Debata o překreslení justiční mapy v rámci reformy justice nabírá v posledních měsících na intenzitě. Sílí zejména hlasy které navrhují, aby byly zrušeny okresní soudy. Podle zástupců okresních soudů, které Česká justice oslovila, chybí zejména odborná debata na toto téma. Podle některých soudců také schází důvody, které by spolehlivě ukázaly, že by tato revoluční změna skutečně zefektivnila průběh a délku řízení.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) v nedělních Otázkách Václava Moravce řekl, že se jeho úřad snažil nalézt optimální velikost soudu a zjistit, zda je úměra mezi rychlostí soudu a kvalitou jeho práce. Žádný takový vztah podle ministerstva neexistuje. Pelikán hovoří o variantě, že by okresní soudy byly pohlceny krajskými soudy a staly se jejich pobočkami.
V současné době jsou v ČR z hlediska velikosti okresní soudy velmi nevyrovnané. Existují soudy s počtem přesahujícím 80 soudců (např. Městský soud v Brně), ale i soudy se 6 (např. Okresní soud Prachatice). Členění stávající soudní soustavy vychází z prvorepublikového uspořádání. Dlouhodobě se také diskutuje o stále zvyšující se specializaci práva, která nahrává právě argumentům, které prosazují rušení okresních soudů.
Podle většiny zástupců okresních soudů, kteří se vyjádřili v anketě České justice, je třeba zdůraznit, že otázka rušení okresních soudů je zcela nová a Ministerstvo spravedlnosti dosud nepředložilo žádné relevantní podklady z nichž by bylo patrné, že tento krok fakticky urychlí soudní řízení a systém se tak stane vstřícnějším vůči účastníkům řízení. Většina soudců podotýká, že informace zatím má jen z médií. „Z toho důvodu se nelze odpovědně vyjádřit, zda by tato idea byla pro justici, rychlost a kvalitu řízení přínosná,“ řekla České justici mluvčí Městského soudu v Brně Petra Hovorková.
Revoluční zásah do stávající soustavy soudů by pak znamenal rozsáhlé změny v legislativě, kdy samotná soustava soudů je upravena v ústavním zákonu č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve svém čl. 91 odst. 1, kdy je stanoveno, že soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní, krajské a okresní soudy.
Čtěte také: Místopředseda NS Roman Fiala: Okresní soudy jsou základnou justice
Změny by si pak pravděpodobně vyžádal i občanský soudní řád, trestní řád nebo zákon o soudech a soudcích. „Je zřejmé, že uvažované změny by byly provázeny zásadními změnami procesního práva, přičemž konkrétní legislativní záměry nám známy nejsou,“ uvedl mluvčí OS Jablonec nad Nisou Jaroslav Kneř.
„Je třeba mít rovněž na paměti, že by muselo v zásadě dojít i k dalším změnám z hlediska organizace práce soudů, jakož i ve vztahu k rozvrhu práce soudů (v tomto případě tedy Krajských soudů a jejich poboček, které by byly představovány právě zrušenými okresními soudy). Stejně tak lze další velmi problematickou záležitost spatřovat v otázce zachování principu tzv. zákonného soudce. K této otázce by pak jistě „své“ řekl i Ústavní soud, a to především s ohledem na jeho konstantní rozhodovací praxi,“ uvedl soudce Michal Tománek z Okresního soudu v Uherském Hradišti. Podle něj nelze opomenout ani to, že soudy nejsou tvořeny pouze soudci z hlediska jejich specifického postavení v oblasti pracovněprávní, avšak jsou to další zaměstnanci tj. střední odborný aparát soudů.
Není také jasné, jak by ministerstvo rozhodlo o tom , kterou agendu v daném místě občané skutečně potřebují. „Podle názoru Okresního soudu v Uherském Hradišti by takový zásah do soustavy soudů spíše celou soudní soustavu rozkolísal a vnesl ještě větší zmatek do řad široké veřejnosti, mezi adresáty justice, aktuální i budoucí účastníky řízení,“ dodává Tománek.
