Nesouhlasíme se skokovým snížením advokátního tarifu ani s přechodem exekutorských pravomocí zpět na soudy. Na odmítnutí dvou základních záměrů ministra spravedlnosti Roberta Pelikána v oblasti exekucí se shodli poslanci ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny. Obávají se jak snížení vymahatelnosti práva, tak nárůstu soudní agendy. Rozcházejí se pouze v názoru, zda by měla určité parametry tarifu určovat sněmovna.
Ministr Pelikán chce tarif exekutorům snížit o třetinu, původně dokonce hovořil o dvou třetinách. Exekutoři tvrdí, že snížení odměn povede ke zhoršení systému vymáhání práva v ČR a k ukončení činnosti řady exekutorských kanceláří. „O snížení exekutorského tarifu hodně slyším, bylo několikrát diskutováno, ale měl jsem za to, že věc je teprve k diskuzi a nedojde k náhlému skokovému snížení tarifu bez projednání i na koaliční úrovni. Tato změna totiž může mít dalekosáhlé důsledky na celý proces vymáhání práva v České republice,“ říká poslanec Radek Vondráček (ANO). Čísla podle něj ukazují, že neustále přibývá tzv. multiexekucí a úspěšnost vymáhání se dlouhodobě snižuje. Z úspěšně vymožené odměny a nákladů řízení exekutoři hradí své výdaje, tedy i ty marně vynaložené. „Nevím, zda by došlo k masivnímu zavírání exekutorských úřadů, jak avizuje Exekutorská komora, ale že by k uzavření některých úřadů došlo, je naprosto reálné očekávání.“
Vondráček si nemyslí, že by alespoň v určitých parametrických mantinelech měla rozhodovat o výši tarifu Poslanecká sněmovna. „Vzhledem k zdlouhavosti, někdy komplikovanosti celého legislativního procesu to nepovažuji za vhodné řešení. Systém ministerských vyhlášek považuji za v praxi osvědčený. Musí ale fungovat dialog mezi komorami a ministerstvem.“
Nesouhlasí ani s Pelikánem avizovaným přechodem pravomocí exekutorů zpět na soudy. „Možná jen já osobně nemám dost vstupních informací, ale nezachytil jsem, že by vznikaly nějaké zásadní problémy při výkonu pravomocí exekutory, tedy hlavně u těch, které na ně byly postupně přeneseny ze soudů. Smyslem bylo zrychlit některé úkony a odbřemenit soudy. Opačný proces by se měl připustit jen výjimečně a z velmi závažných důvodů.
Jak v případě skokového a velmi výrazného snížení tarifu nebo v případě snahy o zavedení teritoriality se Vondráček obává, že by mohlo dojít k vážnému zásahu do celé soustavy exekutorů, který zatím nejde odhadnout. „Případné negativní dopady by pak nebylo snadné jen tak napravit a ano, mohlo by dojít k ohrožení vymahatelnosti práva v České republice.“
Podle předsedy ÚPV Jeronýma Tejce (ČSSD) úvahám o konkrétní částce by měla předcházet podrobná analýza, nikoliv dojmy. Snížení tarifu by však nemělo a nesmí být kompenzováno zavedením povinných záloh pro věřitele. To by znamenalo zejména pro drobnější věřitele, například matky vymáhající výživné na dítě, nepřiměřený růst nákladů na vymáhání a zhoršení jejich možnosti domoci se zaplacení dluhu. Záloha by se přitom platila i tehdy, když není zřejmé, zda se dluh vymůže a tedy uhradí alespoň náklady na jeho vymáhání.
Rozhodování o výši tarifu má zůstat v rukou ministra, je ale ke zvážení zavedení zákonné úpravy, která by například ministrovi stanovila určité maximální limity pro změnu tarifů, směrem dolů i nahoru. K radikálním změnám by tak mohlo ministerstvo přistoupit jen se souhlasem parlamentu, a to nejen u tohoto konkrétního tarifu.
