Z bezprávní nemůže povstat právo a v právním státě nelze připustit, aby soud dlouhodobě a vědomě rozhodoval na základě nezákonně opatřovaných důkazů. Unie obhájců ČR proto doporučuje v dosud neskončených trestních řízeních, kde jsou takto používané důkazy, podat návrh na jejich vyřazení ze spisu z důvodu jejich absolutní neúčinnosti. Trestní řízení tím nemůže být zmařeno, vzkazuje Unie obhájců.
Tak lze stručně shrnout v pořadí třetí stanovisko Unie obhájců ČR, které se vztahuje k nálezu Ústavního soudu Ústavní soudu Pl. ÚS 4/14 ze dne 19. dubna 2016.Soud v nálezu sice zamítl návrh skupiny poslanců na zrušení části vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství, avšak současně konstatoval, že porušování trestního řádu libovůlí státního zástupce při výběru „svého“ soudce v přípravném řízení trestním je protiústavní. O nálezu Ústavního soudu Česká justice opakovaně informuje.
Další text stanoviska Unie obhájců je ovšem značně zneklidňující. „Nadále tak nebude možná dosavadní praxe, kdy si státní zástupce krajského nebo vrchního státního zastupitelství libovolně zvolil kterýkoli okresní soud v obvodu působnosti svého státního zastupitelství a k němu podal v přípravném řízení návrh. Nově tak bude státní zástupce krajského nebo vrchního státního zastupitelství povinen podat příslušný návrh místně příslušnému okresnímu soudu určenému podle § 18 trestního řádu, tedy zejména podle místa spáchání trestného činu,“ uvádí se doslova ve stanovisku, ze kterého vyplývá, že v České republice je dlouhodobě a systematicky porušován trestní řád a zasahováno do ústavních a lidských práv občanů, zejména právo na zákonného soudce.
Státní zástupci konají nezákonně vědomě
Následující informace je pak hrozivá. Podle nálezu Ústavního soudu, jak jej vykládá Unie, stát porušuje v trestních věcech dlouhodobě trestní řád vědomě: „Tato nová judikatura vznikla na základě v praxi uplatňované libovůle státních zástupců při výběru okresního soudu místně příslušného k vydání příkazů v přípravném řízení, jejichž podstatou je zásah do základních lidských práv. Ústavní soud opakovaně a v podstatě dlouhodobě signalizoval pochyby o ústavní konformitě přesunů věcí místně nepříslušným soudům. A obhájci rovněž na nesprávnou praxi upozorňovali. Přesto tato praxe dále pokračovala. Nález tak zjevně není žádný „blesk z jasného nebe“, ale jen logické vyústění toho, co již dlouho hrozilo. Z uvedeného proto plyne závěr, že státní zastupitelství vědomě dlouhodobě porušovalo zákon, ač mohlo postupovat správně,“ uvádí se doslova ve stanovisku.
Úplné stanovisko Unie obhájců si můžete přečíst zde.
Podle Unie obhájců „vzniknou při posouzení dopadu nálezu v dosud neskončených trestních řízeních nepochybně spory“. „Unie obhájců ČR zastává názor, že právní závěry nálezu musí být aplikovány i v dosud neskončených trestních řízeních,“ uvádí Unie obhájců s odkazem na předešlou judikaturu Ústavního soudu i soudů i soudů zahraničních týkající se časového působení předmětné judikatury, podle které nové pravidlo trestního řízení musí být aplikováno retroaktivně, a to bez výjimky.
V tuto chvíli ovšem vyvstává otázka, zda lze zákaz ignorování trestního řádu a porušování ústavních a lidských práv občanů státem považovat za nové pravidlo. Pokud tomu tak je, znamená to, že Česká republika se v jistou chvíli vydala cestou zvůle v trestním řízení, navíc dlouhodobě a vědomě, což je bez pochyb jeden ze znaků diktatury.
K působení nálezu Ústavního soudu se opakovaně velmi tvrdě vyjadřuje někdejší vysoký funkcionář státního zastupitelství a současný akademik a advokát Zdeněk Koudelka.
Vzkaz pro osoby, které v ČR podporují nezákonnost
Při formulaci stanoviska vycházela Unie obhájců ČR dále ze zásady „ex iniuria ius non oritur“, tj. „z bezpráví nemůže povstat právo“, uvádí Unie ve stanovisku a připojuje citace Ústavního soudu: „Případné nezákonnosti nelze omluvit účelovým konstatováním, že celková spravedlivost procesu byla přece zachována a tím snad byl garantován i spravedlivý trest. Nezákonný proces nemůže přispět k rozhodnutí o oprávněnosti trestního obvinění proti konkrétní osobě, resp. není s to tuto oprávněnost náležitě garantovat.“ a dále .. rámcem spravedlivého procesu může být jedině proces vedený zákonným způsobem,“ připomíná Unie obhájců slova Ústavního soudu všem, kteří zastávají názor, že účel světí prostředky, tedy že proti podezřelým občanům se musí použít všechny nástroje k jejich usvědčení včetně prostředků nezákonných, libovůle a zvůle.
Unie obhájců ČR proto doporučuje obhájcům v trestních řízeních dosud pravomocně neskončených, ve kterých jsou používány důkazy získané na základě příkazu místně nepříslušného soudu, podat návrh na jejich vyřazení ze spisu z důvodu jejich absolutní neúčinnosti, uzavírá své stanovisko Unie obhájců.
Současně si podle stanoviska Unie obhájců uvědomuje, že v ČR existuje vlivná skupina osob, které podporují nezákonnost v trestním řízení a které jsou připraveny argumentovat zmařením trestního řízení, pokud by probíhalo v souladu se zákonem: „Závěrem je vhodné připomenout, že absolutní neúčinnost některých důkazů neznamená zmaření trestního řízení, které může pokračovat, pouze se v něm musí vycházet z jiných, legálně opatřených důkazů, pokud existují,“ dodává proto Unie obhájců.
Irena Válová
