Přesně podle předpokladů Ekonomického deníku narazil ministr vnitra Milan Chovanec se svým návrhem zákona o české rozvědce, Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Prozatím v připomínkovém řízení.
Ekonomický deník ve svém dubnovém textu Chovanec chce odposlechy pro „svoji“ tajnou službu jako první upozornil na to, že vnitro připravilo materiál, jímž požaduje povolení odposlechů a sledování osob a věcí na našem území i pro dosud striktně zahraniční rozvědku – Úřad pro zahraniční styky a informace. Tato zpráva vyvolala velké diskuse v bezpečnostní komunitě, stejně jako mezi poslanci, kteří se bezpečností dlouho zabývají. „Podle mne je to naprostý nesmysl, aby se civilní rozvědce přidávaly kompetence, které náleží kontrarozvědce. Podle mne není potřeba zákon o ÚZSI,“ uvedl tehdy poslanec TOP 09-Starostové Daniel Korte, který se bezpečnostní problematikou dlouhodobě zabývá.„Svoboda nemizí najednou, ztrácí se po kapkách. Pokud by tento zákon prošel, je to další krok k policejnímu státu,“ dodal Korte.
Do poslanecké sněmovny ještě návrh zákona ani nedoputoval a už tvrdě narazil. Připomínky má celá řada ministerstev a také úřad vlády, který připravuje zastřešující zákon o tajných službách. Některé z úřadů požadují jeho zásadní přepracování. Nelíbí se jim například pravomoci, které by rozvědka měla nově získat. V některých případech by mohla třeba žádat po lidech prokázání totožnosti.
Podle kritiků by tuto pravomoc měla mít jen policie. Některá ministerstva zároveň navrhují, aby rozvědka nespadala do kompetence ministra vnitra, ale obrany nebo zahraničních věcí. Vyplývá to z výsledků připomínkového řízení zveřejněného na webu vlády. Návrh zákona předložil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).
Zákon se dočkal velmi tvrdého přijetí například od ministerstva obrany, pod které spadá vojenská tajná služba, tedy Vojenské zpravodajství (VZ), od Bezpečnostní informační služby (BIS) nebo od Úřadu vlády. Bez připomínky ho naopak ponechal Pražský hrad nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů.
Hned několik úřadů doporučuje, aby byl materiál stažen a zcela přepracován. Nejčastěji návrhu vyčítají, že rozvědce přisuzuje kompetence dosud patřící pouze policii. Rozvědka by se podle nich od kompetencí zpravodajských služeb dostala ke kompetencím represivních složek. Odkazují při tom na paragrafy, podle kterých by pracovníci Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) mohli požadovat prokázání totožnosti nebo podání vysvětlení třeba od člověka, který „svým jednáním ohrozí osobu, jejíž bezpečnost úřad zajišťuje“. „V principu by tak ÚZSI mohl požadovat prokázání totožnosti kohokoli, kdekoli a kdykoli,“ uvedlo ministerstvo zemědělství.
Dienstbier odposlechy schvaluje
Kontroverzi vzbudilo umožnění rozvědce pořizovat v Česku odposlechy. Třeba podle ministerstva životního prostředí mají nyní tyto pravomoci BIS a policie, se kterými by měla ÚZSI v Česku spolupracovat. Naopak úřad ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) s tímto návrhem souhlasí, rozvědka podle něj takovou možnost potřebuje. Vadí mu ale nedostatek kontroly rozvědky. „Navržený materiál značně rozšiřuje pravomoci tajné služby zasahovat do soukromí osob. Získává-li orgán státu takovéto pravomoci, je třeba, aby byly spojeny s dostatečně účinným a efektivním kontrolním mechanismem,“ uvedl Dienstbierův úřad, který má v názvu „lidská práva“. Kritikům se také nelíbí to, že současně s navrhovaným zákonem není předložen i návrh na parlamentní kontrolu rozvědky. Na tuto skutečnost rovněž upozorňoval Ekonomický deník v dubnovém textu Odposlechy pro „Chovancovu tajnou službu“? Chybí kontrola
Připomínky dále otevírají otázku, pod koho by rozvědka měla spadat. V současné době ředitele ÚZSI jmenuje a odvolává se souhlasem vlády ministr vnitra. „Doporučujeme, aby byla zvážena možnost sjednocení této úpravy s evropskými zvyklostmi, tedy aby ředitel úřadu podléhal svou odpovědností ministru zahraničních věcí … nebo ministru obrany“, navrhuje například ministerstvo obrany. Obrana tak nenápadně naznačuje, že by se mohla ujmout další role, když si vymohla zřízení speciálního útvaru pro elektronický boj, jak jsme upozornili v textu Nový úřad – až 500 milonů ročně na kyberboj
Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) tak zřejmě přejímá rétoriku svého stranického šéfa Andreje Babiše, který v diskusi vyvolané sérii článků Ekonomického deníku řekl, že když se připravuje nový zákon, bylo by dobré rozvědku převést z vnitra pod ministerstvo zahraničních věcí. Pokud by se jeho návrh ujal, Chovanec by přišel o významnou část své „bezpečnostní“ moci, kterou hodlal navrhovaným zákonem o ÚZSI upevnit. Jak jsme však podrobně v textu Špioni pod „zamini“? Nesmysl míní většina podrobně rozvedli, je tento návrh odborníky považován za „plácnutí do vody“.
„Asi si nikdo neuvědomuje, že rozvědka de facto vykonává tajnou policejní činnost na území cizího státu. S tím je třeba nejen mít agenty, ale také řídící strukturu, oficiální kontakty s partnery v zahraničí atd.,“ dodal dlouholetý člen bezpečnostní komunity. Podle něj jsou ze všeho nejdůležitější dlouhodobé kontakty a stabilita. „Kdyby jsme najednou změnili zařazení „uziny“ asi by si o nás naši dlouholetí spojenci pomysleli, že jsme se zbláznili. Navíc „zamini“ na to není připraveno kapacitně, technologicky atd. Je to holý nesmysl,“ dodal.
Dienstbierův úřad naopak poukazuje na to, že má Česko dvě zahraniční zpravodajské služby, a to civilní a vojenskou rozvědku. Pro malou zemi takové dělení podle něj postrádá smysl a může vést i k ohrožení některých zahraničních operací. Navrhuje, aby zahraniční zpravodajská činnost byla sjednocena pod ÚZSI a VZ se soustředilo na Česko. I on ale souhlasí s tím, že by rozvědka měla být pod obranou nebo ministerstvem zahraničních věcí.
Úřad vlády ve svém stanovisku poznamenal, že návrh „není výsledkem obecné shody zpravodajské komunity“. Podle ministerstva životního prostředí koncepce snižuje možnost vzájemné spolupráce mezi BIS a ÚZSI. Neřešení možných kompetenčních sporů vadí i dalším úřadům. BIS poukazuje na to, že by zákon „nastavil zcela nevyvážený a nekoncepční vztah mezi jednotlivými zpravodajskými službami“.
K tématu čtěte více:
Špioni pod „zamini“? Nesmysl míní většina
Odposlechy pro „Chovancovu tajnou službu“? Chybí kontrola
Chovanec chce odposlechy pro „svoji“ tajnou službu
Nový úřad – až 500 milonů ročně na kyberboj
Jiří Reichl, čtk
