Česká republika je podle Ministerstva spravedlnosti vystavena riziku, že se stane cílem útoku „spících teroristických buněk“ či „osamělých vlků“. Jako jedno z opatření, která budou mít pozitivní efekt na postihování terorismu proto navrhuje formou úpravy vyhlášky centralizovat dozor v přípravném řízení vedeném pro trestné činy, které vykazují znaky teroristických trestných činů. Případy by měla dozorovat vrchní státní zastupitelství.
Za vhodné řešení resort ministra spravedlnosti Roberta Plikána (ANO) přitom považuje využití zkušeností s fungováním odborů závažné hospodářské a finanční kriminality při vrchních státních zastupitelstvích. Pokud by začal platit nový zákon o státním zastupitelství, přešel by dozor pod nově vzniklé Speciální státní zastupitelství. „Dozor vykonávaný těmito státními zastupitelstvími by byl obligatorní ve věcech trestných činů, které lze obecně zahrnout pod kategorii teroristických trestných činů v užším i širším pojetí, tj. i ve věcech trestných činů, u nichž je teroristická pohnutka součástí kvalifikované skutkové podstaty, jakož i ve věcech trestných činů s trestnými činy teroristickými, resp. terorismem bezprostředně souvisejícími,“ uvádí předkládací zpráva, která navrhuje změnu vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství a kterou má Česká justice k dispozici.
Ministerstvo také plánuje, že by pro VSZ vznikla možnost atrahovat a delegovat případy spojené s terorismem. „Fakultativní příslušnost vrchního státního zastupitelství se navrhuje založit v případě trestních řízení pro trestné činy, u nichž nelze s ohledem na poznatky praxe vyloučit souvislost s trestnými činy, na které dopadá obligatorní věcná příslušnost,“ uvádí ministerstvo.
Určení takových případů nebude jednoznačné. Samo ministerstvo připomíná, že pro terorismus neexistuje jeho obecně uznávaná mezinárodně-právní definice. Terorismus se zpravidla chápe jako příprava a páchání závažných zločinů (nejčastěji násilných) k dosažení psychologického účinku překračujícího okruh přímých obětí; terorismus je tak chápán jako předem připravené, promyšlené použití násilí nebo hrozby násilím, obvykle zaměřené proti nezúčastněným osobám, s cílem vyvolat strach, jehož prostřednictvím mají být splněny politické, náboženské nebo ideologické požadavky.
Objektivní stránku teroristického činu tvoří, velmi obecně řečeno, násilné jednání směřující proti určitým osobám či majetku. Může jít o jakékoli osoby, tedy jak civilní, tak i vojenské oběti. Útoky mohou směřovat proti veřejnému i soukromému majetku.
Mohlo by vás zajímat
Podle ministerstva spravedlnosti by šlo o činy, u nichž nelze s ohledem na poznatky praxe vyloučit souvislost s trestnými činy, na které dopadá obligatorní věcná příslušnost v souvislosti s terorismem, tj. trestné činy neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací (§ 230 trestního zákoníku), opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat (§ 231 trestního zákoníku), poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do vybavení počítače z nedbalosti (§ 232 trestního zákoníku), obecného ohrožení (§ 272 trestního zákoníku), nedovoleného ozbrojování (§ 279 trestního zákoníku), vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků (§ 280 trestního zákoníku), nedovolené výroby a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky (§ 281 trestního zákoníku), nedovolené výroby a držení jaderného materiálu a zvláštního štěpného materiálu (§ 282 trestního zákoníku), a nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy (§ 283 trestního zákoníku). „V určitých případech nemusí být zcela nezbytné svěřovat dozor přímo státnímu zástupci vrchního státního zastupitelství, ale pro případ, kdy by byla dána souvislost s „teroristickými“ trestnými činy (a byly splněny další podmínky stanovené jednacím řádem státního zastupitelství), musí existovat možnost věc atrahovat,“ zdůvodňuje ministerstvo svůj záměr.
Nyní by tedy nově tyto činy měly v přípravném řízení dozorovat Vrchní státní zastupitelství v Praze a Vrchní státní zastupitelství v Olomouci s tím, že pokud vejde v platnost nová zákon o státním zastupitelství, přejdou případy pod tzv. Speciál.
Podle údajů miniterstva lze zatím odsuzující rozsudky v souvislosti s terorismem počítat na jednotky ročně, současná bezpečnostní situace ve světě ale podle resortu může v brzké budoucnosti vyžadovat mnohem častější nasazení orgánů činných v trestním řízení.
V souvislosti s navrženou změnou se předpokládá navýšení počtu tabulkových míst vrchních státních zastupitelství celkově přibližně vždy o dva státní zástupce na každém vrchním státním zastupitelství a odpovídající počty administrativních zaměstnanců. Stejně tak si právní úprava vyžádá navýšení počtu státních zástupců na Nejvyšším státním zastupitelství o jednoho státního zástupce. Část nákladů však pokryje přesun pracovníků v rámci soustavy. „V případě ekonomicky nejméně příznivé varianty (budou přiděleni jen státní zástupci, kteří jsou dnes přiděleni k okresnímu státnímu zastupitelství), je možné očekávat navýšení požadavků na platové prostředky ve výši 2 382 263 Kč ročně; v případě ekonomicky nejpříznivější varianty (budou přiděleni jen státní zástupci, kteří jsou dnes přiděleni ke krajskému státnímu zastupitelství a k nejvyššímu státnímu zastupitelství bude přidělen státní zástupce vrchního státního zastupitelství), kterou lze spíše očekávat, bude třeba navýšit požadavky na platové prostředky o 848 379 Kč ročně (včetně pojistného a dalších povinných odvodů),“ uvádí ministerstvo spravedlnosti v návrhu.
(epa)
.
