Exministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) interpeluje ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) kvůli tomu, že na Krajském soudu v Brně vykonává funkci místopředsedy pro trestní úsek Aleš Flídr, který je touto pozicí pouze pověřen. „Do té funkce nebyl nikdy jmenován. A byl pověřen pouze předsedou soudu, nikoliv ministrem. Čili já se domnívám, že tuto funkci nevykonává v souladu se zákonem o soudech a soudcích,“ má jasno bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). V této souvislosti není bez zajímavosti, že problém provizorního vedení se dle zjištění České justice týká 35 soudních funkcionářů v ČR.
Aleš Flídr je od května loňského roku pověřen výkonem moci místopředsedy soudu, aniž by byl jmenován. Pověření mu nedal ministr spravedlnosti, který má právo jmenovat místopředsedu soudu, ale ten, kdo má právo takového funkcionáře navrhnout – předseda Krajského soudu v Brně Milan Bořek. A právě to kritizuje exministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Tato situace naplno obnažuje jeden z problémů české justice. Podobně se tak děje v desítkách dalších případů na jiných soudech. Podle statistik ministerstva spravedlnosti je na okresních soudech v ČR dočasně pověřených místopředsedů 28, na krajských soudech pak je v takové pozici 6 funkcionářů, u vrchních soudů jde o jeden případ. Kolik z nich pověřil ministr či ministryně a kolik předsedové, zatím ministerstvo nebylo schopno upřesnit. Podle tiskového odboru pocházejí informace pouze z dat, která dodají samy soudy. „Věnuji se Brnu, neboť tam žiji. A mám za to, že v trestním úseku mají na zdejším soudě pocit, že si v rámci tzv. nezávislosti, dle nich nekritizovatelnosti, mohou dovolit, mírně řečeno, obcházení zákonů či jejich svérázný výklad. O ostatních soudech v tuto chvíli přehled nemám a je to spíše otázka na pana ministra Pelikána,“ řekl České justici Blažek.
Pozici soudce pověřeného výkonem funkce místopředsedy soudu zákon přímo neupravuje. V praxi se pověření obecně využívá pro operativní řešení náhlého personálního problému jako je například úmrtí či vážná nemoc s tím, že pověření má být dočasnou záležitostí. „Právo umožňuje užívat analogii. Tedy pokud není zákonem řešeno pověření výslovně, je nutné nepostupovat libovolně, ale pověření udělit obdobným způsobem jako se postupuje při jmenování do dané funkce,“ míní kritik poměrů na KS v Brně, advokát Zdeněk Koudelka.
Pověřit výkonem funkce podle něj může ten, kdo je oprávněn jmenovat do funkce, pokud zákon nestanoví jinak. „Pověřit je dočasně možné, ale jen analogickým způsobem jako u jmenování a dočasně (krátkodobě). Jinak se mohou pověřením obcházet zákonné podmínky jmenování do funkce. Máme historickou zkušenost se zneužitím pojmu dočasnosti – viz dočasnost pobytu sovětských vojsk u nás – 23 let. Několikaleté pověření je chybou. V případě pověřením výkonu funkce místopředsedy soudu může takové pověření učinit ministr spravedlnosti na návrh předsedy soudu. Ministr je člen vlády s ústavní odpovědností a pokud mu zákon svěřuje obsazení nějaké funkce, nemůže tuto funkci ani formou pověření obsadit někdo jiný,“ dodává Zdeněk Koudelka. Nutno dodat, že konkrétně na KS v Brně byl Flídr pověřen vedením poté, kdy jeho předchůdce zemřel.
Nechvalně v poslední době proslul také případ, kdy rok a půl chyběl na Vrchním soudě v Praze řádně jmenovaný místopředseda pro obchodní úsek. Předseda soudu Jaroslav Bureš pak kličkou na místo dosadil Stanislava Bernarda. Místo aby Bureš oficiálně jmenoval nového místopředsedu, pověřil dosavadního kolegu, aby pravomoci místopředsedy vykonával dál. A ministr spravedlnosti Robert Pelikán letos Bernarda oficiálně po „pauze“, kdy nebyl oficiálně místopředsedou, jmenoval.
Dočasné pověřování soudních funkcionářů trápí českou justici dlouhodobě. Někteří představitelé soudů to připisují nálezu Ústavního soudu, podle kterého není možné opakovat mandát předsedy a místopředsedy soudu a stěžují si na nedostatek personálních zdrojů. S tím nesouhlasí například senátorka a bývalá soudkyně ÚS Eliška Wagnerová. „To není pravda a nevěřím tomu. Jde spíš o to, že tady není dělaná řádná justiční politika. Můj pocit je, že jsou soudy kde jsou jednotlivci, kteří chtějí být dál funkcionáři a vytvoří kolem sebe atmosféru, že už nikdo jiný nechce kandidovat,“ řekla už dříve České justici Wagnerová.
Eva Paseková
