Dosavadní systém partnerských dvojstranných smluv o právních pomocích úplně nahradí tzv. evropský vyšetřovací příkaz. Zcela nový institut mimo jiné upravuje odposlech a sledování lidí z cizí země v ČR i zajišťování důkazů a sledování majetku nebo věcí občanů ČR v cizích zemích EU. Jde o další výsledek Schengenu.
Podle návrhu nového zákona o justiční spolupráci, který implementuje příslušnou směrnici z roku 2014, se evropským vyšetřovacím příkazem rozumí příkaz vydaný justičním orgánem za účelem provedení úkonu právní pomoci s cílem opatřit důkaz na území jiného členského státu nebo příkaz vydaný justičním orgánem jiného členského státu, který má v tomto členském státu pravomoc opatřovat důkazy, pokud jím vydaný příkaz potvrdil justiční orgán tohoto členského státu, za účelem provedení úkonu právní pomoci s cílem opatření důkazu na území České republiky.
O příkazech a řízeních budou podávána hlášení EU
Součinnost bude podle návrhu zajišťovat ministerstvo spravedlnosti, soudy a Nejvyšší státní zastupitelství, které bude zejména zjišťovat, na které příslušné orgány se obracet v cizí zemi a jaké je v cizí členské zemi EU trestní právo. Cizí země totiž nemusí evropský vyšetřovací příkaz přijmout, protože jednání, které je označeno v ČR jako trestné, vůbec nemusí být v jiných členských zemích EU trestním činem.
Nový zákon detailně upravuje všechny nástroje trestního řízení od zajišťování majetku v zahraničí přes zajišťování důkazů až po předávání osob.
EU bude podle návrhu vyžadovat podávání zpráv jejím orgánům o počtu evropských vyšetřovacích příkazů zaslaných do jiných členských států k uznání a k výkonu a o výsledku těchto řízení.
Sledovat a poslouchat lidi v ČR budou moci orgány cizí země
Jak plyne z textu návrhu, který je v připomínkovém řízení, justiční orgán bude moci vydat evropský vyšetřovací příkaz, který bude zahrnovat shromažďování důkazů v reálném čase nepřetržitě po určitou dobu – neboli sledování. Odposlouchávat budou moci orgány cizích zemí v ČR i bez technické pomoci České republiky.
Nepřetržitě sledovat v zemi EU a naopak v ČR bude možné za účelem a) sledování účtu v bance nebo jiné finanční instituci, b) sledování zásilky, c) sledování osob a věcí, nebo d) přeshraničního sledování.
Kromě toho budou pro české orgány a naopak příslušné orgány cizí země vykonávat odposlechy a další záznamy telekomunikačního provozu. Nový zákon podle návrhu stanoví, že „orgán České republiky dohodne s orgánem jiného členského státu, zda má být evropský vyšetřovací příkaz vykonán bezprostředním přenosem telekomunikačního provozu do jiného členského státu nebo odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu v České republice. Požádá-li o to orgán jiného členského státu a je-li to technicky možné, záznam telekomunikačního provozu se na náklady jiného členského státu přepíše, dekóduje nebo dešifruje“.
Dále budou moci orgány cizích států odposlouchávat občany na území ČR samy, bez technické pomoci ČR. K tomu bude udělovat souhlas Krajský soud v Praze na návrh státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze. „K rozhodnutí o udělení souhlasu s odposlechem telekomunikačního provozu, který je, byl nebo má být prováděn z jiného členského státu na území České republiky bez její technické pomoci nebo s jeho pokračováním a k souvisejícím úkonům je příslušný Krajský soud v Praze; je-li v jiném členském státu, ve kterém byl povolen odposlech, vedeno přípravné řízení, rozhodne na návrh státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze. Souhlas s provedením odposlechu nebo s jeho pokračováním lze udělit pouze při splnění podmínek uvedených v § 88 trestního řádu,“ uvádí se v návrhu.
Dosavadní právní pomoc se užije jen podpůrně
Evropský vyšetřovací příkaz bude vydávat justiční orgán,v přípravném řízení potom státní zástupce. ČR musí směrnici z nařízení EU implementovat do května 2017. Současný stav dvojstranného uznávání právní pomoci podle předkládací zprávy nevyhovuje právě proto, že neobsahuje institut evropského vyšetřovacího příkazu. „Postupy právní pomoci obsažené v zákonu č. 104/2013 Sb. bude možné užít nanejvýše podpůrně ve vztahu k některým zvláštním úkonům, neboť směrnice obsahuje samostatnou komplexní úpravu postupu při přeshraničním opatřování důkazů mezi členskými státy EU,“ uvádí se v předkládací zprávě k návrhu. Zákon současně v přechodných ustanoveních odkazuje k Schengenské dohodě.
(ire)
