Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) dnes uložil libereckém soudci Miloši Zbránkovi důtku za dva články publikované na internetu. Podle senátu oba příběhy hrubě neobjektivním, dehonestujícím způsobem vykreslují migranty a pracovníky neziskových organizací, kteří jim pomáhají. Nadřízení Zbránkovi vytýkali ještě jeden text, u kterého ovšem senát žalobě nevyhověl. Důtka je v kárném řízení nejmírnější postih.
Zbránek hodnocení považuje za subjektivní a při projednávání žaloby již dříve uvedl, že satira nemůže být shovívavá a laskavá.
Kdyby články napsal někdo jiný, nemohly by se podle kárného senátu stát důvodem pro zásah veřejné moci. Jsou sice názorově vyhraněné, ale nehlásají žádnou nenávistnou ideologii, nevyzývají k ničemu nezákonnému. Zbránek je ovšem soudce, který by měl být zdrženlivější a musí dbát na to, aby nenarušil důstojnost soudcovské funkce.
Kárný senát žalobě vyhověl konkrétně u článků Zpráva o putování do Němec a Dopis dezorientovaného běžence, nikoliv u článku Zpráva evropského komisaře o stavu lidských práv v Musulmanské Lhotě.
Mohlo by vás zajímat
Sporné texty jsou podle senátu na samé hranici vkusu a slušnosti. „V některých případech pak tuto hranici překračují,“ řekl předseda senátu Radovan Havelec. Připomněl, že Zbránek paušálně vykreslil uprchlíky jako prospěcháře a ryzí oportunisty. Lidi z neziskových organizací jsou v jeho perspektivě jinak neuplatnitelní a na pomoci uprchlíkům parazitují. Rozhodnutí kárného senátu zmiňuje také samoúčelné a prvoplánové užití vulgarismů.
Zbránek působí u liberecké pobočky krajského soudu, řeší obchodněprávní agendu a k jeho práci jinak nemají nadřízení výhrady. Předseda krajského soudu Luboš Dörfl jej však už dříve vyzýval k umírněnosti při psaní. Když publikační činnost pokračovala, podal kárnou žalobu.
Senát žalobu projednal 26. května. Zbránek tehdy výslovně nepotvrdil, zda je autorem tří sporných článků. Senát však přesto považoval jeho autorství za nesporné a odmítl provést další důkazy prostřednictvím dotazu v redakcích nebo znaleckého posudku.
Se soudcovskou funkcí se pojí řada omezení, nicméně literární, publicistické a umělecké činnosti se soudci věnovat mohou. Nesmí to však narušovat důstojnost soudcovské funkce a ohrožovat důvěru v nezávislost justice. Zbránek hodnocení považuje za subjektivní. „Podle mého názoru ani uprchlíci, ani muslimové tam pomlouváni nejsou, jsou tam spíše vedeni jako oběť určitého jednání osob kolem,“ řekl tehdy Zbránek. Dnešního vyhlášení rozhodnutí se nezúčastnil.
Podle žaloby psal soudce Zbránek dehonestujícím způsobem o muslimech, uprchlících a lidech, kteří jim pomáhají. Zbránek hodnocení považuje za subjektivní a uvedl, že satira nemůže být shovívavá a laskavá.
Příběhy fiktivních uprchlíků jsou stereotypní, plné předsudků, uvedl předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Luboš Dörfl, který žalobu podal. Soudce by se prý takto vyjadřovat neměl. „Hranice existovat musí,“ řekl Dörfl.
O žalobě na soudce Zbránka Česká justice již dříve informovala.
(čtk, ire)
