Loňský rok byl pro Legislativní radu vlády poměrně rušný. Alespoň ve srovnání s předchozím rokem 2014. Počet legislativních materiálů, které loni Rada musela posoudit, vzrostl více než jednou tolik. O statisíce tak narostly i náklady na její činnost. Můžou za to i návrhy, které LRV hodnotí jako ne příliš kvalitně připravené, například zákon o státním zastupitelství.
Na stůl přistálo poradního orgánu, který má za úkol posuzovat legislativní návrhy v kontextu ústavního pořádku a českého právního řádu, evropským právem i soulad s mezinárodními smlouvami, více než čtyři stovky předpisů. To je o 64 materiálů víc než předloni. Více než zdvojnásobil se i počet materiálů, které Rada za rok 2015 projednala, stejně tak jako počet vydaných stanovisek. „Tento výrazný nárůst lze dát do souvislosti s aktivním přístupem vlády ve druhém roce jejího vládnutí k legislativnímu řešení některých společenských problémů,“ tvrdí poradní orgán ve zprávě pro vládu, kterou má Česká justice k dispozici.
Ústavní změny
Legislativní rada vlády pod vedením ministra Jiřího Dienstbiera (ČSSD) se loni zabývala hned třemi návrhy na změnu Ústavy. Jedním z nich byl návrh na omezení pravomocí prezidenta republiky, podle kterého by například pro jmenovávání vedení a členů bankovní rady musel mít souhlas Senátu.
Navrhovaná novela zavádí například i klouzavý mandát poslance. Vláda v červnu navrhla, aby funkce poslance nebyla slučitelná s výkonem člena kabinetu. Po dobu, kdy by ministr zvolený zároveň do sněmovny seděl ve vládě, v poslanecké lavici by za něj seděl náhradník z kandidátky. Náhradník by končil ve chvíli zániku funkce člena vlády. Návrh teď projednají poslanci.
Dalšími ústavními změnami projednávanými Radou byl i návrh na zavedení celostátního referenda, které by prezident musel vyhlásit na základě petice s alespoň čtvrt milionem podpisů nebo zavedení finanční ústavy, kterou po Česku požaduje Evropská unie.
Legislativní radou prošly loni i stěžejní normy, mezi nimi například diskutovaný zákon o státním zastupitelství, který vláda hlasy zejména lidovců a ministrů ANO letos v dubnu.
Už v polovině dubna měl také začít fungovat zákon o zadávání veřejných zakázek, který má například vyloučit nespolehlivé uchazeče a zavádí více kritérií k hodnocení kvality nabídek a nebudou muset vybírat jen podle nejnižší ceny. Prezident ho podepsal teprve na konci dubna.
Kvůli čtyřiadvaceti předpisům se Legislativní rada musela dokonce sejít zvlášť. „Účelem těchto separátních jednání bylo odstranění závažných právních nedostatků předložených návrhů právních předpisů, které by jinak vedly k zastavení legislativního procesu,“ vysvětluje ve výroční zprávě. Šlo třeba o zmíněný zákon o státním zastupitelství, o veřejných zakázkách, ale třeba i hojně propíraný tzv. protikuřácký zákon nebo zákon o hazardu.
Oproti předchozímu roku 2014 ovšem ubylo návrhů, zejména z řad poslaneckých lavic. Zatímco předloni zákonodárci nebo kraje představili sedm desítek změn zákonů, v minulém roce jich bylo jen 56, z toho jeden senátní a k tomu jeden krajský. Nevládní návrhy ovšem legislativní rada vlády neprojednává, pouze k nim vypracovává pro kabinet materiál a navrhuje stanovisko.
Statisíce na odměny
S intenzivnější činností Rady se zvýšily i její finanční výdaje. „Tento nárůst celkového počtu legislativních materiálů předložených vládě, resp. Legislativní radě, se dále projevil také ve výrazném nárůstu počtu zasedání Legislativní rady a také v nárůstu počtu návrhů právních předpisů projednávaných tímto poradním orgánem vlády, což vedlo také ke zvýšení objemu peněžních prostředků vyplacených na odměnách,“ vysvětluje Dienstbierova Rada.
Celkem se její loňské náklady vyšplhaly přes tři miliony korun, zatímco o rok dříve vyšla její činnost na zhruba 2,8 milionu korun, tedy o 300 tisíc méně. Celá suma míří na odměny členů a vedení Rady.
Hodinové sazby špičkových odborníků na právo jsou přitom lidové. Místopředseda Rady bere 650 korun na hodinu, člen jen 450 korun a člen pracovně právní komise dostává za hodinu práce 200 korun. „Uvedené hodinové sazby odměn jsou od roku 1998 beze změny,“ uvádí Úřad vlády, pod nějž Legislativní rada spadá.
Změny ve složení
Legislativní rada vlády sestávající z odborníků na právo jak správní, trestní, tak třeba evropské se loni dočkala i několika personálních změn. Na místopředsednickém postu vystřídal nyní ministryni školství Kateřinu Valachovou (ČSSD) dosavadní ředitel Odboru vládní legislativy na Úřadu vlády Jan Kněžínek. Na místopředsedu povýšil i dlouholetý člen LRV Josef Vedral, legislativec z Úřadu vlády.
V poradním sboru loni skončil ministrův bratranec Filip Dienstbier, který odešel prý na vlastní žádost, aby se mohl věnovat novému angažmá coby soudce Nejvyššího správního soudu. V únoru ho nahradil odborník na finanční právo Petr Mrkývka. V Radě skončil i její letitý člen Pavel Šámal, který stanul v čele Nejvyššího soudu. V květnu do Legislativní rady přibyl i vedoucí katedry občanského práva na brněnské právnické fakultě Josef Fiala, který ovšem na podzim odešel na Ústavní soud. Ministr Jiří Dienstbier České justici nedávno sdělil, že nástupce si teprve vybírá.
Vendula Stadlerová