V podobném duchu se vyjádřil i zastupující místopředseda pro věci občanskoprávní Michal Strnad z OS v Rychnově nad Kněžnou. „Tato revoluční cesta by byla zejména nepředstavitelně nákladná a tudíž je zcela nereálná. Čistě teoreticky – pokud by byla uskutečněna, stále nevidím jediný důvod, proč by měla být justice efektivnější. Naopak, je-li myšlenkou, že se složitější agendy přestěhují do krajských měst, čili „dále od lidí“, pak nevidím důvod, proč by mělo být řízení rychlejší. Snad vyjma psychologického efektu, kdy si každý žalobu rozmyslí, aby nemusel k soudu cestovat přes celý kraj,“ míní Strnad. Podle něj je volání po rychlejší justici značně populistické za situace, kdy je české soudnictví v rychlosti na špici evropských států.
„Nevím, jaký přínos by to mělo přinést. Pokud by existoval jeden soud v kraji a měl pobočky v místě stávajících okresů, bylo by řízení poboček a organizace jejich práce ještě obtížnější a těžkopádnější, než dosud. Pokud by zůstal jen jeden soud v kraji, kde by se skutečně soudilo, tak jen vybudování takového kolosu by bylo práce na desetiletí. To už vůbec nezmiňuji potíže s legislativou,“ sdělil místopředseda okresního soudu v Domažlicích Vladimír Matějíček.
„Spíše se přikláníme k tomu, že historicky fungující model není třeba zásadně měnit,“ sdělila ředitelka správy soudu OS v Českém Krumlově Eva Plišková s tím, že soudci mají zatím jen kusé informace z médií, tudíž je obtížné zatím obsáhleji reagovat.
„Jediné co mohu potvrdit je, že předsedové okresních soudů nedostali k dispozici žádný oficiální materiál na toto téma ze strany Ministerstva spravedlnosti nebo z Nejvyššího soudu k diskuzi,“ reagoval v anketě předseda Okresního soudu v Pardubicích Milan Špryňar.
OS v Chrudimi zase zastává názor, že okresní soudy jsou základním článkem justice, jejichž územní rozmístění si prošlo historickým vývojem a jeho současná podoba má své opodstatnění. Pokud by mělo dojít k nějaké reformě v rámci stávající soudní soustavy, bylo by dle názoru Okresního soudu v Chrudimi přínosné uvažovat o zavedení specializovaných soudů pro určité věci v rámci současných okresních soudů. „Dále si je třeba uvědomit, že v obvodech okresních soudů působí okresní státní zastupitelství, soudní exekutoři a notáři, jichž by se tato změna taktéž dotýkala. Jelikož zatím neexistuje žádný komplexní plán této přeměny, není možné se vyjádřit k jejímu možnému vlivu na rychlost a kvalitu řízení,“ řekl mluvčí soudu Jakub Jakubík.
Zástupci soudů hojně upozorňují, že výsledky okresních soudců co se týče rychlosti řízení jsou zpravidla uspokojivé. Podle ministerstva civilní řízení u okresních soudů trvá v průměru 343 dní, například v Jihomoravském kraji je to 506 dní a na severu Čech 486 dní. „Dokáži se vyjádřit aktuálně pouze k situaci u KS v Plzni, kdy pravidelně dostávám k dispozici nápady a výkonnost jednotlivých soudů v rámci jeho obvodu. Z mého pohledu by takové zrušení okresních soudů nepřineslo výraznější vliv na rychlost a efektivnost řízení, neboť nápady skoro ve všech agendách řešených na okresních soudech již delší dobu klesají, a zároveň stavy soudců jsou uspokojivé. Navíc zrušení okresních soudů je řešení do budoucna, které se žádným způsobem dle mého názoru nemůže dotýkat věcí již napadlých z důvodu zachování zásady zákonného soudce, což je ohledně disproporce jednotlivých soudů zásadní otázka. I pokud by navrhovaným způsobem byla otázka rozdělení věcí řešena, bylo by to zejména přínosem výrazně zatíženým okresům, za který se z pohledu našeho soudu nepovažuji,“ uvedla místopředsedkyně OS Plzeň – jih Simona Kuboušková s tím, že uvedené stanovisko je jejím osobním názorem.
V otázce, zda zda zachovat čtyřčlánkovou soudní soustavu nebo směřovat k soudní soustavě tříčlánkové chce ministerstvo nechat zaznít i hlas laiků. Kromě toho, že by se měli vyjádřit o své důvěře v českou justici, by také měli odpovědět na otázku, jaká vzdálenost k soudu je pro ně ještě akceptovatelná. „I to bude důležitý podklad pro budoucí rozhodování,“ řekl ministr Pelikán pro MF Dnes.
Eva Paseková
