Na Krajský soud v Brně míří dvě ústavní stížnosti, které napadají způsob přidělování přísedících do jednotlivých senátů před rokem 2016. V této věci zaslal ministrovi spravedlnosti Robertu Pelikánovi (ANO) písemnou interpelaci i exministr Pavel Blažek (ODS). Česká justice má její text k dispozici.

Rozvrhy práce soudů podle interpelace Pavla Blažka nedostatečně na KS v Brně řeší přidělování přísedících do jednotlivých soudních oddělení – senátů, čímž je porušeno ústavní právo na zákonného soudce, který má být určen podle neutrálních a obecně platných pravidel. Zákonným soudcem je v případě senátního rozhodování nutno chápat celý soudní senát, upozorňuje Blažek. To v minulosti konstatoval i Ústavní soud.

Podle ústavních stížností KS v Brně v roce 2012 nepostupoval podle platného rozvrhu práce. Některé senáty byly vynechány nebo přeskočeny a případy nakonec skončily na stole jiných soudců. O vadném rozdělování případů na KS v Brně už verdikt Nejvyššího soudu z roku 2015.
Postup brněnského soudu napadl muž potrestaný dvanácti lety vězení za podvod. „Klient má za to, že jeho trestní věc byla přidělena trestnímu senátu v rozporu s rozvrhem práce soudu. Při přidělování trestních věcí v roce 2012 docházelo k opakovanému vynechávání senátů a věci nebyly přidělovány po jedné rotačním způsobem, jak stanovil rozvrh práce,“ řekla deníku Právo advokátka odsouzeného Kamila Kolaříková.

Problém je podle poslance Blažka v tom, že věci projednává a rozhoduje senát, jehož členy jsou přísedící, aniž by rozvrh práce Krajského soudu v Brně do roku 2015 včetně stanovil pravidla, z nichž by bylo možné v den nápadu věci soudu dovodit, že členy senátu soudu prvního stupně se mají stát právě tito přísedící a nikoliv jiní přísedící působící u Krajského soudu v Brně. „Od roku 2016 sice již jsou rozvrhem práce jednotliví přísedící přiřazení k jednotlivému senátu až v počtu 14 na senát dle přílohy A a B rozvrhu práce. I tak je však výslovně uvedeno, že se přihlíží k jejich časovým možnostem, zdravotnímu stavu a odbornosti přísedícího, což však může vést též k libovůli při sestavování konkrétního senátu pro určitou věc,“ uvádí exministr spravedlnosti.

Rozvrh práce Krajského soudu v Brně tento zákonný požadavek do roku 2015 údajně nesplňoval, neboť u soudních oddělení T je v kolonce „Přísedící“ použitím slov „podle seznamu v příloze“ obsažen odkaz na seznam přísedících tohoto soudu přiložený k rozvrhu práce.

Mohlo by vás zajímat

Seznam přísedících je pak sestaven jako jmenný seznam všech přísedících působících u Krajského soudu v Brně, avšak v jakých soudních odděleních tohoto soudu jednotliví přísedící působí, z něj není zřejmé. „Rozvrh práce Krajského soudu v Brně umožňoval do roku 2015 včetně, aby každý z více jak 100 přísedících působících u tohoto soudu byl ad hoc přidělen do senátu projednávajícího v prvním stupni konkrétní trestní věc napadlou tomuto soudu, jakož i aby každý z přísedících působících u tohoto soudu byl takto přidělen do určitého senátu v rámci různých soudních oddělení tohoto soudu působících ve věcech trestních,“ upozorňuje Blažek ve své interpelaci. Z rozvrhu práce tohoto soudu nelze zjistit, kým bylo rozhodnuto o konkrétních přísedících a na základě jakých předem stanovených kritérii (pravidel) bylo takto rozhodnuto. „Je zřejmé, že pokud si může libovolně předseda senátu vybrat přísedící ad hoc, vybere si takové, kteří mu neodporují a v zásadě akceptují jeho názory,“ dodává Blažek. Předseda KS v Brně Milan Bořek České justici řekl, že jeho soud vyjádření k interpelaci Blažka připravuje a brzy se k ní vyjádří.

Podle exministra spravedlnosti Pavla Blažka je pochybné i to, nakolik splňuje rozvrh práce pro rok 2016 pravidlo, že soudní moc musí vyloučit možnost sestavování libovolně ad hoc soudních senátů.

Pokud by stěžovatelé u Ústavního soudu uspěli, hrozilo by zrušení až stovek rozsudků. Lidé, kterých by se postup krajského soudu týkal, by se mohli obrátit na ministra spravedlnosti se žádostí o podání stížnosti kvůli porušení zákona k Nejvyššímu soudu nebo se případně bránit další ústavní stížností.

(epa)