Počet odposlechů za loňský rok poprvé od roku 2009 mírně klesl. Na druhé straně se prodlužuje délka těch stávajících. Vyplývá to z Analýzy odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí dle trestního řádu a rušení provozu elektronických komunikací Policií ČR za rok 2015. Stejně tak roste počet odposlechů u korupce v rámci ÚOOZ, ačkoli tomuto útvaru její vyšetřování nepřísluší.

V roce 2015 bylo v České republice Policií ČR evidováno celkem 247 628 trestných činů, což ve srovnání s rokem 2014 představuje pokles o 41 032 (tj. o 14,2 %) trestných činů.

Policie v loňském roce nasadila 6978 odposlechů, což byl meziroční pokles o 550. K poklesu tak došlo poprvé od roku 2009. Z celkového počtu 130 939 „živých“ trestních spisů předmětné úkony nasazeny pouze v 1 681 (tj. 1,3 %) spisech, z toho se jednalo o 1 127 spisů s odposlechy a 1 111 spisů se sledováním osob a věcí.  K poklesu došlo rovněž u trestních spisů, v rámci nichž byly nasazeny jak odposlechy, tak záznam telekomunikačního provozu, a to o 180 spisů. „V rámci Policie ČR byly nasazeny úkony dle § 88 tr. ř. u 0,9 % spisů z celkového počtu „živých“ spisů a u 1,9 % spisů z těch, které splňovaly právní podmínky pro využití těchto úkonů. Nejvyšší procento v používání těchto prostředků pro odhalování trestné činnosti vykazují útvary Policie ČR SKPV s celostátní působností, zejména ÚOOZ a NPC,“ konstatuje Analýza, kterou má Česká justice k dispozici.

Vede toxikománie

Z celkového počtu 6 978 ukončených odposlechů v roce 2015, připadlo 4 687 úkonů (tj. 67,2 %) na krajské správy, zbývajících 2 291 (tj. 32,8 %) úkonů, vyžádaly útvary s celorepublikovou působností. „Je nezbytné upozornit na skutečnost, že trestná činnost často přesahuje hranice jednoho území. Zvláště pro SKPV KŘP hl. m. Prahy je pak typická součinnost s ostatními útvary, kdy v mnohých případech jsou nasazené úkony vykazovány na SKPV KŘP hl. m. Praha, ačkoli informace z provedených úkonů nakonec sloužily jinému organizačnímu celku Policie ČR SKPV. Typicky to platí u trestné činnosti na úseku toxikománie, kdy „varny“ pervitinu a sklady prekurzorů se nachází mimo území hlavního města, ale k prodeji dochází v Praze.“ Trestná činnost spojená s toxikománií ostatně vede i žebříček v druhu trestné činnosti, kvůli níž jsou odposlechy nařizovány. Stran absolutního počtu odposlouchávaných linek jednoznačně nejvyšší počty odposlechů za rok 2015 vykazuje NPC (1 167 linek), SKPV KŘP hl. m. Prahy (964) a ÚOOZ (812).

Mohlo by vás zajímat

Při analyzování jednotlivých druhů trestné činnosti, na které byly odposlechy nasazeny, lze konstatovat, že největší podíl tvořily odposlechy použité na toxikománii 3 890 (tj. 51 %) úkonů, na násilnou trestnou činnost (1 041, tj. 13,7 %), trestnou činnost proti veřejnému zájmu (547, tj. 7,2 %), ostatní majetkovou trestnou činnost (444, tj. 5,8 %) a podvody (443, tj. 5,8 %). Úkony použité na další druhy trestné činnosti se pohybovaly pod hranicí 5 %.

Policejní speciály

Stejně jako v předchozích letech, tak i v roce 2015, vykázal na násilnou trestnou činnost nejvíce úkonů ÚOOZ (367). Na ÚOOZ bylo rovněž registrováno nejvíce úkonů použitých na trestnou činnost proti veřejnému zájmu (370 úkonů), na obecně nebezpečnou trestnou činnost (136 úkonů), ostatní majetkovou trestnou činnost (135 úkonů), extremismus (34 úkonů) a trestné činy proti hospodářské soustavě (6 úkonů). Na daňovou trestnou činnost (141 úkonů) a trestnou činnost proti hospodářské kázni (37 úkonů) použil nejvíce úkonů ÚOKFK.  Nejvíce odposlechů na vydírání (229), obchod s lidmi (51) a útok proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele (44) nasadil ÚOOZ.

