Výslechy policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho náměstka Zdeňka Laubeho kvůli reorganizaci Policie ČR jdou v logice případu Nagyová a spol. a jsou pokračováním tohoto případu. Toto trestní řízení nebylo nijak skončeno, a proto ho lze vést prakticky donekonečna. Tak jak bylo založeno, ho lze rozšiřovat o jakékoli další osoby a skutky.
To, že se o mnoho osobách z různých částí případu Nagyová a spol nemluví, neznamená, že trestní řízení ohledně těchto podezřelých nepokračuje. Musí pokračovat, protože nebylo nijak v souladu s trestním řádem skončeno. Tato situace znamená, že například vůči jménům, která se veřejnost dozvěděla z přípisu vrchního státního zastupitelství v Olomouci Ústavnímu soudu v roce 2014, mohou být stále nasazovány odposlechy.
Odposlouchávány ale mohou být řady dalších nových osob, o kterých veřejnost neví – včetně policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho náměstka Zdeňka Laubeho a kohokoli dalšího, koho vyšetřující státní zástupce v Olomouci zahrne do vytvořené chobotnice podezřelých.
Jedna moc může stále držet v šachu tu druhou
Tento stav opakovaně potvrzuje advokát Marek Nespala, podle kterého také trestní řízení ve věci údajného uplácení tří poslanců funkcemi mimo poslaneckou sněmovnu dále pokračuje: „Trestní řízení je vedeno nadále, neb bylo odstraněno pouze trestní stíhání. Tento léta napřažený klacek se může vždy hodit mocensky, protože za rok a půl masivního nasazení operativních prostředků je toho na každého dost, ale hlavně v tom lze stále pokračovat! Teď se třeba spis bude hodit při reorganizací policie, a to ve větví Sabotáž, jak už avizoval pan Komár,“ vysvětluje stav věci advokát a viceprezident Unie obhájců Marek Nespala.
Čtěte také: Ivo Ištvan: Vyvstala potřeba, aby zástupci policejního prezidia podali vysvětlení
Marek Nespala situaci pro Českou justici vysvětloval už dříve: „Coby podezřelí mohou být dále například odposloucháváni a sledováni či jinak, jako kterýkoli jiný podezřelý, operativně rozpracováni. Protože trestní řízení neskončilo, nemohou například požádat o své vlastní odposlechy. Jsou omezeni na občanské svobodě, ale zároveň není žádný právní nástroj, který by je tohoto břímě zbavil,“ uvedl už před dvěma lety Marek Nespala.
Co je větev „Sabotáž“ v případu Nagyová a spol.
Jestliže se od prověřování v roce 2012 za čtyři roky trestního řízení nenašla žádná instituce, která by tento stav označila za nezákonný a učinila příslušný zásah, lze mít za to, že trestní řízení ve věci Nagyová a spol. bylo založeno a je vedeno v souladu se zákonem. Větev „Sabotáž“ obsahuje jména podezřelých, kteří se měli pokusit ovlivnit fungování státní správy a v bezpečnostních sborů usilováním o obsazením funkcí osobami, které by mohly jednat v jejich prospěch.
Podle někdejšího dopisu Ivo Ištvana Ústavnímu soudu jde zejména o bývalého náměstka ministra vnitra Michala Moroze a bývalého náměstka vrchního státního zastupitelství v Praze Libora Grygárka: „Činnost Libora Grygárka je do jisté míry řízena dalšími podezřelými, kteří dále usilují o obsazení významných pozic v bezpečnostních sborech osobami, které by následně mohly jednat v jejich prospěch,“ uvedl Ivo Ištvan v dopisu. „Vyhodnocením odposlechu telefonu bylo zjištěno, že s dalšími osobami konspirativním způsobem řeší obsazování strategických postů v Generální inspekci bezpečnostních sborů a Policejním prezidiu osobami, které budou jednat ve prospěch Moroze a dalších podezřelých,“ napsal ÚS v souvislosti se případem Nagyová a spol. Ivo Ištvan. Podle něj se jmenované a další osoby se zřejmě dopustily sabotáže. Sabotáž patří podle trestního zákona mezi trestné činy proti republice. Předmětný Ištvanův přípis Soudu má právní váhu.
Tito lidé by neprodleně měli přestat používat telefon a hovořit pouze za zvuku puštěné vody jako ve filmu Ucho, a to od doby, kdy byla na nátlak lobistů v případu Drobil zrušena kdysi nepřekročitelná zásada trestního řízení, že důkaz a zejména odposlech se musí vyhodnocovat vždy ve všech souvislostech.
Sabotáž jako reorganizace i bránění reorganizaci
Jestliže se sabotáže ze své pozice náměstka VSZ v Praze a z pozice náměstka ministra vnitra mohli podle Ivo Ištvana dopustit Libor Grygárek a Michal Moroz řešením personální situace ve státní správě, proč by se téhož podle stejné logiky nemohli dopustit ze své pozice policejní prezident Tomáš Tuhý a jeho náměstek Zdeněk Laube, když navíc podle náměstka VSZ v Olomouci Pavla Komára plán na reorganizaci Policie ČR vznikl právě před třemi lety.
Sabotáže se ovšem stejně tak ze své pozice mohou dopouštět vrchní státní zástupce Ivo Ištvan a jeho zástupce Pavel Komár či jeho nadřízený nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, když se opakovaně pokoušejí zabránit reorganizaci Policie ČR a zasahovat do změn v bezpečnostních sborech, když by významné funkce mohly být obsazeny osobami, které by nemusely jednat v jejich prospěch.
Irena Válová
