Exekutorská komora zpochybňuje analýzu ministerstva spravedlnosti, na jejímž základě se sníží odměny pro exekutory. Výsledky nejsou přesné a objektivní, uvedli dnes představitelé komory. Navrhují, aby vznikla pracovní skupina, která provede novou analýzu. Exekuční tarify chtějí řešit také společně s novelou exekučního řádu. Ministerstvo s kritikou nesouhlasí a argumentaci exekutorů považuje za falešnou. „Námitky jsou absurdní,“ uvedl ministr Robert Pelikán (ANO) na dotaz České justice s tím, že vymahatelnost práva nepoklesne.
V současnosti činí tarifní odměna 15 procent z vymáhané částky u pohledávek do tří milionů korun. Ministerstvo navrhuje zavést nové pásmo u pohledávek do 50.000 korun, kde by se odměna snížila o třetinu, tedy na deset procent. Pelikán chce také snížit minimální odměnu exekutora z 3000 na 2000 korun. Tento návrh je podle něj mírnější než původní plány, které počítaly se snížením tarifu o dvě třetiny. Platit by měl od ledna příštího roku.
Vyhlášku si můžete stáhnout zde.
Ministerstvo spravedlnosti podle exekutorů rozhodlo na základě špatné analýzy, která podle nich zkresluje ekonomické hospodaření exekutorských úřadů. Tvrdí, že do analýzy nebyly započteny ztrátové úřady. Exekutoři vycházejí z expertního stanoviska, které si nechali zpracovat a jehož cílem bylo posoudit závěry ministerstva.
„Jsem upřímně zděšena množstvím chyb a neprofesionality,“ uvedla prezidentka komory Pavla Fučíková. Podle ní se tím prokazuje, že ministr spravedlnosti chce snížit tarify za každou cenu. „Realitu si přizpůsobuje tak, aby mu to vyšlo,“ řekla. Exekutoři tvrdí, že snížení odměn povede ke zhoršení systému vymáhání práva v ČR a k ukončení činnosti řady exekutorských kanceláří.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán s kritikou exekutorů nesouhlasí. „Snížení o jednu třetinu je v podstatě takovou opatrností, my jsme přesvědčeni, že by ten systém zvládl i podstatně větší snížení,“ řekl dnes. Pokud by byl systém bezproblémový, očekává další snížení. Argumentaci exekutorů považuje za falešnou, stejné námitky se podle něj dají použít na jakoukoliv analýzu tohoto typu.
Podle Radomíra Čujana z insolvenčního odboru MSp exekutorský tarif musí svým způsobem systém dotovat, aby byl životaschopný, ale není určen k tomu, aby dotoval například ztrátové úřady, které v byznysu začínají.
Daniel Hůle z Člověka v tísni zase uvedl, že obecně exekutorský systém bude i po vyhlášce schopný generovat zisk a pokud se tak nestane, je chyba na straně exekutorů. Podle Hůleho je potřeba co nejdříve zakotvit do zákona princip teritoriality. Pelikán s teritorialitou v zásadě souhlasí, chce však vypracovat vlastní legislativní návrh. S návrhem Senátorů, který má na stole Poslanecká sněmovna, se nyní neztotožňuje. „Jsme přesvědčeni, že to není možné udělat v jednom kroku se snížením tarifu tak, jak to navrhují senátoři.“
Pelikán nesouhlasí ani s tím, že by došlo k rušení a zániku některých exekutorských úřadů kvůli poklesu jejich zisku. „V případě, že takový následek nastane, tak jsme s tím srozuměni. Pravděpodobně k ničemu takovému nedojde a když, tak zaniknou dva nebo tři úřady z šedesáti,“ uvedl Pelikán. Podle ministra přijdou jiní exekutoři, protože o úřady je zájem, na rozdíl od tvrzení Exekutorské komory, která tvrdí opak. Ze slov ministra také vyplynulo, že má větší důvěru v systém velkých exekutorských úřadů. „Neplatí to, že malý úřad je ten dobrý a velký je ten zlý,“ uvedl.
Ministerstvo má také podle ministra v plánované novele exekučního řádu udělat výjimku v placení záloh pro státní instituce. „Uvažujeme o tom, že by se tyto pohledávky vymáhaly jinak, než exekutorskými úřady,“ míní Pelikán.
V ČR je 158 soudních exekutorů, kteří působí v 75 obvodech okresních soudů. Zaměstnávají celkem 3100 zaměstnanců a nyní vedou podle údajů komory přes 4,5 milionu exekučních řízení a vymáhají více než 350 miliard korun. Soudní exekutor nesmí vykonávat žádnou jinou výdělečnou činnost.
(Eva Paseková, čtk)