Z hlediska počtu úkonů následují po toxikománii a násilné trestní činnosti odposlechy použité na trestnou činnost proti veřejnému zájmu. V této kategorii se jednalo zejména o úplatkářství (202), převaděčství (184), zneužívání pravomoci veřejného činitele (119), zločinné spolčení (97) a padělání a pozměňování veřejné listiny (42). Odposlechy na převaděčství (184), zločinné spolčení (94), úplatkářství (93), zneužívání pravomoci veřejného činitele (43) a padělání a pozměňování veřejné listiny (36) používal nejfrekventovaněji ÚOOZ. Na úplatkářství (57) a zneužívání pravomoci veřejného činitele (29) využívalo odposlechy nejhojněji ÚOKFK. Potvrzuje se tak trend od nástupu Roberta Šlachty do čela ÚOOZ, které se v rozporu s organizačním řádem a pokyny policejního prezidenta stále více věnuje trestným činům spojených s korupcí a trestné činnosti spáchané úřednímu osobami.

Prodlužuje se délka odposlechů

Jak dále analýza uvádí, podstatnou náležitostí příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu je i stanovení doby, po kterou je tento zákonný prostředek povolen. Do poloviny roku 2008 se jednalo o šest měsíců, po přijetí novely trestního řádu od 1. 7. 2008, byla tato doba zkrácena na čtyři měsíce. „Průměrná délka platnosti prvního soudního příkazu se od roku 2010 pohybovala v rozmezí od 102 do 106,9 dne, v roce 2015 činila 106,9 dne. Skutečná délka odposlechu činila v roce 2015 v průměru 99,9 dne. Zatímco průměrná délka prvního soudního příkazu se po uvedené novele trestního řádu zkrátila zhruba o pětadvacet dní, skutečná průměrná délka odposlechu dosahuje srovnatelné úrovně před účinností zmiňované novely.“

Dle zákona je policejní orgán povinen průběžně vyhodnocovat, zda trvají důvody, které vedly k vydání příkazu k odposlechu, a v případě že pominuly, je povinen odposlech ihned ukončit. Od počátku sledovaného období dochází k poklesu procenta zkrácených odposlechů. V roce 2015 bylo zkráceno 2 677 (tj. 38,4 %) odposlechů, přičemž 99,4 % z nich bylo ukončeno na základě požadavku útvaru, který odposlech vyžadoval.

Podíl prodloužených odposlechů před účinností novely trestního řádu činil průměrně asi 7 % odposlechů. Po novele se jednalo zhruba o 10 % prodloužených úkonů. V roce 2015 bylo prodlouženo celkem 676 odposlechů (tj. 9,7 % ze všech odposlechů).

Informována nebyla více jak polovina osob

V roce 2015 vznikla policejnímu orgánu povinnost informovat odposlouchávanou osobu u věcí pravomocně skončených policejním orgánem celkem u 202 osob, z toho počet informovaných osob v roce 2015 představoval 90 osob. Celkem 112 osob nebylo informováno o nařízeném odposlechu, z důvodů uvedených v § 88 odst. 9 tr. ř., kdy se jednalo o zločin s horní hranicí trestní sazby nejméně 8 let spáchaný organizovanou skupinou – 26 osob, účast na organizované zločinecké skupině (§ 361 trestního zákoníku) – 3 osoby, na spáchání trestného činu se podílelo více osob a ve vztahu alespoň k jedné z nich nebylo trestní řízení doposud pravomocně skončeno – 6 osob, proti osobě, jíž má být informace sdělena, je vedeno trestní řízení – 18 osob, poskytnutím informace by mohl být zmařen účel trestního řízení – 55 osob a informováním by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti státu, života, zdraví, práv a svobod osob – 4 osoby.

Dušan Šrámek