O poměrně rozsáhlé novelizaci „nového“ občanského zákoníku debatovali poslanci ústavně právního výboru s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO) nebo místopředsedou Nejvyššího soudu Romanem Fialou. Debata se kromě plánovaných změn stočila i na celkovou koncepci občanského zákoníku, který začal platit 1. ledna 2014. Poslanci nakonec bod schůze na dva týdny přerušili.
Podle ministra Pelikána jde o několik nesouvisejících změn, které ministerstvo vybralo spíše náhodně. Občanský zákoník má podle šéfa resortu mnoho flagrantních nedostatků a tak byly vybrány změny, které byly nejvíc naléhavé a také u nich bylo pravděpodobné, že je nebude složité prosadit. „Od počátku přiznávám, že klíč výběru bude vždy budit dojem jisté náhodnosti,“ řekl Pelikán poslancům.
Zákonodárci i odborná veřejnost se více méně shodli na tom, že velice potřebné je prodloužit dobu posuzování omezení svéprávnosti ze tří na pět let. Posuzování svéprávnosti člověka je dosti náročné jak pro posuzovanou osobu, tak i pro justici. Místopředseda NS Roman Fiala v této souvislosti upozornil, že NS šel svým nedávným rozhodnutím naproti ulehčení přetíženým soudům, které v této věci musí rozhodovat. Povinnost posouzení tak může přejít i na vyššího soudního úředníka či na soudcova asistenta, ale pouze v odůvodněných případech – například u přezkumů svéprávnosti lidí, jež už v minulosti soudce zhlédl a jejichž zdravotní stav je na základě lékařského vyšetření takové povahy, že nelze očekávat zlepšení. Podle Fialy je debata k novelizaci OZ důkazem, že je třeba specializace agend a jednotlivých úseků na soudech.
Čtěte také: Karel Eliáš: Není správné, že se novela občanského zákoníku připravuje bez jeho autorů
Poslanci navrhují začlenit do vládní novely i další úpravy různých oblastí, od výživného přes byty zvláštního určení po odbory. Předloha kabinetu má zavést mimo jiné veřejnou evidenci svěřenských fondů rejstříkovými soudy, snížit maximální kauci na nájemní být ze šestinásobku na trojnásobek nájemného.
Nejbouřlivější diskuze se však na schůzi výboru vedla kvůli pozměňovacímu návrhu poslance Jana Chvojky (ČSSD) na zavedení předkupního práva. Poslanci Martinovi Plíškovi z TOP 09 vadí, že panovala nepsaná dohoda, že by se ke změnám v OZ mělo přistupovat po dvou letech platnosti velmi uvážlivě, což se podle něj neděje. „Některé úpravy jsou zbytečné a nahodilé,“ uvedl Plíšek s tím, že podle něj by byl návrat institutu předkupního práva koncepční změnou celého kodexu.
Autoři OZ by navíc podle opozičního poslance měli být ke změnám přizváni, což se nestalo. „Navrhnu přerušení tohoto bodu do té doby, než nám si necháme vypracovat analýzu právních dopadů změn,“ uzavřel Plíšek.
To odmítl předseda výboru Jeroným Tejc (ČSSD). „Ke změnám přistupujeme naopak uvážlivě, protože při schvalování zákoníku se uvážlivě nepostupovalo,“ řekl s tím, že koncepce pravice byla diskontinuitní a bourala judikatury.
Chvojka poté řekl, že se necítí být vázán tím, že institut předkupního práva zrušila vláda Miloše Zemana v roce 2001. Připomněl, že ČSSD v opozici pro nový občanský zákoník nehlasovala. „Chápu, že je občanský zákoník Pospíšilovo dítě, ale sněmovnou prošel velmi těsně,“ řekl poslanec v narážce na kolegy z ODS. Podle Chvojky dochází ke zneužití toho, že institut předkupního práva neexistuje.
S tím nesouhlasí ODS. „Život vyvolává problémy a ty budou, i když institut předkupního práva bude zachován nebo nebude,“ řekl Marek Benda.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) ale poukazoval na to, že systém by se měnil jen po dvou letech účinnosti nového občanského zákoníku. Pro právní kulturu je podle něho takový postup to nejhorší.
(epa)
