S člověkem, kterého se týká řízení o svéprávnosti, se musí osobně setkat příslušný soudce. Tato povinnost může přejít i na vyššího soudního úředníka či na soudcova asistenta, ale pouze v odůvodněných případech – například u přezkumů svéprávnosti lidí, jež už v minulosti soudce zhlédl a jejichž zdravotní stav je na základě lékařského vyšetření takové povahy, že nelze očekávat zlepšení. Vyplývá to ze stanoviska Nejvyššího soudu.
Občanský zákoník stanoví, že posuzovaného člověka v řízení o svéprávnosti vždy zhlédne „soud“. Nejvyšší soud při vyhodnocení pravomocných rozsudků soudů zjistil, že jednotlivé soudy k této povinnosti přistupují různě. Některé se domnívají, že ji může vykonat výlučně soudce, jiné, že k tomuto úkonu je oprávněn i vyšší soudní úředník, případně asistent soudce.
Nejvyšší soud upozornil na to, že dojem, který si při osobním pozorování vytvoří vyšší soudní úředník či asistent, není z povahy věci bezprostředně přenositelný na soudce. „Právní úprava klade důraz na respekt k osobě posuzovaného, jehož projevem je i osobní kontakt soudu (soudce) s posuzovaným,“ uvedl. Zhlédnutí posuzovaného v řízení o svéprávnosti má proto podle stanoviska provádět přímo soudce.
Z obecné zásady ovšem existují výjimky. „V konkrétní věci mohou být dány mimořádné důvody svědčící pro to, aby z tohoto pravidla bylo udržitelným způsobem vybočeno a posuzovaného nezhlédl soudce, nýbrž tak učinila jiná soudní osoba,“ připustil Nejvyšší soud. Jako příklad jmenoval přezkum svéprávnosti v případech, kdy podle současných lékařských poznatků nelze očekávat zlepšení stavu, který má do svéprávnosti závažný dopad – třeba v důsledku demence různého typu, Alzheimerovy choroby nebo mentální retardace dané od narození či získané jako následek úrazu.
Takový závěr o zdravotním stavu však musí vyplývat buď ze znaleckého posudku, nebo alespoň z aktuální lékařské zprávy. Pokud soud svůj mimořádný postup podrobně a důkladně neodůvodní, bude jeho rozsudek vadný a neobstojí, konstatoval Nejvyšší soud. „Je rovněž samozřejmostí, ze musí být respektováno případné přání odsouzeného, že trvá na osobním kontaktu se soudcem,“ uzavřel.
Agenda posuzování svéprávností zatížila soudce po účinnosti nového občanského zákoníku. Ten totiž určil, že soudy musí do tří let přezkoumat všechna dosavadní rozhodnutí o zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům a rozhodnout znovu. Vláda loni schválila novelu kodexu, která prodlužuje lhůtu pro přezkum ze tří na pět let.
(čtk)
