Spolu s rozsáhlou novelou občanského soudního řádu se mají změnit i pravidla pro některé soudní poplatky. Současná praxe totiž podle Ministerstva spravedlnosti vykazuje několik problematických nedostatků. Dochází kvůli nim například k prodlužování soudních řízení, zneužívání dobrodiní zákona nebo třeba nemožnosti nemajetných se domoci následného řízení. Nová úprava by měla také snížit bariéry k soudní ochraně pro oběti diskriminace.
Soudní poplatky mají podle zákona tři funkce. Mají přispívat na úhradu nákladů na činnost soudů, regulovat svévolná, bezdůvodná a šikanózní podávání žalob a zároveň mají motivovat k plnění povinností a řešení sporů mimosoudně. Nesmí ovšem být překážkou přístupu k soudům, proto musí být stanoveny v přiměřené výši a zákon musí počítat i s případy nároku na osvobození od poplatků. Dosavadní praxe ovšem podle návrhu novely občanského soudního řádu ukazuje, že některá ustanovení neplní tyto základní funkce.
Konec zneužívání žalob
Novinkou má být i regulace žalob, které mají za cíl pouze šikanovat a je zjevné, že navrhovatel žaloby ani nemá v plánu poplatek skutečně zaplatit. Žalobci totiž mnohdy podávají žaloby, aniž by vyměřený poplatek zaplatili, a následně čekají na výzvu k zaplacení. Podmínkou k zahájení řízení bude tak nově uhrazení tohoto poplatku. „Problematicky působí zejména zákonná povinnost pro soudy vyzývat navrhovatele k zaplacení poplatku i v případech, kdy je zcela zjevné, že navrhovatel poplatek nezaplatí a podáním sleduje jiné cíle nežli zahájení řízení,“ vysvětluje důvodová zpráva novely 0SŘ.
Neznamená to ovšem automatické zastavení všech řízení, kde nebyl poplatek zaplacen. „Zejména v případě, kdy navrhovatel zaplatil více jak polovinu poplatku, čímž demonstroval svůj zájem na zahájení řízení, se jeví jako vhodné, aby řízení nebylo zastaveno, nýbrž aby navrhovatel měl možnost nezaplacenou část poplatku doplatit,“ upozorňuje ministerstvo s tím, že cílem opatření je pouze zamezit zbytečným žalobám.
Čtěte také o novele OSŘ: Pelikán navrhuje zavést náhodný generátor přidělování věcí soudcům
Musí se proto ale změnit systém bezhotovostních úhrad poplatků. Nyní se pro identifikaci platby tedy coby variabilní symbol v platebních pokynech používá spisová značka, která se přiděluje až po zahájení řízení. Nově se tak systém identifikace plateb musí změnit a podle návrhu by měl být do budoucna věcí jednotlivých soudů. „Je přitom věcí příslušného soudu, aby přijal taková organizační opatření, která umožní spolehlivé identifikování příslušné platby,“ říká důvodová zpráva předkladatele.
Zneužívání dovolání
Návrh počítá i se sjednocením poplatků v případě dovolání. Zatímco za dovolání v procesních záležitostech zákon vyměřuje poplatek, dovolání proti rozhodnutí o základu předmětu řízení už je zdarma.
Nově by ale měla skončit možnost uplatnit osobní osvobození od poplatku, půjde-li zjevně o bezdůvodné dovolání nebo nepřípustné dovolání. „V takovém případě je na místě, aby se neuplatnilo osobní osvobození a poplatková povinnost vznikla rozhodnutím o odmítnutí dovolání,“ stojí v materiálu.
Poplatek za zrušení poplatku
Zmizet by měl i poplatek za řízení o osvobození od poplatku. „Nejeví se totiž jako konzistentní, aby navrhovatel, který žádá o přiznání o osvobození od soudních poplatků nebo o ustanovení zástupce (přičemž u něho jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků), podléhal poplatkové povinnost v řízení před odvolacím soudem,“ vysvětluje ministerstvo.
Snížení bariér pro antidiskriminační žaloby
Soudní poplatky jsou často překážkou pro oběti diskriminace. Na rozdíl od obětí například újmy na zdraví nebo usmrcení osoby blízké musí poplatky spojené s podáním žaloby platit. Přitom příjmy do státní kasy jsou v tomto případě spíše zanedbatelné.
Dosud mají oznamovatelé povinnost platit poplatky za návrh na zahájení řízení s návrhem na náhradu nemajetkové újmy ve výši minimálně dvou tisíc korun a v případě nemajetné újmy nad 200 tisíc korun procento z požadované částky. Poplatky by se jim nyní měly snížit na tisíc korun.
Stát si na těchto žalobách přijde ročně zhruba na několik desítek korun ročně naopak náklady pro žalobce jsou podle ministerstva spravedlnosti vysoké a hlavně představují významnou bariéru pro soudní řízení. „V mnohých případech oběti z různých důvodů (neznalost, obavy apod.) případy diskriminace neřeší, nepodávají žaloby ani nepodnikají jiné kroky na svou ochranu,“ vysvětluje rezort v důvodové zprávě.
Svéprávnost
Sepsání návrhu ve věci svéprávnosti a podpůrných opatření do protokolu rovněž podléhá soudnímu poplatku. Náklady navrhovatelů by se ale měly snížit, navrhuje novela zákona. Pokles výběru peněz do státní kasy je ovšem diskutabilní, protože z praxe vyplývá, že se soudci často přiklání k výkladu, že je takové řízení stejně oproštěno od poplatků.
Naopak se ale počítá se zrušením osvobození od poplatků v případě dovolání u těchto případů. „To není žádoucí, neboť je podáváno dovolání, aniž by byla zcela zhodnocena procesní situace, resp. nemusí dovolatelé zvažovat finanční náklad za tento mimořádný opravný prostředek. Zvyšují se náklady dovolatelům. Tato varianta tudíž přináší snížení nápadu dovolacímu soudu, neboť je stavěna relativní bariéra těmto dovoláním,“ vysvětluje změnu ministerstvo.
Požadavky EU
Zákon o soudních poplatcích se dočkal několika změn už nedávno, a to díky evropským směrnicím. Nově se například na popud Bruselu zrušil poplatek za prvozápis pro společnosti s ručením omezením do obchodního rejstříku. Tyto společnosti tak budou osvobozeny od poplatku ve výši šesti tisíc korun v případě sepsání zápisu notářem. Od poplatku budou osvobozeny i nadace, spolky a obecně prospěšné společnosti, jak do návrhu změny zákona na základě požadavku Evropské unie navrhl Senát.
Vendula Stadlerová
