Stát chce přilákat do svých služeb mladé i experty ze soukromého sektoru. Výdělky vysokoškoláků by podle let praxe měly růst strměji než dosud. Odborníci by zas mohli dostat až 200 procent tarifu. Dlouhodobě neobsazená místa by mohl pomoci zaplnit stotisícový náborový příspěvek. Vyplývá to z výsledků analýzy, kterou vypracovalo ministerstvo práce. Pod služební zákon spadá 65.000 státních zaměstnanců.
Zákon o státní službě počítá s novým systémem odměňování od ledna 2017. Zatím není jasné, jak bude model vypadat. Záležitostí se začala zabývat koaliční rada. V lednu ministryni práce Michaele Marksové (ČSSD) uložila, aby její resort možné varianty úpravy výdělků propočítal. O návrzích by měla jednat i tripartita.
Podle materiálu mají změny přispět „ke stabilizaci“ státní správy. Odměny mají být ale i konkurenceschopné a mají přilákat do služeb státu experty a mladé lidi.
Podle záměru by tarify vysokoškoláků, tedy od 12. platové třídy, měly růst „výrazněji než lineárně“. Díky skvělým výsledkům by měli mít všichni pracovníci ve služebním poměru také možnost postoupit do vyššího tarifu dřív než po odpracování stanoveného počtu let. Kvůli špatnému výkonu by ale mohli spadnout i níž. „Atraktivitu zaměstnání ve státní správě neovlivňuje pouze výše nástupního platu, ale i jeho adekvátní navyšování,“ uvádí zpráva.
Podle ní by se měla posílit i „finanční atraktivita státní služby pro odborníky“ ze soukromého sektoru. Jejich tarif by mohl dosahovat až 200 procent tarifní částky, která odpovídá platové třídě a započitatelné praxi na příslušné služební místo. Náklady ministerstvo spočítalo na 394 milionů korun.
Chystané úpravy mají ale podle resortu také odstranit rozdíly v odměnách na ministerstvech a v 11 státních institucích a v ostatních úřadech v zemi. Liší se totiž poměr tarifu a osobního příplatku. „Vysoké rozdíly jsou zejména ve vyšších platových třídách – v neprospěch ústředních správních úřadů,“ uvádí zpráva. Podle ní to omezuje postup státních zaměstnanců z regionálních do centrálních úřadů.
Podle prvního návrhu by se tak tarify na ministerstvech a v 11 úřadech mohly zvýšit o pět procent. Stálo by to minimálně 369 milionů. Druhá varianta počítá s růstem tarifů v centrálních institucích o deset procent a v ostatních úřadech o pět procent. Výdaje činí minimálně 1,74 miliardy. Pokud by se započítalo i výraznější zvýšení tarifů vysokoškoláků, v prvním případě by to vyšlo na 731 milionů, ve druhém pak na 1,9 miliardy.
Tarify mezi stupni v platové třídě by se mohly zvedat jako dosud o 50 procent, podle druhého návrhu mírněji o 25 procent. Náborový příspěvek by mohl činit 100.000 korun. Pokud by se díky němu obsadila tři procenta dlouhodobě prázdných míst, vyšlo by to na 194 milionů. Druhý návrh je skromnější, počítá s náborovým příspěvkem 30.000 korun.
(čtk)
