Ministr financí Andrej Babiš navštíví chátrající věznici v Uherském Hradišti již tento pátek. Aktivisté z Iniciativy za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti po něm v otevřeném dopise žádají vytvoření materiálu, který by byl základem pro rozhodnutí, kam s věznicí dál. Měl by zahrnovat analýzu stavu a varianty řešení včetně kvalifikovaného odhadu nákladů.
Andrej Babiš se na návštěvu věznice v Uherském Hradišti chystá s ministrem kultury Danielem Hermanem (KDU-ČSL). „Celý objekt by se měl převést na ministerstvo kultury a zachovat jako památník na komunistická zvěrstva, nedovedu si představit, že by z toho bylo něco jiného,“ řekl už dříve Babiš.
Ministerstvo spravedlnosti nedávno opustilo úvahy o opravě budovy. Nemovitosti se chce vzdát ve prospěch státu. „Přehodnotili jsme situaci z toho důvodu, že pro ministerstvo spravedlnosti je projekt zcela neúčelný a značně přesahuje naše možnosti,“ uvedl ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Ministerstvo má podle něho na investice ročně asi 270 milionů korun, cena opravy někdejší věznice by se podle něj blížila miliardě. S touto částkou ale nesouhlasí předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti Hana Kurfiřtová. Oprava prostor pro samotný okresní soud byla dřívější studií vyčíslena na částku 150 miliónů korun s dislokací soudu do zhruba poloviny zastavěné plochy věznice.
Koncem roku 2009, kdy hrozil prodej objektu ve veřejné dražbě, se zformovala občanská Iniciativa za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti, později občanské sdružení, nyní spolek Memoria. Snaží se být hlasem apelujícím na povědomí o historii, kterou jsou zdi věznice prostoupeny, a usilujícím o to, aby areál bývalé věznice byl využit vhodným a důstojným způsobem.
Analýza, kterou nyní Iniciativa po Babišovi a Hermanovi požaduje, by měla zahrnout i otázku potřeb Okresního soudu v Uherském Hradišti, Státního okresního archivu a dalších veřejných institucí v regionu, případně i na celostátní úrovni (jednou ze zvažovaných variant je využití části rekonstruovaného objektu právě pro jejich potřeby). „Tento materiál však nemůže vzniknout na dobrovolnické bázi. Vyžaduje profesionální zpracování v celé řadě odborných rovin. Domníváme se, že věc uherskohradišťské věznice je do důsledku vzato otázkou zodpovědnosti našeho státu k vlastním dějinám. Proto bychom uvítali ustavení meziresortního (ministerstva spravedlnosti, kultury, financí, zástupci kraje a města, zástupci odborné veřejnosti) týmu vybaveného příslušným rozpočtem i pravomocemi a zejména jasně termínovaným úkolem vytvořit výše zmiňovaný podklad pro zodpovědné rozhodnutí,“ požadují zástupci iniciativy.
Nápravné zařízení v centru města přijalo první delikventy krátce po svém vzniku na konci 19. století. Známé se ale stalo hlavně kvůli krutým metodám vyšetřovatelů komunistické Státní bezpečnosti vůči politickým vězňům v 50. letech minulého století. Věznice sloužila svému účelu do roku 1960. V budově byly následně kanceláře a sklady, potom byla prázdná a chátrala.
Požadavky Okresního soudu v Uherském Hradišti, aby byla budova zrekonstruována a využita pro jeho potřeby, zatím vyslyšeny nebyly.
(epa)
