Minimální standart účasti soudců na vzdělávání, systém kreditů nebo nárůst školení v mimoprávní oblasti. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) předsedům krajských soudů představil další kapitolu své Bílé knihy – „O vzdělávání“. České justici se materiál podařilo získat.
Tak jako v první kapitole „O soudcích“ Pelikán a jeho tým nejdříve v úvodu části „O vzdělávání“ hodnotí současný stav úrovně vzdělávání soudců. Připomíná, že podle zákona o soudech a soudcích je soudce povinen se vzdělávat. Pokud ale tuto povinnost nedodrží, není postihnutelný.
Vzdělávání na Justiční akademii se podle údajů MSp každý rok účastní dvě třetiny soudců. Důvodem neúčasti zbylé části je dle resortu nejen dílčí neochota a nezájem, ale i značné zatížení soudců, zejména okresních soudů. Katastrofální výsledky pak má ČR u vzdělávání soudců v oblasti práva EU, kde je dle výsledků EU Justice scoreboard až na 26. místě.
Pelikán proto chce zakotvit v zákonu o soudech a soudcích minimální standard soudcovy účasti na vzdělávání. „Rozsah této povinnosti by musel být přiměřený, tedy odpovídat nanejvýše dvěma až čtyřem vzdělávacím dnům ročně (v rozsahu 6 výukových hodin denně),“ píše ministerstvo v nové kapitole Bílé knihy. Podle MSp je to přiměřené „dávka“, která lze vyžadovat po každém soudci.
Kreditový systém
Systém by měl být na bázi tzv. kreditového systému. Buď by platil časový horizont dvou let, kdy by musel soudce určitého počtu kreditů dosáhnout, mohla by se započítávat i odborná publikační činnost nebo lze stanovit, že by v období dvou let alespoň jeden den účasti musel být splněn v oboru neprávních disciplín.
MSp v této souvislosti upozorňuje na nález Ústavního soudu (Pl. ÚS 7/02 – 349/2002 Sb.) který zhodnotil, že systém vzdělávání je řízený z centra moci výkonné – neboť právo jmenovat a odvolávat členy Rady Justiční akademie má MSp. To je stěžejní důvod, proč soudcům nelze ukládat vzdělávat se na Justiční akademii.
Podle MSp je tak třeba legislativně provést buď úpravu vztahu Justiční akademie a MSp nebo se soudci budou moci vzdělávat prostřednictvím jiných institucí nebo se změní pravidla, za kterých MSp jmenuje a odvolává Radu a ředitele Justiční akademie.
MSp tedy navrhuje, aby ze stávajících patnácti členů Rady jmenoval ministr pět členů, zbytek by byl jmenován z řad justice předsedy soudů – v zastoupení by byli předsedové nejvyšších soudů, nejvyšší státní zástupce, kolegium krajských soudů a okresní soudy.
Pokud by vešla v platnost varianta, že soudci mohou sbírat vzdělávací kredity i mimo Justiční akademii, upřednostňovalo by MSp, aby takovou vzdělávací akci posvětila Rada Justiční akademie a MSp. Toto posouzení a povolení by muselo být udělováno předem. „Vzdělávací akce organizované samotnými soudy splňující určitá předem vymezená kritéria by nepodléhaly schvalování. Jejich absolvování by se započítávalo na splnění povinného minimálního rozsahu vzdělávání bez dalšího,“ uvádí MSp.
Bez ambicí určovat obsah
Ministerstvo nemá ambice určovat obsah vzdělávání, ale rádo by vytyčilo určité zásady – ty by měly být legislativně ošetřeny. „Vzdělávání by mělo být pestré co do obsahového zaměření i lektorského složení. Na vzdělávacím kurzu by se mělo podílet více lektorů, a to nejen soudců Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, ale rovněž vynikajících soudců krajských či okresních soudů, akademiků, advokátů, znalců, ekonomů a zástupců dalších profesí. Obsahem kurzu by měl být nejen popis judikatury, ale i předávání praktických zkušeností získaných při souzení dané agendy, což v praxi již probíhá,“ uvádí Bílá kniha.
Ministerstvo také apeluje na vzdělání soudců v mimoprávní oblasti. Kolik dnů během vzdělávacího období by měli soudci strávit tímto druhem seminářů chce ministerstvo ještě ponechat k diskuzi. Na tento záměr už MSp schválilo projektový záměr a bude žádat o finanční dotaze z EU.
Nadále by pak povinné mělo zůstat vzdělávání soudních funkcionářů v oblasti managementu v rámci Justiční akademie.
Vzdělávání justičních koncipientů
MSp opět hodnotí účast justičních čekatelů a asistentů v rámci Justiční akademie jako nedostatečnou – kurzů se obvykle účastní jen místní. „Lze tedy uvést, že úvodní adaptační kurs a závěrečné několikadenní soustředění před justičními zkouškami se blíží jednotnému systému vzdělávání,“ uvádí Bílá kniha. V ČR tak chybí jednotný systém čekatelské přípravy. Tento model je tedy podle MSp třeba upravit a zpřísnit. „Spolu se zavedením kategorie justičních koncipientů (viz. kapitola Bílé knihy „O soudcích“ musí být opuštěn dnešní princip dobrovolnosti a zaveden propracovaný systém povinné účasti,“ uvádí Bílá kniha.
Každý justiční koncipient by se tak například jednou měsíčně účastnil dvoudenního školení, které by organizovala justiční akademie a paralelně by probíhalo v Praze, Kroměříži a Brně.
V prvním roce by kurikulum bylo jednotné, ve druhém a třetím roce by se pak rozdělilo do specializací na civilní, správní a trestní právo. Forma výuky by byla především přednášková, orientovaná prakticky, se samostudiem. „Vzdělání by přitom nedublovalo výuku na právnických fakultách, ale bylo by zaměřeno na příklady, judikáty a postupy,“ píše MSp v materiálu. Hodnocení za tříleté období by pak bylo významným podkladem při výběrovém řízení na justičního kandidáta.
Systém vzdělávání má podle resortu přispět k atraktivitě postavení justičního koncipienta vůči koncipientovi advokátnímu.
Vzdělávání justičních kandidátů
Jelikož justičních kandidátů nebude dle předpokladů MSp příliš mnoho, mělo by jejich vzdělávání na Justiční akademii spíše probíhat v malých skupinách v soudcovských dovednostech. „Justiční kandidáti by tak povinně absolvovali kurzy jako: psaní soudních rozhodnutí, simulované soudní řízení, poučování účastníků v jednací síni, výslech svědka nebo organizace týmové práce a vedení asistentů soudních úředníků,“ píše se v Bílé knize.
Podle ministerstva by také bylo vhodné, aby se lektory, kteří budou vzdělávat justiční kandidáty, staly soudci – stážisté, kteří by za tímto účelem na akademii strávili jeden až dva roky. Dále by přitom probíhalo vzdělávání „běžnými“ soudci tak, jak se tomu děje nyní.
Vzdělávání vyšších soudních úředníků by podle Bílé knihy mělo zůstat ve stávajícím rozsahu, to znamená, že budoucí úředník musí na Justiční akademii absolvovat 120 dnů prezenčních soustředění. Pestrá nabídka vzdělávacích možností by měla být k dispozici i pro ostatní soudní úředníky. MSp navrhuje, aby na každém soudu působil tzv. koordinátor vzdělávání, který by úzce spolupracoval s Justiční akademií.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán chce v Bílé knize nastínit koncepci pro českou justici na příštích deset let. Často bývá kritizován, že při její přípravě dostatečně nekomunikuje se soudci.
Eva Paseková
