Zástupci ODS a TOP 09 podali návrh na zrušení zákona o elektronické evidenci tržeb, kterou letos ve sněmovně prosadili poslanci vládní koalice. Opozici, kromě způsobu, kterým se zákon projednal, vadí také jeho samotný obsah.
Zástupci ODS a TOP 09 podávají k Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona o Elektronické evidenci tržeb.
„Slíbili jsme, že pokud zákon projde, obrátíme se na Ústavní soud, protože jej od začátku považujeme za protiústavní. Samotný proces schvalování nás v našem postoji utvrdil. Sliby plníme. Elektronická evidence tržeb je nepřiměřeným zásahem do podnikání, nepřiměřenou kontrolou každého živnostníka. Základním principem jakékoli kontroly je její přiměřenost. Online dohled, který dopředu počítá s tím, že jste zločinec, přiměřený není,“ uvedl spoluautor stížnosti a poslanec ODS Marek Benda.
„Kromě vlastního procesu přijímání zákona, který byl již napaden individuálními ústavními stížnostmi poslanců, kteří nedostali ve třetím čtení možnost se v rozpravě k zákonu vyjádřit, napadáme obsah zákona, který je z našeho pohledu v několika ohledech protiústavní. Podle přijatého zákona může například vláda stanovit a zrušit svým nařízením výjimky pro jednotlivé druhy podnikání, což považujeme za protiústavní,“ říká spoluautor stížnosti, člen ústavně právního výboru a poslanec TOP 09 Martin Plíšek.
Opozice upozorňuje Ústavní soud na pět hlavních problémů zákona o EET:
Nepřiměřený postup vůči malým poplatníkům daně z příjmu s dopadem na narušení práva na podnikání – Dopad zákona na malé a střední podnikatele ve srovnání s velkými je mnohem nepříznivější a to až s intenzitou neústavní.
Zatížení daňového poplatníka dalšími náklady – Z hlediska materiální zátěže pro malé a střední podnikatele není možné posuzovat zákon izolovaně, ale v souvislosti se stále rostoucím hromadným zatížením podnikatelské činnosti, například v souvislosti se zavedením kontrolních hlášení nebo zákonem o DPH. V této situaci nemusí být každá jednotlivá povinnost porušením ústavních práv, ale dohromady vytváří pro malé a střední podnikatele rdousící efekt, který je narušením práva na podnikání zakotvené v Listině základních práv a svobod.
Narušení ochrany soukromí, které je garantováno Ústavou a Listinou základních práv a svobod – V rámci EET jsou poplatníci daně z příjmů povinni sdělovat důvěrné informace, které mohou být zneužity, finanční úřad bude mít možnost z evidence získat databázi údajů osobní povahy. Shromažďování takových dat, v zákoně neurčitě definovaného rozsahu, představuje neproporcionální zásah do práv vymezených Listinou.
Bezbřehé a neústavní zmocnění vlády pro výjimky z evidence tržeb – Listina stanovuje, že daně a poplatky je možno ukládat jen zákonem. Podle přijatého zákona o EET ale může vláda stanovovat a rušit výjimky pro jednotlivá podnikání, což je v rozporu s ústavou.
Absence podpisu předsedy poslanecké sněmovny pod zákonem o EET – Zákon nebyl podepsán předsedou Poslanecké sněmovny, ale místopředsedkyní Jermanovou. Došlo k tomu v rozporu s ústavou a takový podpis nemůže nahradit ústavně vyžadovaný podpis předsedy Poslanecké sněmovny.
(red)