„Zatím se jedná pouze o mediální výkřik, který není podložen žádnou prací. Proto jej není možné brát vážně. bude-li na stole takový návrh, je dobré o něm vést debatu. ale tak tomu není. navíc se blíží konec volebního období a snižuje se tak šance na prosazení komplikovanějších legislativních návrhů,“ sdělil Tejc ohledně záměru na převedení části exekutorských pravomocí zpět na soudy.
„Myslím si, že ministr dělá už jen populistické a nekoncepční kroky bez jakékoli analýzy. Obávám se, že zejména menším úřadům hrozí zánik a podle vzoru hnutí ANO ve všech oblastech zbydou jen velké fabriky na vymáhání dluhů. Což je přesně v rozporu s mým cílem,“ myslí si o snížení tarifu poslanec Marek Benda (ODS). Odmítá zároveň řešení, že by o výši tarifu mohla rozhodovat sněmovna. „Nikdy to tak nebylo, neboť doposud vždy byla na postu ministra spravedlnosti osoba, která respektovala zdravý lidský rozum. Není správné, aby konkrétní tarify schvaloval zákonodárný sbor. Předseda vlády si musí udělat pořádek ve vládě, aby resorty nevydávaly nesmyslné vyhlášky.“
Poslanec zásadně nesouhlasí s tím, že by část pravomocí přešla zpět na soudy. „Určitě nesouhlasím, soudy se snažíme odbřemenit, ne více zatížit.“ Obává se rovněž, že snížením tarifu, respektive dalšími regulacemi by došlo k ohrožení vymahatelnosti práva.
Obdobně hodnotí Pelikánovy návrhy i poslanec ČSSD Jan Chvojka. „Domnívám se obecně, že stávající návrhy a úvahy ministerstva spravedlnosti představují extrémní výkyv a jsou projevem přístupu „ode zdi ke zdi“. Nemyslím si, že by jakákoliv veřejnoprávní regulace (včetně úpravy exekutorského a advokátního tarifu) měla oscilovat mezi dvěma extrémními polohami.“ Chvojka se dále domnívá, že pokud dojde k nějaké změně regulace, měl by být poskytnut určitý čas pro to, aby se taková změna mohla v praxi osvědčit (či naopak neosvědčit). „Nedává z mého pohledu smysl podmínky měnit příliš často, aniž by vůbec mohlo být dobře vyhodnoceno, zda se poslední změna osvědčila či nikoli.“ Pokud by došlo k tak razantnímu snížení exekutorského tarifu, jak navrhuje ministerstvo spravedlnosti, mohlo by podle Chvojky s vysokou mírou pravděpodobnosti dojít k negativním důsledkům zmiňovaným Exekutorskou komorou a v konečném důsledku ke snížení vymahatelnosti práva. Co se týče role parlamentu při stanovování obecných podmínek změn výše tarifů, jedná se podle poslance určitě o validní námět pro další odbornou diskusi.
„Jsem toho názoru, že pravomoci exekutorů by měly zůstat ve stávající podobě a nemělo by dojít k jejich omezení ve prospěch soudů. Nepochybně by to mělo negativní vliv na možnost věřitelů dosáhnout uspokojení jejich vymahatelných pohledávek,“ říká dále Chvojka.
„S návrhem ministra Pelikána na snížení exekutorského tarifu nesouhlasím. Stát by do činnosti exekutorů tímto způsobem neměl zasahovat,“ konstatuje poslanec Martin Plíšek (TOP 09). Jak dále řekl, znamenalo by to také zrušení celé řady exekutorských úřadů, což by zhoršilo a negativně ovlivnilo vymahatelnost práva. Je to podle něj další nesmyslné opatření, které posiluje roli dlužníka na úkor věřitele, což je velmi nebezpečný trend. Je na zvážení, dodává Plíšek, zda neupravit zákon tak, aby o určitých relacích a parametrech tarifu rozhodoval parlament v zákoně tak, aby nemohla být uplatňována libovůle ministerstva.
Dušan Šrámek
