Rozšíření trestního řádu o ustanovení o mlčenlivosti neúčastníků trestního řízení, kteří jsou požádáni orgány činnými v trestním řízení o součinnost, navrhuje ministerstvo spravedlnosti. Takovýto neúčastník, který například člověku prozradí, že se na něho vyptává policie, dostane napříště pokutu až ve výši 500 tisíc korun. Bankovní tajemství totiž nechrání informace před klientem.
Rozšíření trestního řádu o §8e navrhuje ministerstvo spravedlnosti v souvislosti se zaváděním evropského vyšetřovacího příkazu. O evropském vyšetřovacím příkazu Česká justice již dříve informovala. Nové ustanovení podle důvodové zprávy směřuje především na banky.
Nový §8e má vypadat takto: „Osoba, která se neúčastní trestního řízení a je požádána orgánem činným v trestním řízení o součinnost, je povinna zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou součinností dozvěděla. O této povinnosti a o následcích spojených s jejím porušením musí být poučena.“
Nový paragraf tak rozšíří již existující rejstřík podmínek, za kterých je zakázáno nebo naopak povoleno sdělovat a šířit informace z trestního řízení včetně odposlechů nebo údajů, proti komu je řízení vedeno.
První odstavce pověstného paragrafu osm vypadají dosud takto:
- 8a (1) Při poskytování informací o své činnosti veřejnosti orgány činné v trestním řízení dbají na to, aby neohrozily objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností, a aby neporušily zásadu, že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen (§ 2 odst. 2). V přípravném řízení nesmějí zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka.
- 8b (1) Osoby, kterým byly orgány činnými v trestním řízení poskytnuty informace, na které se vztahuje zákaz zveřejnění podle § 8a odst. 1 věty druhé, pro účely trestního řízení nebo k výkonu práv nebo plnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem, je nesmějí nikomu dále poskytnout, pokud jejich poskytnutí není nutné k uvedeným účelům. O tom musí být tyto osoby poučeny.
- 8c Nikdo nesmí bez souhlasu osoby, které se takové informace týkají, zveřejnit informace o nařízení či provedení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 nebo informace z něj získané, údaje o telekomunikačním provozu zjištěné na základě příkazu podle § 88a, nebo informace získané sledováním osob a věcí podle § 158d odst. 2 a 3, umožňují-li zjištění totožnosti této osoby a nebyly-li použity jako důkaz v řízení před soudem.
- 8d (1) Informace, na které se vztahuje zákaz zveřejnění podle § 8a až 8c, lze v nezbytném rozsahu zveřejnit pro účely pátrání po osobách, pro dosažení účelu trestního řízení, nebo umožňuje-li to tento zákon. Uvedené informace lze také zveřejnit, odůvodňuje-li to veřejný zájem, pokud převažuje nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby; přitom je třeba zvlášť dbát na ochranu zájmů osoby mladší 18 let.
Český trestní řád neobsahuje speciální zákaz pro banky
Nové ustanovení se nijak nedotkne zveřejňování odposlechů nebo e-mailů v novinách a v televizi ani šíření informací o tom, že proti konkrétní osobě je vevedeno trestní řízení. Média tuto činnost za každých okolností považují za činnost ve veřejném zájmu a kdo médiím tyto informace předává, se dosud v žádném případě nepodařilo zjistit.
Ostatně předmětné ustanovení se týká pouze těch, kteří poskytují součinnost a podle důvodové zprávy je namířeno především na banky: „Navržená úprava implementuje článek 19 (evropské) směrnice, na jehož základě je zapotřebí dostatečně zajistit důvěrný charakter trestního řízení, specificky je pak vyzdvihnut požadavek na to, aby banky nesdělily informace o trestním řízení svým klientům… Takový závazek dosud není do právního řádu České republiky zcela dostatečně promítnut ve vztahu k třetím osobám, které poskytují orgánům činným v trestním řízení součinnost na jejich žádost,“ uvádí se v důvodové zprávě.
Zákaz sdělovat klientovi, že se na něj ptá policie
Podle důvodové zprávy jsou třetí osoby k zachování mlčenlivosti o této skutečnosti zčásti nuceny povinností upravenou v § 8b odst. 1 tr. ř., ta se však vztahuje jen na případy, kdy orgány činné v trestním řízení sdělí třetí osobě osobní údaje umožňující ztotožnit osoby zúčastněné na trestním řízení, jež jsou vymezeny v § 8a odst. 1 větě druhé tr. ř. „To nepokrývá případy, kdy třetí osoba sdělí osobě, ohledně níž je požadována součinnost, informaci o tom, že se na ni ,vyptávají´ orgány činné v trestním řízení, nebo případy, kdy orgány činné v trestním řízení požadují zjistit totožnost určité osoby – např. majitele účtu,“ uádí důvodová zpráva, podle které se někdy v těchto případech může uplatnit trestný čin nadržování nebo legalizace výnosů z trestné činnosti. „Tato možnost však není univerzální a nepostihuje dostatečně případy, kdy se součinnost týká jiné osoby než pachatele,“ dodává zpráva.
Jak dále popisuje zpráva, právní předpisy upravující oblast finančního trhu přímo nebrání bance nebo jiné finanční instituci, aby informovala klienta o tom, že orgány činné v trestním řízení si vyžádaly informaci o jeho účtu nebo jiné informace, které se klienta týkají. „Bankovní tajemství chrání informace o klientovi před třetími osobami, nechrání ale žádné informace před samotným dotčeným klientem,“ vysvětluje zpráva.
Pokuta půl milionu za únik pro všechny
Nově bude vyzrazení informací z trestního řízení přestupkem se sankcí až 500 000 Kč. Ministerstvo navrhuje do zákona o některých přestupcích doplnit nový §5a v tomto znění: „Přestupek porušení povinnosti mlčenlivosti v souvislosti s trestním řízením
(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti stanovenou trestním řádem.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.“
Jak vyplývá z uvedeného návrhu, netýká se pouze finančních institucí, ale všech osob, což důvodová zpráva rovněž zohledňuje: „Uvedený přestupek se bude týkat i jiných povinností mlčenlivosti stanovených trestním řádem – konkrétně povinnosti mlčenlivosti konzultanta a povinnosti osob zachovat mlčenlivost o obsahu porady před vynesením rozsudku,“ uvádí příklady z trestního řízení před soudem důvodová zpráva.
Výjimkou tak zůstávají samy orgány činné v trestním řízení, pokud šíří zakázané informace kvůli samotnému účelu trestního řízení a média, která zakázané informace šíří ve veřejném zájmu.
Irena Válová
