Evropský soud pro lidská práva stanovil termín veřejného slyšení ve věci Regner v. ČR před Velkým senátem. Stane se tak 19. října 2016. Případ se týká desetitisíců českých občanů prověřených pro styk se státním tajemstvím. Prověrka jim může být odebrána, aniž by se dozvěděli na základě čeho. Jde o letos druhý český případ čekající na rozhodnutí Velkého senátu.
Rozhodnutím o veřejném slyšení ve věci držitelů osvědčení na styk se státním tajemstvím Regner v. ČR má v tuto chvíli ČR u Evropského soudu pro lidská práva už dva případy stěžovatelů proti českému státu, které rozhodne Velký senát. To je v přepočtu na obyvatele hodně. Většina ze 47 členských zemí Rady Evropy nemá před Velkým senátem žádný případ. Nejvíce případů, a to pět případů čekajících na rozhodnutí Velkého senátu má Maďarsko, což je bezpochyby znepokojující. Například Rusko čeká na rozhodnutí Velkého senátu ve čtyřech případech stejně jako Itálie.
Soudci si případy pro Velký senát vybírají dle vlastní úvahy a podle jejich významnosti, ale také například podle toho, zda jde o novou matérii, kterou Soud ještě nerozhodoval, a proto neexistuje dostatek judikatury.
Druhým českým případem je případ domácích porodů Dubská, Krejzová v. ČR. V této věci se veřejné slyšení uskutečnilo 2. prosince 2015, stěžovatelky české matky nyní čekají na konečné rozhodnutí, zda ČR porušila jejich lidská práva a základní svobody znemožňováním domácích porodu. O průběhu veřejného slyšení Česká justice informovala.
Veřejné slyšení v případu někdejšího náměstka ministra obrany Václava Regnera, kterému bylo uděleno osvědčení pro styk s utajovanými informacemi, jenž mu ovšem bylo záhy odebráno bez možnosti dozvědět se proč, se týká desetitisíců českých občanů v potenciálně totožné situaci. Stejně jako Václavu Regnerovi, může být i ostatním odepřena informace, na základě čeho se osvědčení pro práci s utajovanými informacemi odebírá – s odůvodněním, že jde o utajovanou informaci. Česká justice o případu opakovaně informovala.
Podle Václava Regnera je takový postup v rozporu s právem na spravedlivý proces, a proto podal u ESLP stížnost proti České republice. Ještě loni v listopadu Regnerově stížnosti Soud nedal za pravdu, když postup ČR proti němu shledal legitimním: Podle Soudu utajení obsahu zprávy, na jejímž základě mu bylo odebráno osvědčení, „sledovalo legitimní cíl spočívající v ochraně pracovních postupů zpravodajských služeb a jejích zdrojů informací, a proto jej nelze považovat za svévolné“.
Jak vyplývá ze souhlasného stanoviska soudce ESLP Aleše Pejchala k listopadovému rozsudku, česká vláda Soud informovala, že k 10. červenci 2015 činil počet osvědčení udělených pro styk s tajnými informacemi 38 274. Podle informace, kterou České justici poskytl na dotaz Národní bezpečnostní úřad půl roku poté v prosinci 2015 byl počet osvědčení 37 158 platných osvědčení fyzické osoby na stupně důvěrné, tajné a přísně tajné.
Irena Válová
