Jádrem sporu jsou výroky o sankcích za odmítnutí masové migrace. Foto: wikipedia

Země se asi budou moci z kvót EU vykoupit, nejspíš velmi draze

Země EU se zřejmě budou moci „vykoupit“ z povinnosti přijmout v případě krize žadatele o azyl z jiného členského státu evropské osmadvacítky. Podle kuloárních informací je to součást návrhu na úpravu takzvaného dublinského systému, který by ve středu velmi pravděpodobně měla členským zemím osmadvacítky navrhnout Evropská komise. Zvažovaná výše částky však představuje pro odmítající členskou zemi v zásadě pokutu či trest, uvádí někteří činitelé obeznámení s plánem.

Deník Financial Times v této souvislosti píše o 250.000 eurech (6,75 milionu Kč) za každého žadatele o azyl, kterého by stát odmítl přijmout. Na středečním jednání eurokomisařů může návrh ještě doznat změn.

Pokud by vyplacení bylo možné již například loni v prosinci, kdy unijní ministři vnitra přes nesouhlas Maďarska, Česka, Slovenska a Rumunska rozhodli o povinném přerozdělení 120.000 uprchlíků, tak by to Česko s tehdy stanovenou kvótou 1691 uprchlíků vyšlo při zmíněné částce na 422,75 milionu eur (přes 11,4 miliardy korun).

Evropská komise ve středu velmi pravděpodobně přijde s návrhem na reformu stávajících pravidel, podle kterých se v EU určuje, jaká země řeší žádosti o azyl. Nynější řešení, kdy je to vždy stát, kde se uprchlík poprvé dostal na území unie, se v migrační krizi zjevně neosvědčilo. Například Řecko v minulých měsících svou roli zvládalo jen s velkými obtížemi.

Evropská komise před měsícem představila dvě předběžné varianty úpravy systému. Ve středu se zřejmě přikloní k té „mírnější“ z nich. Tedy k zachování pravidla o první zemi vstupu, ovšem s doplněním o mechanismus distribuce žadatelů o azyl v případě krize, tedy neúměrně vysokého počtu žadatelů přicházejících do jedné členské země.

Zdroje obeznámené se záměrem komise uvádí, že každá země by měla znát svou „kvótu“, tedy procentuální podíl z celkového počtu žadatelů o azyl v unii, který má být schopna bez potíží zvládnout.

Číslo bude zřejmě záviset na výkonu její ekonomiky a počtu obyvatel. Podle některých zdrojů by například pro ČR tento údaj představoval 1,8 procenta celkového počtu žadatelů o azyl v EU.

Ve chvíli, kdy počty podaných žádostí za určité období – například za tři měsíce – přesáhnou 150 procent tohoto podílu, mají být žadatelé nad oněch 150 procent přerozděleni mezi ostatní země podle stejného procentuálního klíče, tedy „povinné kvóty“.

Pokud komise ve středu návrh předloží, neznamená to, že nová pravidla začínají platit. O věci budou jednat členské země a europarlament. Česká republika dávala už před měsícem jednoznačně najevo, že návrhy na závazné kvóty důrazně odmítá. Podobný postoj mají také další země, především ze středu a východu unie.

Diplomaté navíc připomínají, že nyní platná dublinská pravidla se dohadovala několik let. Případná změna tak podle nich nepřipadá v úvahu dříve než v roce 2018 či 2019.

Mezi dalšími změnami by měla být nově také povinnost členského státu prověřovat přípustnost podané žádosti o azyl. Ty by – pokud to bude možné – měly být vyřizovány ve zrychlené proceduře.

(čtk)