Ostrý nesouhlas s návrhy Nizozemska na regulaci zbraní vyslovila česká vláda. Bojí se nejen dopadu na bezpečnost, ale i ekonomiku zbrojařských firem. Náš sesterský Ekonomický deník nyní oslovil zástupce zbrojařá a europoslance s otázkou, co si o návrhu myslí.
Na konci dubna Česká justice jako první zpravodajský portál upozornila na nesouhlasné stanovisko Ministerstva vnitra s návrhem Nizozemského předsednictví na omezení střelných zbraní. Ten je reakcí na teroristické útoky v Bruselu a Paříži. Ve středu vláda vnitra schválila a odmítá striktní návrhy předsednické země. Její „kralování“ Evropě končí za měsíc a půl a proto Nizozemí velmi tlačí na to, aby byla norma přijata za jeho vedení. Česká vláda však v mnoha bodech nesouhlasí a zaujala relativně nekompromisní postoj.
Materiál upozorňuje mimo jiné i na velký dopad na vnitřní bezpečnost ČR. „Za zásadní bezpečnostní riziko považujeme hrozící masivní odliv doposud legálních zbraní do nelegální sféry. Vzhledem k historické zkušenosti a stávající atmostéře ve společnosti nelze očekávat, že by legální držitelé zbraní odevzdali nově zakázané zbraně. Lze předpokládat, že dojde k razantnímu zvýšení počtu nelegálně držených zbraní, protože legální držitelé zbraní nově zakázaných je prohlásí za „ztracené“ nebo „odcizené“. Signály, že k tomu bude docházet, jsou velmi silné,“ píše se v materiálu předloženém vnitrem. Podle něj by původní návrh Komise by v ČR dopadl na cca 40 – 50 tisíc zbraní. Návrh nizozemského předsednictví ze 4. dubna 2016 by dopadl na cca 400 tisíc zbraní, tj. na polovinu všech držených zbraní na území ČR, které by zařadil mezi zakázané zbraně. „Do nelegální sféry by tak najednou mohly spadnout statisíce zbraní,“ uvádí experti ministerstva vnitra.
Podle policejních databází je v České republice nyní legálně drženo 799 481 zbraní. Od roku 2010 počet držitelů zbrojního průkazu klesal. Trend se obrátil v polovině loňského roku, kdy začal stoupat od července 2015 do března 2016 přibylo 4400 nových držitelů zbraní. Odborníci se shodují na tom, že na stoupající počet držitelů zbrojního průkazu má vliv jak uprchlická krize (lidé se ozbrojují v obavách o svoji bezpečnost a bezpečnost rodiny), tak avizovaná zpřísnění pravidel pro získání „zbrojáku“. Lidé, kteří se dlouho rozhodovali, že se zkoušky udělají a pořídí zbraně pod tímto tlakem své rozhodnutí uspíší.
„V některých bodech Směrnice novelizaci skutečně potřebuje – je zde například palčivý problém chybějících pravidel pro výrobu poplašných zbraní, která by zajistila, že poplašné zbraně nepůjdou nelegálně upravit na ostré. S takovýmito změnami souhlasíme a podporujeme je, protože jde o řešení skutečných a závažných bezpečnostních problémů,“ říká David Karásek člen představenstva LEX – Sdružení na ochranu práv majitelů zbraní. Na druhé straně podle Karáska návrhy obou orgánů obsahují mnoho bodů, které jsou evidentně motivované pouze politicky, například onen diskutovaný zákaz samonabíjecích zbraní vojenského vzhledu. „S tím samozřejmě nemůžeme souhlasit, protože držitelé těchto zbraní nic špatného neudělali, a teď mají být demonstrativně potrestáni za činy, které spáchali teroristé nelegálně drženými zbraněmi. To je také důvodem, proč je mnoho držitelů odhodláno tyto zbraně raději zatajit než odevzdat, jak se obává ministerstvo vnitra. Těžko lze od lidí očekávat úctu k zákonu, který je takhle zjevně nespravedlivý.“
Dopad na podnikatele
