Legislativní návrh na snížení exekutorského tarifu je před dokončením, a měl by v řádu týdnů jít do meziresortního připomínkového řízení. Na sympoziu „Odměna exekutora a náhrada nákladů“, které bylo zaměřené na současné problémy exekutorského tarifu a záměry ministerstva spravedlnosti to řekl Antonín Stanislav z MS. Analýza podle něj jednoznačně prokázala, že je prostor pro bezprostřední a následné snížení odměny exekutora.
Akci spolupořádala Exekutorská komora ČR se společností Havlíček Brain Team v rámci projektu Pražský právnický podzim. „I když jsem zpočátku myslela, že bychom mohli vést na půdě Ministerstva odborný dialog o tom, co by bylo vhodné v systému exekučního vymáhání pohledávek změnit, a i když se zdálo, že se naše odměňování stane součástí komplexu otázek, jejichž řešení nelze vzájemně oddělit, z událostí posledních několika málo týdnů, ale zejména z některých vyjádření ministra spravedlnosti Roberta Pelikána na adresu soudních exekutorů a způsobu jejich odměňování, jsem skoro až nabyla dojmu, že největším defektem tohoto systému jsme snad nakonec my sami, soudní exekutoři,“ odmítá jednostranné řešení prezidentka EK Pavla Fučíková.
Vymahatelnost práva dostane „na zadek“
Připomněla v této souvislosti, že jak už to bývá, s blížícími se volbami se stal exekutorský tarif opět vhodným tématem pro začínající kampaň, ve které lze tak říkajíc zabít dvě mouchy jednou ranou – sníží tarif široko daleko nejméně populární právnické profesi v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, a zároveň s ním snížit i počet exekutorských úřadů, o nichž je pan ministr přesvědčen, že jich je zkrátka moc. „Ty, kteří jsou příliš malí na to, aby byli efektivní, tvoří podle slov pana ministra tzv. tržní lem, který je třeba odpárat a odstřihnout. Zkrátka jim nastavit takové podmínky odměňování, které jim nedovolí přežít. Na to, že spousta ostatních toto zemětřesení nepřežije společně s nimi, anebo jen s velkými obtížemi, a že vymahatelnost práva dostane lidově řečeno na zadek, pan ministr bohužel, nijak nereflektuje.“
Jak dále Fučíková uvedla, komunikace mezi Komorou a Ministerstvem se zcela reálně již nějakou dobu odehrává na linii data, nebo život. Někdy v průběhu loňského roku vyzval ministr spravedlnosti Robert Pelikán vedení komory k tomu, aby mu Exekutorská komora opatřila data o jednotlivých exekutorech a předala je ministerstvu. Zajímalo ho, kolik kdo vydělává, jaké má náklady, v jaké struktuře, a kolik představuje zisk jednotlivých exekutorských úřadů. „Podotýkám, že této výzvě již předcházela snaha získat stejná data odborem dohledu MS, která pod záminkou provedení plošné kontroly rozeslala všem soudním exekutorům do jejich datových schránek výzvu k jejich předložení. Tato data hodlal ministr použít k posouzení výše odměn soudních exekutorů. Netajil se přitom ani na chvíli tím, že by je chtěl snížit, protože je považuje za nepřiměřeně vysoké. O to, kolik exekučních příkazů či jiných forem procesních rozhodnutí vydáme, kolik dražeb provedeme, kolika návrhům na odklad či zastavení vyhovíme, kolik soupisů sepíšeme, kolik rozvrhů zpracujeme, kolik spisů předložíme soudům, kolik zásilek vyvěsíme a kolik doložek právní moci vyznačíme, se bohužel nezajímal nikdo.“
Za těchto okolností, pokračovala prezidentka EK, se mnoho dat z exekutorských úřadů na komoře nesešlo. A to i přes sdělení pana ministra, že to sice je naše svaté právo mu tato data nedat, ale “když nám dáte správný data, tak vám spočítáme správně váš novej tarif, jinak holt nesete riziko, že data, který použijeme, budou nutně v tu chvíli vždycky zatížena nějakou chybou, tak prostě vám to vyjde třeba hůř.“
