Už rok se Unie obhájců ČR neúspěšně domáhá od státu informací o nebezpečném softwaru užívaném pro sledování občanů. Podle zprávy Unie je tento software nejen schopen infiltrovat elektronická zařízení, využít je ke sledování obsahu, odposlouchávání, ale také pozměňovat softwarové vybavení a obsahy datových souborů.
Unie obhájců o své roční snaze informovala tento týden. „Unie obhájců ČR se na základě informací z veřejných zdrojů začala věnovat před rokem otázce tzv. šmírovacích a speciálních software. Ve veřejných zdrojů zmiňovaný software, který sloužil při odhalování trestné činnosti, je schopen infiltrovat elektronická zařízení, využít je ke sledování jejich obsahu, odposlouchávání a pozměňování jejich softwarového vybavení a obsahu datových souborů,“ uvádí Unie ve zprávě.
Proč stát používá software, který mění obsahy?
Poté Unie obhájců klade otázky, na základě čeho stát takový software používá: „Unie považuje za nutné,neboť logicky se uvedená činnost státních orgánů může odehrávat jen v zákonném rámci a s příslušným povolením, seznámit se s tím v jakém rámci se tak děje, na základě jakých ,povolení´, jaké právní argumenty obsahují. Příslušná rozhodnutí pak, jako zásadní z hlediska obhajoby v obecné rovině, chtěla odborně analyzovat a vyhodnotit,“ uvádí Unie obhájců.
Podle vyjádření Unie obhájců však více než rok trvající snaha „získat v anonymizované formě, pro studijní účely, dotčená rozhodnutí není možné“. „Evidence není vedena a prozatímní pátrání je bezúspěšné. Zveřejňujeme tedy oficiální dokumenty v této věci z poslední doby. O dalším vývoji budeme členy informovat. Doufáme že naše úsilí nezůstane marné, a stanovisko Unie v odborné rovině bude moci být brzo publikováno,“ věří Unie obhájců ve vypátrání tajemného a tajného software, který používá stát.
Unie obhájců nepátrá po přeludu, ale po Galileu
O tom, že nejde o pátrání po přeludu, svědčí přiložený dopis Útvaru zvláštních činností služby kriminální policie a vyšetřování na Policejním prezidiu, ze kterého vyplývá, že k tajnému zařízení Unie obhájců obdržela informace od předsedy parlamentní Stálé komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací Daniela Korteho. Byl to Daniel Korte, kdo podle dopisu Unii obhájců informoval, že předmětný policejní útvar běžně užívá označení „sledovací software“ pro jistý specifický typ softwaru dodaného mj. společností Hacking Team pod obchodním názvem „Galileo“. Toto zařízení útvar užívá pro úkony podle § 158 d odst. 3 trestního řádu, uvádí v dopisu policejnímu útvaru Unie Obhájců.
Toto ustanovení trestního řádu je významné tím, že použití popsaného softwaru je podmíněno předchozím povolením soudu.
Paragraf 158d
Sledování osob a věcí
(1) Sledováním osob a věcí (dále jen „sledování“) se rozumí získávání poznatků o osobách a věcech prováděné utajovaným způsobem technickými nebo jinými prostředky. Pokud policejní orgán při sledování zjistí, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam s obsahem této komunikace zničit a poznatky, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít.
(2) Sledování, při kterém mají být pořizovány zvukové, obrazové nebo jiné záznamy, lze uskutečnit pouze na základě písemného povolení státního zástupce.
(3) Pokud má být sledováním zasahováno do nedotknutelnosti obydlí, do listovního tajemství nebo zjišťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků, lze je uskutečnit jen na základě předchozího povolení soudce. Při vstupu do obydlí nesmějí být provedeny žádné jiné úkony než takové, které směřují k umístění technických prostředků.
Přijde-li na sledování lidí, je to opět Hlava XXII
Z dopisu dále vyplývá, že Unie se na Korteho obrátila proto, že Útvar zvláštních činností služby kriminální policie odmítl poskytnout Unii obhájců odpověď, dokud Unie nespecifikuje, na jaké konkrétní zařízení se ptá a co míní pojmem sledovací software. Korespondence mezi policejním útvarem a Unií obhájců je tedy klasickou Hlavou XXII.
Unie obhájců podle textu dopisu policejnímu útvaru opětovně podle tzv. informačního zákona 106 žádá údaje o počtu případu, kdy došlo k použití sledovacího software na základě povolení soudu za posledních deset let, o sdělení spisových značek a uvedení příslušných rozhodujících soudu nebo jiných orgánů.
Irena Válová
