Ombudsmanka Anna Šabatová žádá změny v platbách zdravotního pojištění u zaměstnanců, kteří pracují na částečný úvazek a jejich příjem nedosahuje minimální mzdy. Minimální mzda je takzvaným minimálním vyměřovacím základem pro pojistné, tito lidé tedy musejí zdravotní pojištění v podstatě doplácet. Ombudsmanka to navrhuje zrušit, nebo platby aspoň snížit. Jde o jedno z jejích doporučení pro pro zákonodárce ve zprávě o činnosti veřejné ochránkyně práv za loňský rok, kterou obdrželi poslanci.
Zdravotní pojištění činí 13,5 procenta z příjmů zaměstnanců, třetinu hradí zaměstnanec a dvě třetiny zaměstnavatel. „Pokud však příjem zaměstnance nedosáhne minimální mzdy, musí zaměstnanec sám doplatit pojistné ve výši 13,5 procenta z rozdílu mezi minimální a skutečnou mzdou,“ upozornila ombudsmanka. Právní úprava tak podle ní dopadá na zaměstnance s nejnižšími příjmy nepřiměřeně tvrdě.
Šabatová proto chce, aby zaměstnanci odváděli pojistné pouze ze skutečně dosaženého příjmu. Případně požaduje odvod z rozdílu mezi minimální a skutečnou mzdou snížit na 4,5 procenta.
Veřejná ochránkyně práv doporučila ve zprávě o loňské činnosti celkem šest legislativních změn. Platby veřejného zdravotního pojištění žádá zcela zrušit pro lidi v ústavním ochranném léčení. Podotýká, že za lidi v zabezpečovací detenci, ve vazbě a ve vězení hradí pojistné stát. „Ochránkyně považuje takový nerovný přístup za neopodstatněný,“ píše se ve zprávě.
Šabatová dále chce přidat do zákona o sociálních službách zmocnění pro ministerstvo práce a sociální věci, aby mohlo vyhláškou stanovit personální a hmotné standardy pobytových sociálních zařízení pro seniory. V zákoně podle ní nejsou vymezeny dostatečně jasně. Ač zařízení splní podmínky registrace, nezaručuje to bezpečné a kvalitní poskytování sociálních služeb, tvrdí ombudsmanka. Zákon podle ní nedává dostatečnou oporu ani pro zrušení registrace v případě zjištění nedostatků.
Další doporučení ombudsmanky se týkají čerpání rodičovského příspěvku. Chce například rozšířit okruh rodin, které si mohou zvolit rychlejší čerpání této dávky, což ovlivňuje její měsíční výši. Šabatová taky apeluje na zákonodárce, aby rozšířili přesun důkazního břemene ve sporech o diskriminaci. Žalovaný by musel u soudu dokládat, že se diskriminace nedopustil, nejen například kvůli etnického původu, národnosti, pohlaví nebo sexuální orientaci žalobce, ale taky kvůli jeho věku nebo zdravotnímu postižení.
Soubor šestice doporučení obsahuje i úpravu sporů vlastníka a uživatele domu o zřízení anténního rozvodu a vnitřního vedení veřejné komunikační sítě. Spory mají rozhodovat stavební úřady, podle Šabatové si ale často nevědí rady, jsou proto často nečinné nebo postupují rozdílně. Ombudsmanka se přiklání k úpravě, podle níž by tyto pře řešily soudy. Jde podle zprávy o jednotky případů ročně.
Za předloňský rok dala ombudsmanka pět legislativních doporučení. V nynější zprávě upozorňuje na dvě, která nebyla naplněna. Jde o předložení zákona o opatrovnictví a o řešení zdravotního pojištění cizinců, kteří jsou nyní odkázáni jen na komerční systém.
(čtk)
