpory udělala hloupou chybu, její nástupce Pavel Zeman má od samého začátku veřejnou i politickou podporou a není tak možné, aby ostrý až konfrontační tón jím podepsané Zprávy byl nevědomý. Každý, kdo sloužil v řadách policie nebo působil jako státní zástupce ovšem ví, jak věci fungují ve skutečnosti a že zveřejněný příběh o neschopné policii a pánech státních zástupcích rovnají se vyhlášení války.
Irena Válová
