Z vyjádření Ministerstva spravedlnosti (MS) není zcela zřejmé, jaké záměry má šéf resortu Robert Pelikán (ANO) s exekutory. Pelikánovi podřízení tvrdí opak toho, co jejich šéf řekl před plným sálem na sněmu Exekutorské komory. Vyplývá to z vyjádření tiskového oddělení MS, a z porovnání autentického audiovizuálního záznamu Pelikánova vystoupení i následné diskuse.
Z vyjádření tiskového oddělení například plyne, že MS neplánuje rušení exekutorských úřadů, ani převedení exekutorských pravomocí zpět na soudy. Oba tyto záměry přitom Pelikán ve svém expozé na mimořádném sněmu EK doslovně zmínil, a oba rovněž patří k zásadním změnám oproti současnému legislativnímu stavu.
„Ministerstvo spravedlnosti určitě neplánuje rušit exekutorské úřady, nic takového ostatně ani na sněmu Exekutorské komory nezaznělo,“ píše ve svém vyjádření Jakub Říman z tiskového oddělení MS. „Jediné, co bylo diskutováno, byla problematika trvale neobsazených úřadů, o které není dlouhodobě zájem. V tomto kontextu je na základě § 8 písm.b) exekučního řádu vedeno jednání se Exekutorskou komorou ohledně počtu exekutorských úřadů v obvodu každého okresního soudu. V žádném případě se však nejedná o rušení existujících úřadů.“
Otázka rušení stávajících exekutorských úřadů přišla na přetřes v následné diskusi po Pelikánově úvodním vystoupení. „Jestli někdo zavře, tak ono by to dávalo nějaký smysl,“ nadhodil toto téma ministr, a pokračoval. „My celkem spíše počítáme s redukcí úřadů. Jestliže se nějaký úřad uvolní, a nepodaří se jej obsadit, tak pokud to není jediný úřad v okrese, tak souhlasím s tím, co jste mi odpovídali, že v každém okrese by měl být jeden úřad, tak ho budeme rušit. Pro nás minimální cílový stav je jeden exekutorský úřad na jeden soudní okres, stejně tak jako máme na jeden soudní okres jeden soud,“ řekl Pelikán doslova.
Říman rovněž popřel, že by se MS chystalo odebrat exekutorům pravomoci, které na ně přešly ze soudů, především po velké novele z roku 2008. „O přenesení pravomocí z exekutorů zpět na soudy se neuvažuje. Jediné, co je v současné době diskutováno, je koncentrace mnohačetných exekucí u jednoho exekutora. V tomto kontextu by se návrhy na nařízení exekuce dávaly oprávněnými přímo k soudu, který by následně pověřil soudního exekutora.“
Otázce postavení exekutora se věnoval ministr ve svém úvodním vystoupení. Reagoval tak na argument Exekutorské komory ohledně nárůstu nákladů v několika posledních letech. „To není o nárůstu administrativy, ale o tom, že se zásadním způsobem změnilo postavení a role exekutora, kdy došlo k tomu, aniž by si toho někdo všimnul, že z vykonavatele se stal ten, kdo rozhoduje o právech a povinnostech stran,“ konstatoval úvodem k této otázce. Následně se k problematice znovu vrátil, když hovořil o chystaných legislativních změnách. „Zároveň již změna zákona má směřovat i k postupnému obnovování funkce soudního exekutora jako skutečně toho vykonavatele, a k postupnému znovuodlišování exekučního soudce, rehabilitace role této osoby, a exekutora, jako prvku vymáhajícího, a nikoli prvku rozhodovacího. To je sice běh na dlouhou trať, ale je to jednomyslný názor expertní komise, kterou máme na rekodifikaci našeho civilního procesního práva. Toto byl skutečně krok špatným směrem,“ dodal ještě ohledně dosavadního přesunu agendy exekučních soudů na exekutory.
Ve stejných intencích ostatně pochopila Pelikánovy výroky k oběma otázkám i Exekutorská komora. „Ministr spravedlnosti vytváří plánovaným snížením tarifu na exekutorské úřady ekonomický tlak, který má za cíl jejich uzavření. V reakci na toto snížení tarifu budou exekutorské úřady nuceny ukončit svoji činnost,“ vysvětluje na dotaz České justice tiskový mluvčí EK Petr Vorlíček.
Ve vyjádření dále shrnuje obavy, které v reakci na Pelikánovo vystoupení ventilovali ve svých diskusních příspěvcích jednotliví exekutoři. „Poté nebude nikdo, kdo by jejich případy administroval, zákon na to totiž nyní nepamatuje. A co bude s neskončenými exekučními řízeními, na to ministr spravedlnosti nemá odpověď. Není vůbec jasné, kdo by vymáhání 350 miliard korun převzal. Pokud by to byly opět soudy, dojde k neúměrnému navýšení agendy a zatížení státního rozpočtu.“
Stejně tak vedení EK pochopilo pasáž, týkající se opětovného převedení části exekutorských pravomocí zpět na soudy. „Ministr spravedlnosti navíc prosazuje stanovisko, aby se soudní exekutoři stali pouhými “vykonavateli“, ale v současné novele exekučního řádu se s tím vůbec nepočítá. Podle současného ustanovení § 52 odst. 2 exekučního řádu je však exekutor oprávněn vykonat všechny úkony, které občanský soudní řád a další právní předpisy jinak svěřují při výkonu rozhodnutí soudu, soudci, vykonavateli nebo jinému zaměstnanci soudu. K odměnám exekutorů, resp. tarifu se ale ministr Pelikán chová paradoxně tak, jako by už svou úvahu do zákona zapracoval,“ uzavírá tiskový mluvčí EK.
Dušan Šrámek
