O co méně obsahuje extrémních činů, o to více aktuální zpráva ministerstva vnitra o extremismu popisuje extrémní užívání svobody slova a projevu a shromažďování. Kritika politiky sociální demokracie, předsedy vlády Sobotky, evropské unie, České televize a přistěhovalectví padají definitivně do kategorie extremismu. Téma migrace má i nadále mobilizační potenciál. Vnitro je také zaskočeno fungováním sítě Facebook.
Nový znepokojující jev obsahuje aktuální zpráva ministerstva vnitra o extremismu v České republice za první tři měsíce letošního roku. Podle obsahu zprávy se do kategorie extremistů dostávají kritici veřejnoprávních médií, tedy Českého rozhlasu, České televize a ČTK. Některé soukromá média pak praktikují extremismus například šířením konspirativních teorií a desinformací a neuváděním zdrojů informací. Ze zprávy vyplývá, že vnitro je zaskočeno fungováním Facebooku.
Podle zprávy se „terčem kritiky některých, zejména pravicových, extremistů se stala i média, především pak veřejnoprávní“. „Tito extremisté je obviňovali z nepravdivého či zavádějícího informování veřejnosti. Snažili se tím snížit jejich důvěryhodnost. V této souvislosti pak propagovali a využívali média alternativní.
Řada těchto alternativních sdělovacích prostředků se účelově uchylovala k prokazatelným dezinformacím a konspiračním teoriím. Alternativní média se vyznačovala neuváděním zdrojů informací. Při prokázání nepravdivosti některých tvrzení se obvykle ani nepokoušela o další vysvětlení. Obvykle pro ně bylo dostačující vypuštění zprávy na veřejnost,“ uvádí se v čerstvé zprávě.
Zde si můžete přečíst zprávu Ministerstva vnitra o extremismu v ČR.
Případ muže v hnědé bundě je pokus znevěrohodnit stát
Jako příklad tohoto chování podkopávajícího demokratický stát je uvedena medializace případu muže v hnědé bundě z Thunovské ulice, kde podle ministerstva vnitra došlo ke střetu protiislámských a protiimigrantských uskupení s anarchisty. „Došlo k opakovaným střetům a konfliktům mezi stoupenci obou názorových proudů. Mediálně byl nejvíce zmiňován incident v Thunovské ulici. V souvislosti s tímto konfliktem se objevila dezinformace o tom, že střet znepřátelených skupin měl být ve skutečnosti řízenou policejní provokací. Této naprosto vymyšlené lži se ujala řada tzv. alternativních médií. Fáma o ,muži v hnědé bundě´ dobře ilustruje způsob, jakým se tyto sdělovací prostředky snaží znevěrohodnit fungování veřejných institucí, a tím i principy fungování demokratického státu. Alarmující byla rychlost a dosah šíření této lži,“ popisují úředníci ministerstva fungování Facebooku, jehož uživatelé masivně šířili komentovaný videozáznam akce podivínů v Thunovské ulici takřka v přímém přenosu.
Extremismus je pojem nejednoznačný, definic je řada
Takový popis události s mužem v kožené bundě není ze strany ministerstva vnitra náhodný. Naopak, tento postup má prokázat naplnění definice extremismu, jak ji vytvořilo samo ministerstvo: „Extremismus je pojem velmi nejednoznačný, pojí se k němu celá řada definicí,“ uvádí vlastní definici extremismu samo ministerstvo vnitra.
Ministerstvo vnitra využívá ve své koncepční činnosti tuto pracovní definici:
Pojmem extremismus jsou označovány vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance, a útočí proti základním demokratickým ústavním principům, jak jsou definovány v českém ústavním pořádku. Mezi tyto principy patří:
– úcta k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 Ústavy),
– svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát (čl. 1 Ústavy),
– nezměnitelnost podstatných náležitostí demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2 Ústavy),
– svrchovanost lidu (čl. 2 Ústavy),
– volná soutěž politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících – násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů (čl. 5 Ústavy),
– ochrana menšin při rozhodování většiny (čl. 6 Ústavy),
– svoboda a rovnost lidí v důstojnosti a právech, nezadatelnost, nezcizitelnost, nepromlčitelnost a nezrušitelnost základních práv a svobod bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního a sociálního původu, příslušnosti k národnosti nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení (čl. 1, čl. 3 Listiny základních práv a svobod)
Nebezpečná obrana proti migrantům
V souvislosti se slovními projevy proti islámu a proti nekontrolovanému přistěhovalectví cizinců z třetích zemí do zemí EU upozorňuje zpráva na vytváření obrany původních obyvatel proti těmto jevům. „Velké bezpečnostní riziko lze spatřovat v tendencích vytvářet tzv. protiislámské či protiimigrantské domobrany,“ uvádí se ve zprávě. „Subjekty, které je propagovaly, cíleně vyvolávaly a udržovaly pocity ohrožení ze strany muslimské komunity a migrantů. Oproti minulým letům, kdy tyto ambice cílily převážně na mladé neonacistické militanty a hooligans, lze vysledovat kvalitativní změnu. Současná mobilizace cílila spíše na starší ročníky osob, které jsou nespokojeny s polistopadovým vývojem. Cíleně bylo apelováno na lidi, kteří už mají nějakou zkušenost s bezpečnostními složkami.“
Podle zprávy oznámené demonstrace odpůrců migrace a islámu dostaly do ulic tisíce lidí. „Tyto akce dokázaly přivést do pražských ulic několik tisíc lidí. Téma migrace prokázalo svůj vysoký mobilizační potenciál a schopnost polarizovat společnost. Zdaleka ne všichni účastníci shromáždění byli extremisté,“ upozorňuje se ve zprávě. Proti těmto akcím pravicových extremistů vyvíjely aktivity osoby z krajně levicového a anarchistického spektra, přičemž konflikty mezi oběma tábory mohou přerůst v násilnou konfrontaci, varuje zpráva.
Populisté s radikální rétorikou, pořádají besedy s občany
Ze zprávy dále vyplývá, že nebezpečným extrémistou je v současnosti Národní demokracie vedená Adamem Bartošem, která se rozvíjí a vytváří místní organizace.“Od obecné kritiky Evropské unie se přesunula ke kritice tuzemské politické reprezentace, zejména pak České strany sociálně demokratické a premiéra Sobotky… Oproti jiným subjektům se Národní demokracie vymykala velmi radikální rétorikou. Chtěla tím na sebe upozornit v rámci široké a nesourodé scény politických subjektů, které opakují v různých obměnách tytéž populistické argumenty,“ uvádí se ve zprávě.
Další v řadě extremistů je jmenován Blok proti islámu, který se podle zprávy internacionalizuje a také organizuje besedy s občany. „Blok proti islámu organizoval jedno z protimigračních shromáždění konaných dne 6. února v Praze. Představitelé Bloku proti islámu a Úsvitu – Národní koalice se dohodli na záměru participovat na sérii celoevropských protestů proti migraci organizovaných v jeden den s německým hnutím PEGIDA a zástupci dalších podobně smýšlejících uskupení. Toto setkání se uskutečnilo dne 23. ledna v Roztokách u Prahy a zástupci ČR – Blok proti islámu, Úsvit-Národní koalice, Slovenska, Bulharska, Polska, Estonska, Německa, Rakouska, Nizozemí a Itálie zde podepsali tzv. Pražskou deklaraci. Po tomto únorovém shromáždění se Blok proti islámu a Úsvit – Národní koalice soustředily v rámci kampaně před krajskými volbami spíše na besedy s občany,“ píše se ve zprávě.
Irena Válová
