Elektronický generátor rozdělování věcí na soudech odmítl v meziresortních připomínkách Nejvyšší soud (NS). Kromě obecně záporného stanoviska apeluje na Ministerstvo spravedlnosti, aby byla v zákoně jasně stanovena výjimka, že NS se nový způsob rozdělování věcí netýká.
Změnu Ministerstvo spravedlnosti navrhuje v rámci rozsáhlejší novelizace občanského soudního řádu. Dosavadní právní úprava podle ministra Roberta Pelikána zcela nevylučuje možnost, že bude dopředu možné odhadnout, který soudce či senát bude řešit následující napadnutou věc, a je zcela nevyhovující. S tím Nejvyšší soud ve svých připomínkách zásadně nesouhlasí. „Současná právní úprava přidělování věcí v rámci jednotlivých soudů skýtá dostatečné záruky zajištění práva na zákonného soudce a na nestranný soud ve smyslu článků 36 odst. 1 a 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Jedná se o osvědčený způsob přidělování věcí, který v praxi nečiní potíže,“ stojí v připomínkách, které má Česká justice k dispozici. Předseda NS Pavel Šámal už dříve uvedl, že je škoda, že ministerstvo záměr více neprodiskutovalo se soudci na všech úrovních dříve, než jej předložilo už jako součást návrhu novelizace zákona o soudech a soudcích.
Vyhláška nelze posoudit
NS také kritizuje, že náležitosti generátoru přidělování a způsobu jeho provozování stanoví ministerstvo vyhláškou, kterou zatím nikdo neviděl a tak se nedá posoudit, zda opatření povede k větší transparentnosti procesu přidělování věcí soudním oddělením. NS také upozorňuje, že v důvodové zprávě se hovoří jen o inspiraci Slovenskem a schází jakékoli srovnání s tradičními demokratickými soudními systémy v zemích Evropské unie.
Čtěte také anketu: Co říkáte na návrh přidělovat soudcům případy pomocí elektronického generátoru?
Mohlo by vás zajímat
Automatický generátor přidělování věcí má vylučovat z přidělování lidský faktor a zajišťovat náhodnost výběru soudního oddělení, jemuž napadená věc připadne. Předpokladem fungování automatického generátoru přidělování věci je existence alespoň dvou soudních oddělení na jednu konkrétní soudní agendu.
Ke zvolení specializace je třeba posoudit obsah žaloby
Nejvyšší soud považuje kritéria, která stanovilo ministerstvo za v praxi obtížně proveditelné. „Nijak není řešena otázka, jak může být současně naplněna zásada, že na straně jedné generátor nebude posuzovat obsah žaloby a na straně druhé má být zachována specializace Bez posouzení obsahu žaloby specializaci zajistit nelze,“ namítá Nejvyšší soud. Pojem „náhodný výběr“ je podle NS neurčitý a tudíž zpětně nekontrolovatelný. Možnost zpětné kontroly je přitom zcela zásadní při případném rozhodování o žalobách pro zmatečnost.
Podle NS je představa, že soudce, který řadu let rozhodoval trestní (nebo civilní) věci, bude schopen po dvou měsících rozhodovat v souladu se slibem – § 62 zákona č. 6/2002 Sb. – věci civilní (nebo trestní), nereálná. „Připustí-li zákon možnost přeřazení soudce na jiný „úsek“ bez jeho souhlasu, navrhuje se dobu přípravy prodloužit,“ dodává NS v připomínkách.
Návrh změny v podobě zavedení „automatického generátoru přidělování“ s vyloučením lidského zásahu se proto jeví překvapivým a nedostatečně zdůvodněným. Vzhledem k závažnosti zásahu do stávajících pravidel rozvrhu práce a způsobu přidělování věcí mu měla předcházet rozsáhlejší diskuse odborné veřejnosti.
Novela předjímá technické problémy
Navrhovanou právní úpravu považuje NS za komplikovanou. Počítá totiž s řadou situací, v nichž zmíněný náhodný výběr přidělování nebude možný, a bude tudíž nezbytné stanovit zastupování soudců či přerozdělování věcí v rozvrhu práce dosavadním způsobem. „Již tedy od počátku předjímá možné technické problémy fungování „generátoru přidělování“, počítá se s technickými nedostatky v jeho fungování a nanejvýš problematickým bude i nastavení algoritmu rozdělování nápadu věci jednotlivým soudcům, když se nijak nezohledňují individuální hlediska spočívající v odlišnosti jednotlivých věcí, pokud jde zejména o jejich složitost a rozsáhlost,“ píší Pelikánovi zástupci NS s tím, že tím pádem hrozí, že se nepodaří zajistit rovnoměrné rozložení nápadu věcí mezi jednotlivé senáty a soudce. Generátor je podle NS paušální řešení, které nezohledňuje různou velikost soudů a počet jejich soudců ani potřebu specializace vyřizování určitých agend.
Závěrem NS doplňuje, že jeho stanovisko zní, že rozdělování věcí pomocí generátoru nepovažuje za změnu vhodnou ani potřebnou.
(epa)
