Pokud si někdo dá slíbit úplatek prostřednictvím jiné osoby za to, že bude prostřednictvím jiné osoby působit na výkon pravomoci úřední osoby, bude potrestán vězením až na tři roky. Takto podrobně popisuje novela trestního zákona interakce mezi lidmi, kdy korupcí může být cokoli a korupčníkem kdokoli.
Českému státu už nestačí definice trestných činů vykonaných ve spolupachatelství nebo v nějaké formě účasti, jak je jich trestný zákon plný. Obviněn z úplatkářství bude nově například právě ten, který se dopustí nabízení nebo slibování úplatku prostřednictvím jiného jinému nebo pro jiného v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného. Doposud bylo takto formulováno pouze přijetí úplatku.
Namísto odstraňování příčin podplácení, vrhnul se stát v souvislosti s rozsáhlou novelou trestního zákona na doplňování podrobných a přesných popisů lidského jednání, za které budou lidé odsouzeni k vězení. Při tom příčinu korupce dokáže popsat ve své práci i bakalář: „Korupci v reálném socialismu nejvíce přeje koncentrace moci do rukou několika jedinců, rozsáhlý a nepřehledný byrokratický aparát a velká moc státu… Záměrem práce je ukázat, že korupce je selháním systému a že v centrálně plánované ekonomice došlo k vytvoření korupčních pravidel a vazeb, na kterých celý systém fungoval,“ uvádí například ve své bakalářské práci Korupce v době reálného socializmu na příkladu generála Jana Šejny Hana Kubovcová z Vysoké školy ekonomické.
Návod Ministerstva vnitra na boj proti korupci pro občany si můžete prohlédnout zde.
OSN: Více zákonů a trestů = méně korupce jako v Číně
Podle důvodové zprávy vychází předkladatel novely z požadavků Úmluvy Organizace spojených národů proti korupci. OSN je přesvědčena, že je „potřeba postihovat i nepřímé slíbení, nabídku nebo poskytnutí neoprávněné výhody a i nepřímé požadování nebo přijetí neoprávněné výhody“ a tím se korupce zničí. Relevanci tohoto přesvědčení dokladuje například Čína, kde se za korupci rovnou popravuje.
Nově mají příslušná ustanovení trestního zákona má podle ministerstva spravedlnosti vypadat takto:
Paragraf 332
Podplacení
(1) Kdo sám nebo prostřednictvím jiného poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek jinému nebo pro jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, nebo
kdo sám nebo prostřednictvím jiného poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek jinému nebo pro jiného v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až šest let, propadnutím majetku nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
- a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 v úmyslu opatřit sobě nebo jinému značný prospěch nebo způsobit jinému značnou škodu anebo jiný zvlášť závažný následek, nebo
- b) spáchá-li takový čin vůči úřední osobě.
Paragraf 333
Nepřímé úplatkářství
(1) Kdo sám nebo prostřednictvím jiného žádá, dá si slíbit nebo přijme úplatek za to, že bude svým vlivem nebo prostřednictvím jiného působit na výkon pravomoci úřední osoby, nebo za to, že tak již učinil, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
(2) Kdo sám nebo prostřednictvím jiného z důvodu uvedeného v odstavci 1 jinému poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
Sice jde o komplikaci, ale
V současné době jsou tato jednání postihována trestným činem podplacení podle § 332 trestního zákoníku, který neobsahuje výslovně „nebo prostřednictvím jiného“ a trestným činem přijetí úplatku podle § 331 trestního zákoníku, který obsahuje výslovně „nebo prostřednictvím jiného“, uvádí se v důvodové zprávě. „K odstranění tohoto těžko odůvodnitelného rozdílu mezi těmito ustanoveními trestního zákoníku se proto navrhuje doplnit znak ,sám nebo prostřednictvím jiného´ rovněž do ustanovení § 332 a 333, což vyloučí interpretační problémy u těchto spolu souvisejících trestných činů,“vysvětluje důvodová zpráva.
Poté v důvodové zprávě předkladatel přiznává, že jde o duplicitu, ale že s tím, by vyloučením „interpretačních problémů“ nastaly problémy nové, nepočítá. „ Výslovné uvedení tohoto znaku sice představuje duplicitu k formám účastenství v širším smyslu a nepřímého pachatelství upraveným v obecné části, nelze však tuto duplicitu vykládat tak, že tam kde není výslovně uveden tento znak, obecná část se neaplikuje,“ poučuje předkladatel návrhu v důvodové zprávě.
Úplatek jsou obálky, ale také soulož nebo stavební práce
Zatímco se dvěma ustanoveními o slibu, žádosti nebo přijetí úplatku prostřednictvím jiného pro jiného si předkladatel dal velkou práci, zcela při novelizaci zákona přešel § 334 Společná ustanovení, které je považováno v souvislosti s korupci za jedno z nejúčelovějších. Podle tohoto ustanovení je totiž úplatek každá neoprávněná výhoda, na kterou není nárok, přičemž nikdo dosud nesestavil katalog výhod, na které je nárok a které jsou oprávněné. „Úplatkem se rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na kterou není nárok,“ zní toto ustanovení, podle kterého může být korupcí každý prospěch, na který jedna strana „nemá nárok“.
Právě podle toho ustanovení usoudil orgán činný v trestním řízení, že manželka Petra Nečase Jana Nagyová neměla nárok na dary, které jí z nějakého důvodu snášeli někteří příslušníci lokáních horních deseti tisíc. Lze předpokládat, že až dojdou orgánům Nagyové, přesunou se v rozhodování, kdo na co měl nebo neměl nárok, o patra níže mezi lid.
Protikorupční manuál ministerstva vnitra je tomu už přizpůsoben. Podle něho nejsou úplatkem jen šperky, ale rovněž stavební práce nebo soulož nebo zaměstnání. „Úplatek nemusí mít vždy pouze finanční podobu tradiční ,obálky´, může jít o: poskytnutí informací, poskytnutí hmotných darů (šperky), poskytnutí jiných výhod, služeb (stavební práce, zaplacení dovolené, sexuální úsluhy), zvýhodňování známých a příbuzných, např. uzavření nápadně výhodné smlouvy, kterou podnikatel uzavře s příbuzným úředníka, který má rozhodnout,“ uvádí se v manuálu, který upozorňuje: „Je podstatné, že nabídka musí souviset buď s obstaráváním věcí obecného zájmu, nebo s podnikáním, popř. podobnou soukromou činností,“ přičemž za obecný zájem soudy v minulosti překvapivě označily například fotbalové utkání.
(ire)
