Předloha ministra financí Andreje Babiše (ANO) o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele dostala dnes od vlády neutrální stanovisko. Podle předběžného stanoviska, které kabinetu dával ministr pro legislativu Jiří Dientsbier (ČSSD), se měla vláda k normě postavit záporně. Oba politici se už dříve dostali kvůli úpravám takzvaného whistleblowingu do sporu.
Babišův návrh zákona řeší ochranu u přesně vymezených trestných činů. V praxi by se to nejčastěji týkalo korupce, trestných činů v oblasti veřejných zakázek, daní a legalizace výnosů z trestné činnosti. Cílem předlohy je především zabránit tomu, aby oznamovatelé byli v zaměstnání šikanování, nebo dokonce propuštěni.
Dienstbier se už dřív představil dvě varianty změn několika norem, které by měly vést ke stejnému cíli. Na Babišovu adresu potom, co ministr návrh podal, řekl, že vládní partneři by si neměli dělat schválnosti.
Čtěte také: Návrh Andreje Babiše o whistleblowingu je další zaplevelování práva, míní Svaz průmyslu
Babiš tvrdí, že Dienstbierův návrh nepřináší oznamovatelům trestné činnosti reálnou ochranu, protože by se museli ochrany domáhat až u soudu, a také neřeší výpadek příjmu a nemajetkovou újmu oznamovatele. Dienstbier naopak říká, že Babiš zřejmě vychází ze slovenského zákona, který se ukázal jako nefunkční, a jeho řešení je „na efekt“ a nebude nikdy použito.
Mohlo by vás zajímat
Trend na Slovensku je podle Igora Augustiniče z bratislavské pobočky advokátní kanceláře bpv Braun Partners takový, že o ochranu žádá stále více zaměstnanců. Za nedostatek tamní úpravy pokládá to, že zaměstnance nedokáže dostatečně ochránit před psychickým terorem a šikanováním na pracovišti. „To v konečném důsledku způsobuje, že zaměstnanci po podání oznámení z práce dřív nebo později odejdou raději sami,“ řekl Augustinič.
V předběžném stanovisku pro ministry Dienstbierovi legislativci napsali, že Babišem navrhovaný zásah do soustavy státního zastupitelství a vymezení postavení chráněného oznamovatele jsou věcně i právně nesprávné. Kritické poznámky shrnuli poměrně obsáhle do více než deseti bodů, což v případě vládních stanovisek k poslaneckým návrhům není příliš obvyklé. O předloze ministra financí a hnutí ANO rozhodnou zákonodárci.
V Česku nyní neexistuje komplexní předpis, který by whistleblowing upravoval. Ochranu oznamovatelů částečně řeší trestní řád a zákoník práce. Prosazení právní ochrany whistleblowerů je součástí programového prohlášení vlády. V gesci je má právě Dienstbier.