Nařízení Komise, nebo návrh Nizozemského předsednictví by měl velmi významný dopad i na firmy podnikající v oboru. Nejen na výrobce zbraní, ale i na jejich dodavatele. Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) Jiří Hynek Ekonomickému deníku sdělil, že přijetí tohoto návrhu povede nejen k regionálním ekonomických problémům v České republice, ale hlavně zásadním způsobem zhorší bezpečnost v naší zemi. „V případě bezpečnostní krize či války nebudou existovat výrobci, kteří by mohli vyzbrojit vojenské zálohy ani nebudou existovat občané držící legální zbraně, kteří by mohli pomoci naší vlast bránit.“ Podle něj „návrh Evropské komise by dával smysl za předpokladu, že každý džihádista před tím, než spáchá teroristický útok, splní podmínky pro vydání zbrojního průkazu (bezúhonost, beztrestnost, odborná a zdravotní způsobilost) a následně si zajde koupit legální zbraň. Vzhledem k tomu, že tomu tak není, pak aktuální návrh na omezení práva občanů EU držet legální zbraň je dalším projevem naprosté nekompetentnosti stávající komise.“
V České republice je dle údajů AOBP 2121 držitelů zbrojních licencí – právnických, nebo fyzických osob. Reálně se podnikání v oblasti zbraní věnuje takřka 800 subjektů. Dvě nejvýznamnější firmy působící na území České republiky jsou Česká zbrojovka Uherský Brod a. s., vyrábějící střelné zbraně, a Sellier & Bellot a.s., vyrábějící střelivo. Tyto firmy poskytly níže uvedené odhady dopadů. Od ostatních firem – držitelů zbrojních licencí nejsou údaje k dispozici.
Česká zbrojovka Uherský Brod a.s., vyrobí ročně 250 tisíc zbraní. Firma má v současné době 1 800 zaměstnanců. Společnost má 2195 dodavatelů, u kterých pracuje cca 20 tisíc zaměstnanců. Roční odvody firmy do státního rozpočtu za její zaměstnance představují 330 mil. Kč. Dále firma odvede při hrazení daně z příjmu, daně z přidané hodnoty, silniční a spotřební daně 440 mil. Kč. Firma odhaduje, že dopady návrhu Komise by vedly ke snížení produkce firmy o 100 tisíc zbraní. To by vedlo k propuštění 1 tisíce zaměstnanců. Firma by omezila počet subdodavatelů o cca 750 a tím by mohlo dojít k poklesu počtu zaměstnanců u subdodavatelů o cca 10 tisíc osob. Na odvodech by firma zaplatila o 165 mil. Kč méně a zaplatila by o 223 mil. Kč nižší daně. K poklesu odvodů a uhrazených daní by došlo i u subdodavatelů.
Firma Sellier & Bellot a.s., zaměstnává v současné době 1505 osob. V závislosti na rozsahu zpřísnění směrnice o zbraních odhaduje firma pokles výroby o třetinu až polovinu. Počet pracovníků by musel být zredukován o 500 až 750 osob. Při takto razantním omezení by však firma zvažovala přesun výroby do jiného státu, který není členem EU, ale je členem NATO. Zahraniční vlastník by se jistě také snažil využít svých práv a domoci se náhrady za zmařenou investici (arbitráž).
Navrhované restrikce by se také dotkly muzeí, sběratelů a myslivců. Vzhledem k tomu, jak velké vášně návrh vzbudil a také, že jde o návrh Komise, budou muset o změně hlasovat poslanci Evropského parlamentu. Zajímalo nás, jak se k tématu staví.
Pokud má být skutečným cílem tohoto legislativního návrhu, jak jej prezentovala Evropská komise, zlepšení bezpečnostní situace v Evropské unii, není možné v nynější rozjitřené době přijímat opatření, která by v konečném důsledku vedla k pravému opaku. Bezdůvodné odebírání legálně držených zbraní bezúhonným občanům, kteří jsou odborně a zdravotně způsobilí, je pro mne neakceptovatelné. Předložila jsem proto, v souladu s oficiální pozicí České republiky, v Evropském parlamentu řadu pozměňovacích návrhů, které původní návrh Komise značně korigují, a i nadále budu v rámci Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele tuto pozici obhajovat.
