Polsko by mohlo u nejvyšší soudní instance Evropské unie napadnout proceduru, kterou proti Varšavě vede Evropská komise kvůli pochybám o stavu demokracie a právního státu v zemi. Uvedl to bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński. Jako předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), která disponuje většinou v parlamentu, je považován za faktického vládce země, i když formálně žádné státní funkce nezastává.
„Procedura, která se nyní používá proti nám, není zakotvena ve smlouvě o EU a může být kdykoliv napadena u Evropského soudního dvora,“ prohlásil Kaczyński. „Jestli dojde na lámání chleba, tak to uděláme,“ varoval v rozhovoru, který dnes otiskl konzervativní časopis Do Rzeczy.
Současně vyjádřil ochotu uzavřít spor s EK kompromisem – v případě přijetí podmínek PiS, která by na oplátku udělala zase jisté ústupky a gesta vůči ústavnímu soudu.
Kaczyńského strana po výrazném vítězství v parlamentních volbách loni v říjnu učinila několik kontroverzních kroků k upevnění moci. Patří k nim novela zákona o ústavním soudu, jež podle kritiků ochromila nejvyšší justiční orgán v zemi. To vedlo Brusel v lednu k zahájení procedury, která by mohla skončit i přijetím sankcí proti Polsku.
„Musíme bránit polskou svrchovanost a právo polské společnosti vybrat si vládu, která chce v Polsku velice mnoho změnit. Protože to je nyní zpochybňováno,“ prohlásil Kaczyński na adresu EK. „Svého času pozvali Maďary do Bruselu, aby jim tam ukázali návrh zákona o ombudsmanovi a rovnou řekli i jméno kandidáta, kterého chce Brusel vidět ve funkci. Takový je vztah Bruselu ke státům z naší oblasti. Nyní se vede boj o naši svrchovanost, kterou unijní centra nerespektují. Nerespektují Polsko, ani Poláky,“ tvrdil Kaczyński.
Mohlo by vás zajímat
Za Kaczyńského nejbližšího spojence je pokládán kontroverzní maďarský premiér Viktor Orbán. Při schůzce s Kaczyńským se Orbán zapřisáhl, že nepřipustí, aby procedura proti Varšavě vyústila v sankce, kterými by například mohlo být Polsko zbaveno hlasovacích práv. K přijetí takového postihu by ale byla nutná jednomyslnost ostatních členských zemí „osmadvacítky“.
