Trvá pochybnost nad ústavností ukotvení tzv. Speciálního státního zastupitelství, částečný dohled Nejvyššího státního zastupitelství je snahou zakrýt fakt, že by Speciál stál mimo soustavu a standardní postupy. I tak hodnotí odborníci na trestní právo a legislativu, které Česká justice oslovila, návrh změn v zákoně o státním zastupitelství ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO).
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán návrh zákona o státním zastupitelství nakonec protlačil vládou koaličním partnerům ze sociální demokracie navzdory. Největším kamenem úrazu byla absence dohledu nad Speciálním státním zastupitelstvím.
Pelikán proto přišel s variantou omezeného dohledu ze strany Nejvyššího státního zastupitelství, které by do dvou měsíců od návrhu na podání obžaloby mohlo speciálu navrhnout například doplnění dokazování. Nadšení z této úpravy nejsou politici, ale ani odborníci, které Česká justice oslovila.
Institut dohledu zná již stávající zákon o státním zastupitelství – jako tzv. dohled vnitřní, prováděný vedoucím státním zástupcem, a dohled vnější, prováděný bezprostředně nadřízeným státním zastupitelstvím. Takový dohled zahrnuje kontrolu nad postupem nejblíže nižšího státního zastupitelství v daném obvodu při vyřizování věcí s oprávněním dávat k dalšímu postupu písemné pokyny.
Pokud je nižší státní zastupitelství neakceptuje a vyšší státní zastupitelství na pokynu trvá, zpravidla věc nižšímu státnímu zastupitelství odejme a vyřídí ji samo. Vedle toho vyšší státní zastupitelství může nejblíže nižšímu státnímu zastupitelství odejmout a vyřídit ji samo též tehdy, je-li nejblíže nižší státní zastupitelství nečinné nebo se v jeho postupu vyskytují nedůvodné průtahy. „Dosazení institutu dohledu nad speciálním státním zastupitelstvím především znamená, že z tohoto zastupitelství se stane (ať výslovně, nebo skrytě) regulérní článek soustavy státního zastupitelství, nikoliv jen organizační složka Nejvyššího státního zastupitelství. Pokud by se měl dohled uplatnit v tom rozsahu, jak je dnes upraven, pak by si za určitých podmínek Nejvyšší státní zastupitelství atrahovalo výkon dozoru nad věcmi v přípravném řízení a opět narážíme na problém, kdo nad takovým dozorem bude vykonávat dohled,“ míní bývalý legislativec Ministerstva spravedlnosti a soudce Vrchního soudu v Praze Vladimír Král.
Problémy by Podle Krále vznikaly i při rozhodování o opravných prostředích proti rozhodnutím vydaným NSZ v rámci takového dozoru. Z oprávnění vykonávat dohled, se podle návrhu má stát povinnost – Specializované státní zastupitelství na rozdíl od všech ostatních článků soustavy by nebylo oprávněno samo rozhodovat, tedy po skončení věci by nesmělo ani podat obžalobu, ale předkládalo by věc Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které by v době 2 měsíců kontrolovalo, zda se postupovalo řádně a v podstatě rozhodovalo o tom, zda a jaké úkony dále mají být provedeny. „Tím nepochybně dojde k dalším průtahům v řízení, nehledě na to, že duplicitní aparát státních zástupců a úředníků bude muset existovat jak u speciálu, tak na NSZ. I když se na veřejnosti objevily pouze zprávy, že takto nesvéprávnou roli by Speciální státní zastupitelství mělo pouze ve věcech, v nichž přípravné řízení bylo ukončeno návrhem na podání obžaloby, předpokládám, že doplněk návrhu zákona o dohledu bude pamatovat i na případy, kdy se bude navrhovat věc zastavit nebo ji postoupit mimo trestní řízení, u nichž je kontrola formou dohledu daleko důvodnější,“ dodává Král.
Podle něj je otázkou, zda by za dané situace nebylo jednodušší ponechat vrchní státní zastupitelství v Praze a v Olomouci, nedělat z nich pobočky NSZ působící u vrchních soudů a část jejich dosavadní působnosti nepřenášet na další, nový článek soustavy státního zastupitelství. „Lze uvažovat o odnětí jejich dohledových a dalších oprávnění vůči KSZ a soustředění přímo na NSZ (o to asi v návrhu také ve skutečnosti jde) a působnost vrchních zaměřit jednak k účasti na jednání vrchních soudů, jednak na to, co má zajišťovat nový speciál. Přinejmenším by se ušetřily nemalé rozpočtové prostředky, spojené s organizačními opatřeními v rámci rušení některých stávajících článků soustavy a vytváření článku nového,“ uzavírá Vladimír Král.