Jan Zahradil (ODS)
Jako členka Evropského parlamentu nemám zcela detailní informace o návrhu, který Rada momentálně projednává, podle neformálních zpráv je ale celá řada členských států proti některým novým návrhům nizozemského předsednictví. O textu se teprve jedná, je proto obtížné předjímat jeho finální podobu. Z hlediska EP je zřejmé, že například návrhy směřující k zákazu dnes legálně držených zbraní, případně jejich zabavování apod., nemají většinovou podporu.
Nová podoba tzv. zbraňové směrnice prezentovaná Evropskou komisí na sklonku loňského roku vzbudila (zcela oprávněně) vlnu nevole a obav. EP jí v původní podobě odmítl a doporučil k přepracování, což se skutečně stalo. Po dalším kole jednání, které proběhlo v březnu, mohu konstatovat, že posun v přípravě této směrnice je zcela hmatatelný. Jako zpravodajce se mi do návrhu podařilo prosadit mj. řadu požadavků, s nimiž se na mne obrátili i čeští držitelé zbraní. V nejbližších týdnech nás určitě čeká několik kol nejednoduchých jednání, ve kterých budeme ná vrh dále upravovat. Příští období z hlediska práce na směrnici v Evropském parlamentu považují za klíčové.
Svobodní rozhodně nepodporují takováto omezení a hloupé nápady. Stávající český zákon v tomto směru považují za jeden z nejlepších na světě a varují před jeho unáhlenými změnami – tj. např. před omezením (dosavadního) právo na držení a nošení zbraní tak, jak to navrhuje Evropská komise při další „harmonizaci unijního práva“. Každý bezúhonný a netrestaný člověk by měl mít možnost (dle souč. zákona) mít zbraň na ochranu svého života, zdraví a majetku.
Stanislav Polčák (STAN, ELS)
Myslím, že se jedná spíše o iniciativu Komise, než snahu „nizozemského předsednictví“. Já sjednocení zbraňové regulace v rámci EU sice obecně podporuji, ale právě ony poslední návrhy Komise se – velmi mírně řečeno – opravdu nepovedly. Snažit se bojovat proti terorismu omezováním legálně držených zbraní bezúhonnými občany je zjevným nesmyslem dokonce i ve světle těch tragických teroristických útoků. Nejsem sice expert na zbraně, měl jsem však možnost předložené návrhy konzultovat s fundovanými odborníky- zástupci Sdružení na ochranu práv majitelů zbraní, bezpečnostními experty, stejně jako s běžnými držiteli ZP, často mými blízkými přáteli. Po té, co jsem do této problematiky více pronikl a měl možnost posoudit pochybnou účelovost, terminologickou zmatenost a místy i zjevné nepravdy uvedené v návrzích, opravdu jsem se zhrozil.
Teroristé se ke zbraním nedostávají, dle mého názor, legální cestou. Určitě ne v EU. Jak se v šetření ukázalo, při útocích ve Francii, stejně jako nedávno v Belgii, byly použity zbraně propašované ze zemí mimo EU, případně zbraně nekvalitně znehodnocené.
Musíme proto potírat nelegální obchod se zbraněmi, stejně tak jako pracovat na vytvoření společných pravidel pro znehodnocování zbraní a pro důsledný dohled nad jejich dodržováním. Šikana bezúhonných občanů, kterou současná předloha představuje, je ale zcela pomýlená.
Nehodlám proto podporovat omezování, či dokonce represe legálních držitelů. Jsem naopak toho názoru, že zbraň v rukou zodpovědného občana, který si je vědom svých práv a povinností, může přispět k bezpečí nás všech. Jak se navíc ukazuje, ve státech, které se uchýlili k výraznému omezení držení zbraní (třeba UK), kriminalita výrazně vzrostla.
Osobně bych byl pro uplatnění subsidiarity a umožnil členským státům toto ošetřit po svém. My máme totiž v EU svým způsobem v oblasti legislativní úpravy na poli zbraní a střeliva nad řadou zemí velký náskok. Troufnu si říci, že česká legislativa by mohla být v tomto případě vzorem.
Jsem rád, že Česká republika k této otázce zaujala jasný postoj a návrh odmítla. Učiním tak stejně i já v Evropském parlamentu.
