Pelikán na mimořádném sněmu Exekutorské komory uvedl, že soudní exekutor má měsíční příjem zhruba 350 tisíc korun. Výpočty, o které se ministr spravedlnosti opíral, ale Komora jednomyslně odmítla. „Ministerský návrh na snížení tarifu považujeme za naprosto nepřijatelný, protože uvede exekutorské úřady do ztráty. Z našeho pohledu se jedná pouze o snahu získat politické body místo hledání systémového řešení zadluženosti občanů,“ sdělila Pavla Fučíková, prezidentka EK ČR.
Na mimořádném sněmu Exekutorské komory zopakoval ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) svůj návrh na snížení exekučního tarifu o jednu třetinu a minimální odměny z 3000 na 2000 korun a z 15 % na 10 % z vymáhané částky. K této změně chce ministr přistoupit ještě před tím, než by chystaná novela zavedla povinné zálohy. Další snížení by mělo následovat poté.
Podle Fučíkové průměr zisku exekutorského úřadu předložený Pelikánem neodpovídá skutečnosti. Zásadním problémem podle ní je, že ministerstvo pracovalo s aritmetickým průměrem, a tím pádem se dostalo úplně mimo realitu většiny úřadů. Je třeba pracovat s mediánem neboli střední hodnotou, která vyjadřuje nejobvyklejší výskyt. „My jsme panu ministrovi ukázali ekonomickou realitu obvyklého úřadu, který má 20 zaměstnanců, roční náklady 18 milionů korun a průměrný roční zisk před zdaněním 2 miliony korun. To znamená průměrný hrubý měsíční zisk 166 tisíc korun. Pan ministr nám předhazoval čísla více než dvojnásobná. Podle modelu EK, který analyzuje dopady snížení exekučního tarifu na průměrný úřad, který má dvacet zaměstnanců, celkem 30 000 exekucí a hrubý zisk 2 milióny korun, by se snížením výnosů o dvě třetiny takový úřad propadl do ztráty téměř jedenáct a půl miliónů korun. I se zavedením záloh by ztráta byla téměř devět a půl miliónů korun. Už samotné snížení výnosů o 10 % by vedlo k nulovému zisku.
Pelikán přitom pracuje s úplně jinými čísly. Jako modelový příklad uvádí exekutorský úřad s 2400 exekucemi, a 25% úspěšností, a zároveň se čtyřmi zaměstnanci. To je model, který si Pelikán představuje jako vzorový, to, co je nad tím, či pod tím, označil za „tržní lem“. Zisk takového úřadu je podle něj ročně zhruba 3,8 milionu korun. Na základě údajů Finanční správy je to podle Pelikána přes čtyři miliony korun. Soudní exekutor tak má podle Pelikána průměrný měsíční příjem téměř 350.000 korun. Změny by podle Pelikána měly přinést snížení příjmu na zhruba 170 000 korun. „Nečekám, že mi za to budete tleskat,“ řekl Pelikán na sněmu zkoprnělým exekutorům. „Kdo by mi začal tleskat, zasloužil by si zahájit řízení o zbavení příčetnosti,“ neodpustil si svou obvyklou invektivu. Takový „modelový“ příklad ale podle exekutorů ve skutečnosti prakticky vůbec neexistuje, a při jeho prezentaci se celým sálem ozývala pouze bouře smíchu a výkřiky pobouření. „Takový úřad může fungovat maximálně první rok, déle to není udržitelné, že by to mohl být průměr, je nesmysl,“ kroutí hlavou například soudní exekutor Petr Kučera. „Takový úřad by byl skutečně výjimkou, kde by se nepočítalo se žádnou mimořádnou situací, například s nemocí,“ doplňuje jej exekutor Igor Ivanko. Jednotliví exekutoři pak v diskusi vystupovali s konkrétními údaji o ekonomice svých úřadů, které Pelikánův model zpochybňovaly. „To prostě početně absolutně nevychází,“ kroutí hlavou člen prezídia EK Petr Polanecký, který se ekonomice chodu exekutorských úřadů věnuje. „Nápad nových exekucí je 750 000 za rok. Exekutorské úřady dnes zaměstnávají 3000 zaměstnanců, což prostým výpočtem při současném počtu exekutorů (156) vychází 5 000 spisů a dvacet zaměstnanců na jeden exekutorský úřad.“
