Na profesi soudce by v budoucnu mohli aspirovat nejen nově zavedení „justiční kandidáti“, ale i lidé s dlouholetou právní praxí. Zdůrazňuje to upravená verze kapitoly Bílé knihy „O soudcích“, kterou má Česká justice k dispozici. Soudci by také museli skládat zkoušku ze specializace, které by se v praxi chtěli věnovat.

Místo justičních čekatelů a asistentů soudce pouze „justiční kandidáti“, tři justiční zkoušky, soudce „na zkoušku“, pravidelné hodnocení soudců či jejich majetková přiznání: to jsou jen některé z novinek, které obsahuje první kapitola tzv. Bílé knihy justice nazvaná „O soudcích“. O kapitole již Česká justice informovala. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) ji nyní po debatě s odbornou veřejností doplnil a upravil.

Upravenou kapitolu Bílé knihy „O soudcích“ si můžete stáhnout zde.

O pozici soudce by se podle doplněného textu v kapitole Bílé knihy mohli ucházet advokáti nebo státní zástupci s dostatečnými zkušenostmi. „Pro tyto účely by byla advokátní zkouška nebo závěrečná zkouška právního čekatele považována za ekvivalent justiční zkoušky,“ uvádí Ministerstvo spravedlnosti. Aby však nebyl obcházen systém přípravné služby a justiční zkoušky, navrhuje Pelikánův resort spodní věkovou hranici pro takový vstup do profese soudce 40 let. Pokud by byli mladší, museli by absolvovat vstupní proceduru tak, jak to navrhovala i původní verze kapitoly „O soudcích“. Na ostatní právnické profese by se toto opatření nevztahovalo.

Ministerstvo dále více zdůraznilo, že je potřeba sjednotit pozice justičního čekatele a asistenta soudce.  Nyní dochází ke kontroverzní situaci, kdy jak asistenti, jejichž primárním účelem je výkon této profese pro potřeby soudů, tak justiční čekatelé, jejichž primárním cílem je vzdělávání a příprava na justiční zkoušku, mají v podstatě stejnou možnost vykonat justiční zkoušku.

Mohlo by vás zajímat

Předmětem dalších diskuzí by měla být otázka ponechání asistentů, kteří by však neměli možnost absolvovat justiční zkoušku, na vyšších soudech. Toto opatření by přicházelo v úvahu pouze na vrchních soudech a nejvyšších soudech. U krajských soudů by mohlo jít maximálně o odvolací agendu.

Dalším předmětem diskuzí by pak podle ministerstva měla být i specializace soudců. „Jako možný návrh se jeví návrh, aby se justiční zkouška skládala ze dvou částí – obecné a specializované. Každý uchazeč by musel absolvovat obecnou a alespoň jednu specializovanou část. Specializaci by bylo možno vykonat ve čtyřech základních oblastech – civilní, trestní, správní a obchodní právo,“ upřesňuje ministerstvo spravedlnosti  v Bílé knize. Jako soudce by se pak dotyčný mohl specializovat pouze na ty věci, ze kterých by měl zkoušku. Specializace by si pak soudce mohl doplňovat v průběhu času.

Justiční zkoušku bude muset koncipient složit do čtyř let od počátku přípravné služby, později to již nebude možné.

Ministerstvo také upřesnilo parametry psychologického vyšetření soudců. Mělo by být jednoznačně definováno, podle jakých parametrů a jakým způsobem budou testy vyhodnocovány. Podle resortu je potřeba zabránit svévolnému hodnocení psychologických vyšetření.

Bílá kniha justice by měla být Pelikánovou vizí potřeb a fungování justice na příštích několik let. Česká justice již přinesla i kapitoly „O vzdělávání“ a „Přísedící“.

(epa)