Záměr ministerstva spravedlnosti na radikální snížení exekutorského tarifu ohrozí podle Exekutorské komory vymáhání práva v České republice. Ministerstvo již připravilo návrh novely vyhlášky, která se snížením exekutorského tarifu upravujícího výši odměny za exekuční činnost soudních exekutorů a náhradu hotových výdajů počítá. „Úprava půjde ruku v ruce s novelou exekučního řádu, která je součástí plánovaných legislativních změn zlepšujících vztah mezi dlužníky a věřiteli,“ sdělil k chystané změně ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).

Jak dále ministr uvedl, jeho resort tak plní další bod programového prohlášení vlády, která vyhlásila nesmlouvavý boj proti zneužívání exekucí a zavázala se, že náklady exekuce a odměna exekutora musí odpovídat jeho skutečnému výkonu. „Navrhovanými úpravami usilujeme o vybudování férovějšího prostředí v oblasti exekucí tak, jak jsme to opakovaně slíbili občanům. O budoucí, detailní podobě změn samozřejmě vedeme odborný dialog s Exekutorskou komorou,“ doplnil.

Z Pelikánova prohlášení vyplývá, že Ministerstvo na základě pečlivého zmapování exekučního prostředí dospělo ke dvěma závěrům. V prvé řadě je údajně na základě analýzy zřejmé, že i za současných legislativních podmínek stále existuje prostor pro určité snížení exekutorského tarifu. Druhý závěr pak konstatoval, že při provedení plánovaných koncepčních legislativních změn, kterými je především vyřešení problematiky vícečetných exekucí a zavedení obligatorních záloh prostřednictvím návrhu novely exekučního řádu, se prostor pro úpravu odměn exekutorům podstatně rozšíří, a to zhruba o dvoutřetinové snížení.

S Pelikánovy závěry ale exekutoři nesouhlasí, a kontují vlastními výpočty. „Když jsme simulovali dopad případného snížení tarifu o pouhých 5%, dostali jsme výsledek v řádech desítek tisíc pod hranicí rentability (!). Dojde-li pak k ministrem avizovanému výraznému snížení exekutorského tarifu, je jisté, že většina exekutorských úřadů skončí,“ předpovídá člen prezídia Exekutorské komory Petr Polanský s tím, že v posledních třech letech skončilo sedm soudních exekutorů z důvodů zhoršující se ekonomiky.

Mohlo by vás zajímat

Náklady exekutorů stále bez náhrady rostou

„Soudní exekutoři jsou vážně znepokojeni zprávou ministra spravedlnosti, že hodlá radikálně snížit odměny a náhrady náležející soudním exekutorům. Již několik měsíců Exekutorská komora upozorňuje ministerstvo, odborníky i veřejnost na dramatický pokles vymahatelnosti u zahájených exekucí a výrazný a nijak nekompenzovaný nárůst nákladů,“ komentují exekutoři zveřejněný záměr. Fakta podle nich jednoznačně prokazují, že tu není žádný prostor pro snížení exekutorského tarifu. Pokud by skutečně došlo ke snížení exekutorského tarifu, hrozí, že exekutorské úřady nebudou schopny financovat svůj provoz, dostanou se do platební neschopnosti a s výkonem exekuční činnosti skončí. Nová ani běžící exekuční řízení nebude tedy mít kdo provádět, což bude znamenat konec vymahatelnosti pohledávek v České republice. „Situace se vrátí před rok 2001, kdy rozhodnutí soudu bylo pouze prázdným kusem papírů, neboť vymahatelnost se pohybovala jen kolem 2 %. Toto dokonce hrozí i při zachování současné výše exekutorského tarifu, pokud nebude řešena úhrada nákladů u bezvýsledných exekucí například formou povinných záloh placených věřiteli,“ varuje Exekutorská komora.

Podle Polanského navíc k reálnému snižování tarifu dochází i bez avizované úpravy ministerské vyhlášky. Exekutoři za stát odvádějí stále více práce, ale exekuční tarif se od roku 2001 nezvýšil. „Naopak, paradoxně dochází k jeho opakovanému snižování, ať už napřímo třeba tím, že na ministerstvu spravedlnosti rozhodnou, aby dluhoví recidivisté měli v placení nákladů úlevy – spojováním mnohočetných řízení nebo nepřímo tím, že výše tarifu už patnáct let nereflektuje vývoj inflace. Například v posledním roce se zvýšily náklady na doručování písemností poštou o 30 %,“ říká Polanecký. Nejčastěji exekutoři doručují prostřednictvím doporučené zásilky a zásilky do vlastních rukou. Tyto zásilky stály na začátku loňského roku při využití tzv. hybridní pošty 36,40 Kč, resp. 43,60 Kč. Po připraveném dalším zdražení poštovného budou tyto zásilky stát 48,40 Kč (zvýšení o 33%), resp. 55,60 Kč (zvýšení o 27,5%) a bez využití hybridní pošty z původních cen 37,70 Kč, resp. 45,30 Kč na zvýšených 49,70 Kč (o 31,8%), resp. 57,30 Kč (o 26,4%) V celkovém objemu pošty posílané soudními exekutory se tedy jedná o meziroční nárůst nákladů jen na poštovném až o 50,4 mil. Kč. „Poštovné tvoří téměř dvacet procent celkových nákladů na provoz úřadu, projeví se na celkových nákladech toto zvýšení přibližně o 6 až 7%.“