Pelikán svou analýzu tají
Údaje, k nimž MS dospělo, získalo na základě dotazu podle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím. Ministerstvo chtělo znát celkový zdanitelný příjem exekutorů – ten by měl představovat veškeré příjmy exekutorů, celkové náklady – se zohledněním uplatňování daňového nákladového paušálu 40% příjmů: a)příjmy a náklady exekutorů, kteří si paušál uplatňují, b) příjmy a náklady exekutorů, kteří vykazují skutečné náklady, a daňové zatížení, resp. odvedené daně z příjmu, DPH, případně jiné. Ze sdělení GFŘ vyplývá, že průměrné daňové zatížení bylo vypočteno v rozsahu za rok 2013 od 25 000 korun do 2 200 000 korun, a za rok 2014 od 200 000 korun do 2 350 000 korun. Průměrné daňové zatížení „celé“ skupiny za rok 2013 činí cca 831 000 korun a za ZO 2014 cca 1 008 500 korun. Otázkou je, jakou vypovídací hodnotu tyto údaje mají, a jak se odrážejí na modelu představeném ministrem spravedlnosti, V dotazu zaslaném na GFŘ se totiž uvádí, že „výše uvedené data bychom ideálně potřebovali za časové období 3 – 5 let zpětně, a to za všechny exekutorské úřady. Velký přínos z hlediska porovnávání ziskovosti v rámci celého sektoru by pro nás mělo, pokud by bylo možné obdržet výše uvedené údaje agregovaně za 10 největších exekutorských úřadů.“ Není jasné, jak se tyto dvě veličiny, tedy všechny exekutorské úřady, versus deset největších, navzájem komparovaly v ministerských výpočtech, a zda je možné zprůměrovat agregované údaje největších úřadů pro všechny exekutory.
Z Pelikánových vyjádření v Událostech a komentářích na ČR 24 nebylo rovněž příliš jasné, zda výši příjmů odvozuje z daňového základu, nebo ze zaplacené daně. „I když exekutor nemůže podnikat, neznamená to, že nemůže mít i jiné příjmy, než z exekuční činnosti – například z nájmů, prodeje majetku, či příjmy z jiné činnosti, například ze společného podnikání s manželkou,“ vypočítává Kučera. I takové případy z odpovědi GFŘ jsou, to je však nekvantifikuje. Podle Kučery by navíc měla odměna soudního exekutora odrážet i fakt, že na rozdíl od jiných podnikatelských subjektů nemůže poté, co z branže odejde, exekutorský úřad prodat. „Ministrovy výpočty rovněž nezohledňují dramaticky rozdílné výše nákladů v Praze a ostatních městech České republiky,“ uvádí další výtku Ivanko. Jaká byla konkrétní vstupní data celé analýzy, a jak s nimi MS pracovalo, se zatím bohužel nedá zjistit. Ministr Pelikán zatím celou analýzu neuvolnil.
Co s prázdnými úřady?
Mezitím se začíná naplňovat chmurná vize vedení Komory, že výsledkem Pelikánova tažení bude rezignace celé řady exekutorů. Dnes je již není obsazeno několik stávajících úřadů, další exekutor oznámil Pelikánovi rezignaci přímo na sněmu. Nepodařilo se naplnit ani numerus clausus, který počítal, že na území ČR vznikne 186 exekutorských úřadů. Hned po svém návratu ze sněmu dal Pelikán pokyn justičnímu odboru MS, aby těchto dvacet úřadů zrušil. Toto opatření podle exekutorů nic neznamená, jen to reflektuje současný aktuální stav. Překvapující pro ně spíše je, že to neoznámil ministr přímo na sněmu, kde se o počtech úřadů dlouze hovořilo, a přestože Komora dlouhodobě vyzývala k jednání na toto téma.
Daleko větší problém ale je, co s exitujícími úřady, které nebude chtít nikdo převzít. „Na to jsme od pana ministra nedostali odpověď, přesto, že jsme jej opakovaně o ni žádali,“ kritizuje Polanský. Pelikán sám na sněmu prohlásil, že jeho ideálem je jeden úřad na jeden okres. Jak by chtěl tuto ideu naplnit, ale neupřesnil. Už dnes totiž například pro okres Louny není žádný exekutor.
Dušan Šrámek
