O podobě trestního řádu (TŘ) je třeba vést diskuze. Odborná veřejnost musí být na novou normu připravena, řekli zástupci Ministerstva spravedlnosti na konferenci „Nový trestní řád očima odborné veřejnosti“. Proti nim se ale postavil například předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal který připomněl, že o novém trestním řádu se mluví již 25 let. „Diskuze podle mého názoru trvají až moc dlouho,“ řekl Šámal, který donedávna vedl Velkou komisi pro vytvoření TŘ.
Konference se konala pod záštitou exministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) a poslance Marka Bendy (ODS). Podle Válkové by měl nový TŘ předcházet zákonu o státním zastupitelství aby nedopadl jako občanský zákoník, který podle ní odborná veřejnost nepřijala. Válková také připomněla, že jejím cílem bylo schválit kodex v tomto volebním období, zatímco její nástupce práce výrazně zpomalil.
„Vnímáme, že původně byly nastavené určité termíny pro přípravu nového TŘ, ale není důvod spěchat. Horizont jednoho volebního období by neměl být hranicí pro přijetí tak důležité normy,“ reagoval náměstek ministra spravedlnosti pro úsek justiční a legislativní Michal Franěk s tím, že zástupci resortu by si přáli, aby nový kodex zrychlil řízení. Samotná legislativa ale podle něj tento problém nevyřeší.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán pouze uvedl, že nový TŘ potřebujeme, ale jeho příprava se nesmí uspěchat. „Jsem laik v oblasti trestního práva a do debat nechci zasahovat,“ dodal.
Na konferenci poté vystoupila i současná vedoucí pracovní skupiny pro vytvoření TŘ Dagmar Císařová. „Představa o tom, že je jednoduché vytvořit trestní řád, je velmi laická,“ uvedla svou řeč. „Její“ komise se podle ní schází každých 14 dní a práce jsou velmi intenzivní. Císařová poté dlouze vzpomínala na tvorbu současného trestního řádu v šedesátých letech minulého století.
Pavel Šámal ve svém příspěvku připomněl, že se již schválilo několik věcných záměrů napříč minulými vládami. „Není to tak, že čím déle budeme diskutovat, tím budeme mít lepší trestní řád,“ míní předseda NS. V tomto se s ním ztotožnil i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který jednotlivé věcné záměry detailně vyjmenoval. „Výkonná moc trpí nadměrným optimismem ve vztahu k tvorbě složitého procesního kodexu,“ míní Zeman.
Šámalovou vizí jak už je poměrně známo je, že by nový TŘ měl zavést moderní kontradiktorní trestní řízení evropského typu při dodržení všech mezinárodních závazků. U méně závažné kriminality by se mělo uvažovat v určitém rozsahu o rozšíření prvků oportunity, vymezení postavení státního zástupce jak v přípravném řízení, tak i v řízení před soudem, vymezení v přípravném řízení by se mělo využívat více tzv. odklonů, včetně dohody o vině a trestu. Dále by se mělo vymezit postavení laiků u soudních řízení – Šámal v této souvislosti připomněl napadení způsobu rozdělování přísedících na KS v Brně u Ústavního soudu, jehož verdikt je nyní justicí očekáván. Důležité je trestní řád zjednodušit, ten současný bobtná novelizacemi a stává se z něj více a více kazuističtější norma. „Potřebných dílčích změn jsou stovky. Jestliže chceme nový trestní řád, mělo by jít o koncepční změnu,“ řekl autor hmotného práva trestního.
„Práce na kodexu je strašná práce, nezaplacená s obrovskou odpovědností, které věnujete kus života,“ řekl také Šámal s tím, že takového člověka, který nový TŘ napíše, musí politici najít. „Pokud ho nenajdete, to raději jděte cestou novelizací,“ uzavřel Šámal.
S dalším příspěvkem na konferenci vystoupil předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, původem trestní soudce. Podle jeho názoru by mělo v podobných debatách zaznít více hlasů netrestních právníků. Baxa kritizoval izolovaný svět legislativců, kteří hovoří vlastním jazykem. Uvítal by diskuzi, co vlastně má být v tomto státě trestáno a jaké instituce a proceduru k tomu potřebujeme. „Stát nemá komplexní procesní prostředí. Nebyl jsem ve svém věku účasten diskuze, kde by se právníci z více oborů bavili o procesním právu společně,“ řekl Baxa a dodal, že možná by jednotlivci potřebovali navzájem tlumočníka a možná by si při takové debatě vzpomněli i na účastníka řízení.
Helena Válková i Marek Benda si posteskli nad úrovní trestní politiky a jejího „vylepšování“ v Poslanecké sněmovně. Benda v této souvislosti zmínil, že jedním z důvodů, proč se společně s exministryní a rozhodli uspořádat konferenci o trestním řádu, byl zápis z jednání komise profesorky Císařové. „Úroveň trestní politiky je ve sklepě,“ popsala politickou atmosféru s nadsázkou Válková. Podle ní je klíčové, aby byla jasná koncepce, podle které by se nový TŘ tvořil. Její záměry i činy v této oblasti byly jejím nástupcem kompletně přehodnoceny a v podstatě z nich nezůstal kámen na kameni.
Se svými příspěvky na konferenci vystoupili i advokát Tomáš Sokol a Tomáš Gřivna nebo Jaroslav Ortman.
Eva Paseková