Bezvýsledné exekuce 94% dlužníků

Další snížení ohodnocení exekutora, pokračuje Polanský, je důsledkem zvyšující se složitostí řízení či přenesením řady povinností ze soudů na exekutory. Nový exekutor je přitom nucen investovat do úřadu nemalé prostředky, v podstatě nejvyšší z právních profesí. Jeho investice je za současných podmínek nenávratná, konstatuje dále. Žalostné je totiž aktuální složení portfolia pohledávek, kterými se soudní exekutoři zabývají. Stále více – aktuálně téměř 96 % exekucí- se zahajuje na ty samé dlužníky, u kterých se počet exekucí rapidně zvyšuje, naopak počet těch, u kterých se dluhy daří vymáhat, se neustále strmě snižuje.

Více než 85 % exekucí je vedeno na dlužníky, kteří mají více než tři exekuce. „Přitom náklady exekucí, které se nepodaří zdárně ukončit vymožením, platí exekutoři ze svého, neboť systémoví oprávnění jakými jsou třeba dopravní podniky, dodavatelé energií či dokonce soudy nebo věznice odmítají platit na vymáhání svých pohledávek zálohy a náklady marných exekucí jim dle judikatury můžeme účtovat jen, pokud by sami zastavení exekuce zavinili,“ vysvětluje Polanský.

Jaká je ve skutečnosti bonita povolání soudního exekutora, dokládá interní analýza uskutečněná na vzorku úřadů s mírně nadprůměrným nápadem, tedy kolem deseti tisíc nových exekucí ročně, s racionalizovanými provozními nároky (cca deset zaměstnanců, dvě motorová vozidla, nízkonákladové pronájmy kanceláří, sofistikovaný software) a s průměrně „kvalitním“ portfoliem povinných – dlužníků. Exekutor má roční tržby 5,5 mil Kč náklady má 4,8 mil. Kč. Výnos před zdaněním 700 000 Kč. Soudní exekutor má tedy roční příjem zhruba 400 000 Kč, což je měsíčně 33.000 Kč. V tomto příjmu ovšem není započtena amortizace dvou miliónů korun vstupní investice na nákup vybavení a mzdové a další startovní náklady, protože tržby přicházejí postupně a s šestiměsíčním zpožděním. Pokud by se amortizace započítala, byla by čistá návratnost záporná. „A to nehovořím o jakékoliv rezervě na další investice a nepředvídatelné výdaje – třeba na nové změny zákona.“ Výnosy z úspěšných exekucí podle Polanského ještě postačují na to, aby se z nich zaplatily náklady na provoz, ale jakékoli i sebemenší snížení výnosů povede k tomu, že vynaložené náklady nebudou pokryty.

Státu zůstanou pohledávky za 350 miliard a žaloby

„Bude-li tento trend pokračovat, nebojím se tvrdit, že se celý systém vymáhání zhroutí a státu zde zůstane téměř pět milionů pohledávek s jistinou v hodnotě přes 350 miliard korun, které nebude mít kdo vymáhat. Úřady propustí 2 500 zaměstnanců, o které se bude muset stát postarat (což jen na podpoře v nezaměstnanosti bude stát až 300 mil. Kč za rok) a nepochybně se dostaví žaloby na stát. Budou to žaloby věřitelů, kterým nebudou pohledávky v hodnotě miliard korun vymáhány, žaloby dlužníků, kterým nebude mít kdo uvolnit jejich mzdy či majetky po splacení jejich dluhů či žaloby za zmařené investice od těch kolegů, kteří byli jmenování do svých úřadů nedávno a nebyli schopni doposud splatit vklady do těchto úřadů, natož naplnit očekávání návratnosti vložených prostředků i přiměřené odměny za výkon právnické profese,“ vypočítává Polanský možné důsledky Pelikánova rozhodnutí.

Dušan Šrámek