Fučíková rovněž kritizovala způsob, jakým ministr Pelikán získal data o příjmech exekutorů. Na základě práva na svobodný přístup k informacím požádal Generální finanční ředitelství o data z daňových přiznání soudních exekutorů v České republice. Dostal je, prý v anonymizované podobě, nikoli od 157 soudních exekutorů, nýbrž jen od 122 subjektů. „Vzorek výběru není znám, a tak můžeme jen spekulovat, zda v něm nejsou účelově zahrnuty největší a nejstarší exekutorské úřady a naopak nejsou vynechány ty nové a malé.“
Ministerstvo si ze získaných dat připravilo analýzu a dospělo k názoru, že průměrný soudní exekutor si vydělá 348 678 Kč měsíčně. A to je dostatečně vysoký polštář na to, aby mohlo dojít bez dalšího k plošnému snížení tarifu rovnou o jednu třetinu. To znamená, že odměna soudního exekutora v prvním tarifním pásmu půjde z 15% na 10%, minimální odměna z 3000 Kč na 2000 Kč. „Průměr – to je základní kámen úrazu všech podobných statistik. Výsledkem prostého aritmetického průměru vždy bývá něco, co ve skutečnosti neexistuje. Klasickým příkladem je průměrný plat,“ nesouhlasí se závěry analýzy prezidentka.
„Ve sporu s ministrem spravedlnosti Pelikánem o spravedlivou výši naší odměny – protože nic jiného tarif není – taháme bohužel za kratší stranu provazu a hrajeme se slabšími kartami. Veškeré pravomoci a konečné rozhodnutí má v ruce ministr spravedlnosti. Jedinou zbraní, kterou máme v ruce, je intenzivní přesvědčování a vyjednávání. Vyjednávání s ministerstvem, s premiérem, s vedením Hnutí ANO 2011, s dalšími představiteli české politické scény. Hledáme spojence, kteří si stejně jako my uvědomují, že trend úpravy výdělků osobám, které jsou podnikateli ze strany exekutivy jen proto, že se někomu zdají být nepřiměřeně vysoké, je cesta do minulosti. Prohlášení vlády, že náklady exekuce a odměna exekutora musí odpovídat jeho skutečnému výkonu? Ten s odměňováním soudních exekutorů, zdá se, nemá nic společného.“
Jak řekla závěrem, soudní exekutoři jsou regulovanou profesí a regulace zejména v zákonné oblasti je samozřejmě nutná a účelná, ale odměňování exekutorů nelze řešit takto izolovaně. Jedná se o celý komplex propojených problémů, které je potřeba řešit systémově novelou zákona a nikoli takto líbivě a krátkozrace. „A proto znovu volám pro nastavení vyváženého a zodpovědného systému.“
Prostor pro snížení tarifu je
Podle Stanislava v Programovém prohlášení vlády je jednou z resortních priorit pro Ministerstvo spravedlnosti uvedeno to, že „Náklady exekuce a odměna exekutora musí odpovídat jeho skutečnému výkonu. “ Vládní prioritu je tak podle něj nutné reflektovat do legislativní podoby, kdy reflexe musí být povedena zodpovědným způsobem. Tento zodpovědný přístup spočívá v tom, že každé legislativní změně by měla předcházet detailní analýza normované oblasti. „K tomu ministerstvo také přistoupilo a zpracovalo rozsáhlou analýzu nákladovosti exekucí, kdy takto detailně zpracovaná analýza nebyla nikdy v minulosti v resortu justice zpracována.“
Jak dále Stanislav uvedl, analýza jednoznačně prokázala, že je prostor pro bezprostřední a následné snížení odměny exekutora. Snížení by mělo být provedeno ve dvou fázích, první fáze počítá pouze s úpravou vyhlášky, druhá pak s úpravou vyhlášky i doprovodnými legislativními změnami na úrovni zákona (zavedení záloh, koncentrace exekucí aj.). „První fáze snížení tarifu by měla být účinná k 1.1.2017, kdy v současné době je legislativně finalizován návrh vyhlášky. Pokud jde o samotné snížení, tak je ministerstvo přesvědčeno, že snížení by nemělo mít žádný negativní dopad na vymahatelnost práva,“ uzavřel Stanislav.
Dušan Šrámek
