Některým úřadům se nelíbí návrh zákona o Vojenském zpravodajství (VZ), který by této tajné službě přidělil za úkol kybernetickou obranu Česka. Novela podle některých z nich nebude dostatečně účinná. Upozorňují třeba na to, že zpravodajcům nedá možnost takzvané aktivní obrany před kyberútokem, tedy vlastní kybernetický protiútok. Podle dalších není v zákoně dostatečně ošetřeno využívání obsahu monitorované komunikace.
Zákon, který předkládá ministerstvo obrany, navrhuje, aby se Vojenské zpravodajství věnovalo i kyberobraně. Vojenští zpravodajci by podle novely dostali například možnost neustálého monitorování a analyzování elektronické komunikace a provozu na síti. Zákon ale nepočítá s tím, že by VZ mohlo sledovat komunikaci konkrétních lidí.
V meziresortním připomínkovém řízení ale Bezpečnostní informační služba (BIS) upozornila na to, že z technického hlediska prostředky, kterými by VZ monitorovalo a analyzovalo sítě elektronické komunikace, s největší pravděpodobností umožní i získat obsah komunikace. BIS proto navrhuje, aby zákon buď VZ umožnil sledovat i komunikaci, nebo aby to výslovně zakázal. Pro výslovný zákaz se vyslovilo i ministerstvo spravedlnosti.
Hospodářská komora ve svých připomínkách varuje před tím, že zpravodajci by pod současné znění zákona mohli „schovat“ jakékoli technické zařízení. „Takzvané prostředky kybernetické obrany mohou dle našeho názoru případně i aktivně vstupovat do přenosu dat, pozměňovat jej, ukončovat jej a tak podobně, a to vše bez vědomí operátora,“ podotkla dále Hospodářská komora.
Řadu připomínek proti novele vyslovil Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), který má nyní na starosti kybernetickou bezpečnost Česka. Zákon podle něj nebude dostatečně efektivní, protože zpravodajcům neposkytuje dostatečné kompetence. „Novela tak postrádá (alespoň v obecných termínech) vymezení možností využít prostředky k provádění aktivní obrany, kterou je nutné k zajištění bezpečnosti a obranyschopnosti České republiky provádět,“ uvedl NBÚ. Ředitel NBÚ Dušan Navrátil v minulosti mluvil o tom, že VZ by mělo získat schopnost mít vlastní hackery a za jejich pomoci v případě potřeby zaútočit třeba na servery protivníka.
NBÚ ve svých připomínkách také uvádí, že není jasné, jakým způsobem nasazené technické prostředky pomohou při obraně státu. „Naopak novela vyvolává silný dojem, že je zpravodajského charakteru a cílí pouze na sběr informací a kybernetickou obranu řeší jen administrativně, deklaratorně,“ uvedlo NBÚ.
Aktivní možnost zásahu do cizích systémů a sítí kvůli kyberobraně Česka pro zpravodajce požaduje i ministerstvo vnitra nebo Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), tedy česká rozvědka.
ÚZSI se nelíbí, že by o kybernetickou obranu pečovali pouze vojenští zpravodajci. Požaduje, aby přístup k patřičným technologiím získaly i další úřady zabývající se českou bezpečností, tedy armáda, policie a zpravodajské služby.
(čtk)
