Nejvyšší státní zastupitelství zaregistrovalo jedenáct nových trestních věcí, ve kterých byla desetkrát podána obžaloba na volené zastupitele, v jednom případu bylo zahájeno trestní stíhání starosty. Jde o určitý druh kriminality bílých límečků, které znamená manažerské selhání vedené zištností, uvádí k tomu aktualizovaná analýza NSZ.
Aktualizovanou analýza „Analýzu trestní odpovědnosti osob činných ve volených orgánech územních samosprávných celků“ vydalo Nejvyšší státní zastupitelství rok a půl poté, co se mezi volenými zastupiteli zvedla vlna pobouření kvůli trestnímu stíhání některých z nich za hlasování v zastupitelstvu. Současně zavládl mezi zastupiteli obcí a měst strach, že každé jejich hlasovaní je trestně stíhatelné.
Například rozhodnutí o pronájmu obecního majetku nikoli nejvyšší nabídce uváděli jako jediný nástroj, jak do obce dostat potřebného lékaře a nikoli hernu. Že rozhodování není jen o ceně, ale také o etice, uvedl pro Českou justici například soudce Vrchního soudu v Praze Jan Sváček.
K problému byl uspořádán dokonce seminář v poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Nejvyšší státní zastupitelství vypracovalo analýzu, ze které vyplynulo, že počet trestně stíhaných zastupitelů je nízký ve srovnání s jejich počtem – jde řádově o jednotky případů ve více než šesti tisících obcích v ČR. K záležitosti se vyjádřila rovněž Unie obhájců.
Zločinné bílé límečky manažersky selhávají
Z aktualizované analýzy NSZ vyplývá, že stav se příliš nezměnil: „Z přehledu nových věcí, resp. věcí posléze napadlých u Nejvyššího státního zastupitelství, vyplývá, že z celkového počtu 11 věcí byla v drtivé většině z nich (tj. 10) použita trestněprávní kvalifikace zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 trestního zákoníku, resp. zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 trestního zákona z roku 1961, buď samostatně, anebo v kombinaci s další trestněprávní kvalifikací, zpravidla majetkového či hospodářského charakteru. Jako pachatelé trestné činnosti zde evidentně nejvíce vystupují osoby vykonávající funkci starosty, resp. místostarosty. Z celkového počtu 11 věcí se jedná opět o 10 těchto případů. Obcházena jsou jimi pravidla rozhodovacích procesů zastupitelstva obce,“ uvádí se v analýze.
Zpracovatel analýzy je přesvědčen, že jde o kriminalitu bílých límečků prostřednictvím manažerských selhání ze zištnosti: „Přehled nových věcí, resp. věcí posléze napadlých u Nejvyššího státního zastupitelství, ukazuje, že takto registrovaná trestná činnost osob činných ve volených orgánech územních samosprávných celků se dá označit za určitý druh „kriminality bílých límečků“. Znamenala v uvedených případech manažerské selhání, kdy tyto osoby zastávající funkce starostů, resp. místostarostů municipalit, vedeni zištnou pohnutkou, zneužívali pravomoci v souvislosti se svým postavením a obcházeli nastavené rozhodovací procesy zastupitelstva obce,“ uvádí se doslova v analýze, která je bez pochyby důležitou informací pro starosty a zastupitele.
Případy končí nepříliš přesvědčivě
Analýza obsahuje rovněž tabulku, která zohledňuje aktuální stav těch trestních věcí, které byly součástí první analýzy, většina z nich jsou známé a medializované případy. Pouze v jednom případu došlo k odsouzení primátora. Ve zbylých devíti případech je věci odročena nebo ve stavu odvolání nebo se dokonce ještě ani nedostala před soud a pokračuje vyšetřování.
V dalším přehledu jsou zařazeny čtyři trestní věci, které skončily u Nejvyššího soudu ČR. Závěry soudu však nejsou ve vztahu k orgánům činným v trestním řízení nikterak přesvědčivé: Pouze v jedné věci byla odsouzena starostka a Nejvyšší soud její odvolání zamítl. V dalších dvou věcech bylo zastaveno řízení s jedenácti zastupiteli z důvodu promlčení, jednoho starostu zprostil obžaloby odvolací soud. V obou věcech podal nejvyšší státní zástupce dovolání, které bylo odmítnuto.
Také v poslední uvedené věci byl starosta a čtyři zastupitelé zproštěni, avšak na základě dovolání nejvyššího státního zástupce musí soud případ znovu projednat a znovu rozhodnout.
(ire)
