Soudnictví v Česku vnímají občané nyní o něco lépe než v minulých letech, vyplývá z letošního srovnávacího přehledu soudnictví v Evropské unii. Ten poprvé zahrnuje výsledky průzkumů Eurobarometr, které podrobněji zjišťovaly, jak občané a podniky vnímají nezávislost soudnictví v EU.

Kromě toho byly v letošním vydání použity nové ukazatele týkající se zejména justičního vzdělávání, průzkumů mezi uživateli v členských státech, dostupnosti právní pomoci a existence norem kvality.

„Čtvrté vydání srovnávacího přehledu o soudnictví ukazuje, že úsilí členských států o zlepšení systémů soudnictví i nadále přináší kýžené výsledky. Klíčová úloha vnitrostátních systémů soudnictví spočívající v prosazování právního státu, provádění práva EU a vytváření příznivého investičního a podnikatelského prostředí si toto úsilí zaslouží,“ uvedla Věra Jourová, komisařka EU pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů. „Srovnávací přehled slouží jako nástroj vzájemného učení, čímž se zvyšuje efektivita systémů soudnictví v EU.“

Klíčová zjištění srovnávacího přehledu EU o soudnictví na rok 2016:

  • Kratší délka řízení u občanskoprávních a obchodních sporů. Pokud jde o projednávané věci, situace je celkově stabilní, přičemž zlepšení lze rovněž zaznamenat v několika členských státech, které v souvislosti s vysokým počtem projednávaných věcí čelily zvláštním problémům.
  • Lepší přístupnost systémů soudnictví, zejména co se týká elektronického uplatňování drobných nároků nebo podpory alternativních způsobů řešení sporů. Stále však existuje prostor pro zlepšování, pokud jde o dostupnost rozsudků on-line nebo elektronickou komunikaci mezi soudy a účastníky řízení.
  • Dále je třeba zlepšovat vzdělávání zaměřené na dovednosti soudců a používání informačních a komunikačních technologií (IKT) u systémů pro řízení věcí.
  • Většina členských států má stanoveny normy, které se vztahují na podobné aspekty jejich systémů soudnictví, ale tyto normy se co do obsahu značně liší. Například méně než polovina členských států má normy týkající se opatření k snížení počtu nevyřízených věcí a ještě méně jich stanoví maximální dobu pro projednávání věcí.
  • Srovnávací přehled zahrnuje výsledky různých průzkumů týkajících se vnímání nezávislosti soudnictví.U členských států, v nichž je vnímána velmi nízká míra nezávislosti soudnictví, se mezi uváděnými důvody objevují zejména zásahy nebo tlak ze strany vlády a politiků a ekonomické či jiné zvláštní zájmy.

Podle eurokomisařky pro spravedlnost Věry Jourové je to pro Česko a jeho vnímání ve světě pozitivní posun. „S naším hodnocením pracují investoři a ekonomická sféra. V momentě, kdy vidíme, že můžeme více důvěřovat soudnictví a soudnímu rozhodování, tak je to samozřejmě dobře pro Českou republiku jako takovou. Investoři tíhnou tam, kde je právní jistota, možnost vymáhat svá práva,“ poznamenala eurokomisařka.

Jako velmi dobré či dobré vnímá české soudnictví 47 procent českých občanů, vyplývá z průzkumu Eurobarometru, se kterým srovnávací přehled pracuje. Negativně se vyjádřilo 41 procent, zbytek neměl jasný názor.

Mohlo by vás zajímat

V příslušné tabulce se tak letos Česko umístilo v zásadě v evropském průměru. Zcela nejhůře přitom hodnotí své soudnictví Slováci – z nich jej jako dobré či velmi dobré označilo jen 21 procent. Nejspokojenější se svým soudním systémem jsou naopak Dánové, Finové a Švédi.

Jourová připomněla, že v Česku se také poněkud zkrátila délka soudního řízení a soudy o něco lépe o své činnosti informují. Podobné údaje v celoevropském měřítku ukazují i hlavní výsledky nynějšího srovnávacího hodnocení. Srovnání oceňuje také lepší přístupnost soudních systémů a zdůrazňuje potřebu dalšího vzdělávání soudců právě například v otázkách jako jsou informační a komunikační technologie.

Také v Česku by podle Jourové lepší používání informačních a komunikačních technologií, tedy v zásadě internetu, mělo lidem umožnit snazší přístup k informacím v soudnictví a dál tak zvýšit důvěru občanů v celý justiční systém.

Závěry srovnávacího přehledu 2016 jsou zohledňovány v rámci probíhajícího hodnocení jednotlivých zemí, jež je součástí procesu evropského semestru 2016. Jednotlivé zprávy pro 26 členských států byly zveřejněny dne 26. února 2016 a zahrnují zjištění o systémech soudnictví řady členských stát.

(epa, čtk)