Vedoucí Katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jiří Jelínek se domnívá, že celý institut Speciálního státního zastupitelství má sloužit jen k odpoutání pozornosti od jiných, závažných nedostatků, které podle něj návrh zákona má. Změnu v dohledu nad Speciálem pak nehodnotí příliš pozitivně. „Jde o neumělý pokus jak zakrýt skutečnost, že se nově navrhuje zřízení složky státního zastupitelství, která by stála mimo soustavu státního zastupitelství, a nad která by neměla podléhat standardním vztahům jako ostatní složky. Samozřejmě, že dva měsíce přezkoumávání spisu Nejvyšším státním zastupitelstvím, aniž by ovšem tento orgán mohl věcně do věci zasáhnout jinak než tak, že se má věc došetřit výlučně v neprospěch obviněného, považuji za nesmysl. Nepochybně to koliduje také se zásadou rychlosti řízení ovládající trestní řízení,“ zdvihá varovný prst Jelínek. Podle něj je věc o to závažnější, že se tak má stát u důležitých, rozsáhlých trestních kauz, které mají spadat pod působnost navrhovaného Speciálu. Profesor Jelínek je také toho názoru, že vždy by se mělo dávat přednost standardním postupům a standardním řešením.
Podle Jany Tlapák Navrátilové z katedry trestního práva právnické fakulty Univerzity Karlovy je v návrhu zákona sporné ustanovení o tom, že dohled nad postupem Speciálního státního zastupitelství lze vykonat až poté, co je státnímu zástupci předložen spis po skončení vyšetřování ( v § 29 odst. 3 ). „Není zřejmé (a to ani z důvodové zprávy), proč by nesměl být dohled vykonáván již v průběhu vyšetřování, jak je to běžné u ostatních státních zastupitelství,“ upozorňuje Tlapák Navrátilová.
Dále podle ní není jasné ustanovení § 30 odst. 2, které stanoví, že dohled nad postupem Speciálního státního zastupitelství vykonávaný výlučně z podnětu fyzické nebo právnické osoby se vykonává v rozsahu namítaného zásahu do základních lidských práv a svobod. „Zde se tedy jedná o omezení obsahu podnětů k výkonu dohledu pouze na tvrzené nezákonné zásady do základních práv a svobod,“ myslí si Navrátilová.
Ustanovení § 32 odst. 2 pak říká, že při výkonu dohledu nad postupem Speciálního státního zastupitelství nelze vydat pokyn podle § 35 odst. 8, tedy aby:
- nebyl sepsán záznam o zahájení úkonů trestního řízení,
- nebylo zahájeno trestní stíhání,
- nebyl podán návrh na vzetí obviněného do vazby,
- byl obviněný propuštěn z vazby,
- nebyl podán návrh na nařízení domovní prohlídky, prohlídky jiných prostor a pozemků nebo odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebo na vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu,
- nebyla podána obžaloba, návrh na schválení dohody o vině a trestu nebo návrh na potrestání,
- nebyl podán řádný opravný prostředek nebo návrh na podání mimořádného opravného prostředku či podnět k němu, nebo
- věc byla odložena nebo odevzdána či postoupena jinému orgánu, trestní stíhání bylo zastaveno, trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno, bylo schváleno narovnání, bylo podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání nebo bylo od trestního stíhání odstoupeno,
Toto ustanovení se podle Navrátilové v kontextu celého zákona jeví jako zcela nepochopitelné, když u dohledů nad všemi ostatními státními zastupitelstvími takový pokyn vydat lze, „je-li to nezbytné k zajištění zákonného výkonu působnosti státního zastupitelství.“ Není proto jasné, proč by toto u dohledu nad postupem Speciálního státního zastupitelství platit nemělo. „Důvodová zpráva to odůvodňuje pouze „snahou o co nejvyšší míru nezávislosti Speciálního státního zastupitelství“. Z toho však vyplývá, že nižším státním zastupitelství takovouto míru nezávislosti nepřiznává a v konečném důsledku de facto umožňuje toleranci nezákonného výkonu působnosti Speciálního státního zastupitelství bez možnosti zjednání nápravy v rámci výkonu dohledu v rámci soustavy státního zastupitelství. Dle mého názoru se jedná o ustanovení nekoncepční, které může vyvolat i pochybnosti o ústavnosti zakotvení Speciálního státního zastupitelství v rámci celé soustavy státního zastupitelství,“ dodává Jana Tlapák Navrátilová.
Právnička Hana Marvanová upozorňuje na to, že zvláštnost v dohledu pro Speciál je „neodůvodněnou výjimkou z pravidla, že nad postupem státního zastupitelství vykonává vyšší stupeň státního zastupitelství dohled v celém průběhu dozoru“. Dohled omezený na v závěrečnou fázi je podle Marvanové nedostatečný, nestandardní a nesystémový. „Znamená to, že obvinění budou mít v některých případech právo na řádný dohled, zatímco v jiných bude toto právo omezeno. Proto by mělo dohled nad činností Speciálního státního zastupitelství vykonávat Nejvyšší státní zastupitelství v celém průběhu dozoru,“ myslí si bývalá poslankyně.
Tuhý boj teď Pelikána čeká s návrhem zákona v parlamentu. K návrhu měla řadu připomínek krajská státní zastupitelství, soudy, výhrady vznesla i Unie obhájců ČR. Kritici mimo jiné tvrdí, že s úpravou by se mělo počkat na připravovaný nový trestní řád.
Eva Paseková
