Policejní orgány vykazují neschopnost samostatně prověřovat i vyšetřovat, posuzovat právní kvalifikaci, rozpoznávat fáze trestného činu, odůvodnit trestní stíhání a správně sepsat návrh na podání obžaloby. Vyskytly se případy, kdy do návrhu na podání obžaloby vůbec nebyly zohledněny výsledky dokazování nebo rezignace na důkazy po doznání. Takto popisuje  Zpráva o činnosti státního zastupitelství za rok 2015 neschopnost  české policie konat svoji práci.

Ne, to není zpráva o stavu policie v Ugundi Burundi, to je Zpráva o činnosti státního zastupitelství zpracovaná Nejvyšším státním zastupitelstvím a problém s policií otevírá zostra: „Znovu se poukazuje na problémy spojené s personálním složením policejních orgánů a jejich odborností, což pak nalézá odraz v oblasti odborné úrovně policejních orgánů, u nichž se projevuje nedostatek schopností samostatně provádět prověřování, případně vyšetřování, neschopnost správně posuzovat právní kvalifikaci zjištěných skutečností, rozpoznávat jednotlivé fáze trestného činu z hlediska jeho dokonání a objevují se i potíže z hlediska zvoleného procesního postupu buď při odkládání věcí, nebo naopak zahajování trestního stíhání,“ uvádí Zpráva hned v Úvodu.

Na jiném místě k tomu Zpráva popisuje, jak se z Policie ČR stává mafie, jejíž chapadla podle VSZ v Olomouci prorostla až na úroveň nejvyšší: úniky z trestních spisů, ovlivňování trestních řízení, organizované obchodování s informacemi o trestních kauzách.Účinný boj se zločinem je znemožněn, popisuje Zpráva vážnou situaci, o které už Česká justice jako první  informovala.

Policisté nezohledňují dokazování, prostě to zkopírují

Jak vyplývá z obsahu Zprávy, poznatky o neschopnosti policie poskytla jednotlivá nižší státní zastupitelství. Tyto poznatky jsou shrnuty v oddílu Prověřování, vyšetřování a zkrácené přípravné řízení: „Nižší státní zastupitelství vznášejí opětovné výhrady k přetrvávajícím potížím v oblasti odborné úrovně policejních orgánů, u nichž se projevuje nedostatek schopností samostatně provádět šetření, případně vyšetřování, neschopnost správně posuzovat právní kvalifikaci zjištěných skutečností, rozpoznávat jednotlivé fáze trestného činu z hlediska jeho dokonání a objevují se i potíže z hlediska zvoleného procesního postupu buď při odkládání věcí, nebo naopak zahajování trestního stíhání,“ popisuje diletantství policistů Zpráva Nejvyššího státního zastupitelství.

Mohlo by vás zajímat

Podle Zprávy policisté nejsou schopni dodržet zákonné lhůty a v rámci přípravného řízení kopírují prvotní skutkové okolností bez dokazování: „Nedostatky se promítají i do opožděného doručování rozhodnutí ze strany policejních orgánů. Zmiňuje se zejména přetrvávání obtíží ohledně kvality vydávaných usnesení podle § 160 odst. 1 trestního řádu. Vyskytly se i případy, kdy policejní orgány automaticky kopírovaly popisy skutkových okolností ze záznamů o zahájení úkonů trestního řízení do sdělení podezření či do usnesení o zahájení trestního stíhání a následně též do závěrečného návrhu na podání obžaloby či do výsledné zprávy o výsledku přípravného řízení, aniž by vůbec byly policejními orgány zohledněny výsledky dokazování,“ píše se ve Zprávě doslova.

Kdo se přizná, je vinen bez dokazování

Zpráva popisuje také stav v souvislosti s usnesením o zahájení trestního stíhání: „Je konstatována rovněž nedostatečná úroveň odůvodnění usnesení o zahájení trestního stíhání. Také nedostatečná snaha policejních orgánů věc náležitě obviněnému prokázat, pokud se sám doznal. Vyskytly se i případy rezignace policejních orgánů na potřebu zkoumání duševního stavu obviněného či objektivizaci zranění poškozeného cestou znaleckého posudku či jeho doplnění,“ vyjmenovává Zpráva, kterou podepsal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Příběh o neschopné policii, pánech a válce

Problémy s odbornou úrovní policistů řešila svého času už někdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, když zjistila, že policisté v některých případech postupují svévolně a bez opory v zákoně. Ostatně proto od ní pochází nejhloupější veřejně opakovaný výrok, totiž že státní zastupitelství je pánem přípravného řízení. Naposledy jej pronášel v květnu v České televizi právě nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, přičemž Renata Vesecká jej před dvěma týdny zopakovala.

Jeden z efektů oblíbené poučky o pánovi přípravného řízení byla kampaň proti těm státním zástupcům, kteří trvali na dodržování zákonnosti a policistům jejich vadnou práci vraceli. Tito profesionální státní zástupci jsou dodnes nazýváni žábami na pramenech policejního vyšetřování dokonce i bývalými policisty, kteří jsou dnes angažováni v politice –  například v Poslanecké sněmovně.

Zatímco Renata Vesecká bez politické podpory udělala hloupou chybu, její nástupce Pavel Zeman má od samého začátku veřejnou i politickou podporou a není tak možné, aby ostrý až konfrontační tón jím podepsané Zprávy byl nevědomý. Každý, kdo sloužil v řadách policie nebo působil jako státní zástupce ovšem ví, jak věci fungují ve skutečnosti a že zveřejněný příběh o neschopné policii a pánech státních zástupcích rovnají se vyhlášení války.

Irena Válová