Vágní a nekonkrétní odůvodnění navrhované úpravy, apriorní nedůvěra v soudce a předsedy soudů, absurdní představa o vyloučení lidského faktoru při přípravě rozvrhu práce. To jsou jen některé zásadní připomínky, kterými Nejvyšší správní soud prostřednictvím předsedy Josefa Baxy zareagoval na návrh Ministerstva spravedlnosti na záměr rozdělovat soudní případy pomocí náhodného elektronického generátoru.
Po Nejvyšším soudu tak návrh ministra Roberta Pelikána (ANO) dostal další ránu. Josef Baxa ve svých připomínkách Pelikánův záměr v rámci novely občanského soudního řádu odmítl velice důrazně. Navrhuje stažení celého návrhu z legislativního procesu.
Podle předsedy NSS je představa zajištění respektování ústavní zásady zákonného soudce navrhovaným způsobem zcela mylná. Manipulace se spisy jsou podle něj ojedinělými případy a kvůli excesům by se neměl měnit dobře fungující systém. Bude-li podle Baxy změna uskutečněna, vyhodí se zbytečně množství finančních prostředků, aby se následně zjistilo, že věci nefungují. „Na jednotlivosti by nemělo být reagováno generální změnou celého systému. Navíc způsobem, který pro svou nedomyšlenost zatíží a zkomplikuje vnitřní dělbu činnosti v podmínkách jednotlivých soudů a negativně se projeví na délce soudního řízení,“ napsal Baxa Pelikánovi v oficiálních připomínkách, které má Česká justice k dispozici.
Čtěte také anketu: Co říkáte na návrh přidělovat soudcům případy pomocí elektronického generátoru?
Předsedovi NSS se také nelíbí, že Pelikán poměrně zásadní změnu neprojednal se zástupci justice. Připomíná, že podobný návrh už v roce 2011 neúspěšně předložil ministr Jiří Pospíšil (ODS). „Předně považuji za vysoce nestandardní, aby tak podstatná změna zákona o soudech a soudcích, která bude mít dopady na fungování prakticky všech soudů v České republice (tedy soudů civilních, správních i trestních), byla připomínkovým místům, včetně soudů samotných, předkládána toliko jako nenápadná, nepojmenovaná novela „některého dalšího zákona“ v rámci jednoho souborného balíku označeného jako návrhy zákonů, kterými se mění předpisy upravující civilní proces,“ zlobí se Baxa. Podle něj takový způsob prezentace předkládané novely vyvolává dojem, že se jedná ze strany Pelikána o záměr, jehož cílem je minimalizovat již tak neexistující odbornou debatu o předloženém návrhu změny zákona o soudech a soudcích se soudy.
Chybí analýza
Podobně jako v připomínkách Nejvyššího soudu i NSS se pozastavuje nad tím, že ministerstvo neprovedlo hlubší analýzu stávajícího stavu. Chybí také komparace s ostatními státy a „závěry judikatury Ústavního soudu jsou interpretovány velmi nepoctivě a jednostranně, navrhované řešení je velice vágní a nekonkrétní, vyvolává více otázek, než kolik předkládá odpovědí“.
Ministerstvo v návrhu píše, že usiluje o vytvoření podmínek pro zlepšení reálného fungování nezávislého soudnictví“ a že dosavadní právní úprava „zcela nevylučuje možnost, že bude dopředu možné odhadnout, který soudce či senát bude řešit následující napadnutou věc, a tudíž je zcela nevyhovující“.
Paušální nedůvěra v předsedy soudů
Podle Baxy jde ze strany resortu o paušální vyjádření nedůvěry ke stávajícímu systému a z pohledu předkládaného návrhu je každý tvůrce pravidel přidělování, jakož i každý uživatel rozvrhu práce považován za potenciálního podezřelého. „Je tato skepse odůvodněná? Je-li stávající právní úprava skutečně „zcela nevyhovující“, jaké jsou konkrétní negativní zkušenosti s dosavadním systémem přidělování věcí? V jakých typech případů účastníci řízení důvodně uplatňují porušení práva na zákonného soudce? Jak četné jsou případy zneužití pravidel přidělování? Jde o selhání jednotlivce nebo systému? Jakým způsobem jsou využívány existující prostředky ke zjednání nápravy?“ klade otázky předseda soudu.
I NSS upozorňuje, že záměr vyloučit ze systému rozdělování věcí lidský faktor je nerealizovatelný. Jako zarážející se v této souvislosti pak podle připomínek soudu jeví ustanovení o „velkém bratrovi“, kterým je v daném případě Ministerstvo spravedlnosti, jemuž se podle navrhované právní úpravy všechny procesy přidělování trvale hlásí, u něj ukládají, „aby bylo možné kdykoliv poskytnout potřebné údaje pro přezkum zákonnosti přidělení zákonného soudce“. „Má-li být z rozhodování o přidělování agendy na jednotlivých soudech vyloučen lidský prvek, kdo vyloučí lidský prvek na ministerstvu, zejména v případech, kdy samotné ministerstvo bude účastníkem řízení nebo bude mít na probíhajícím řízení vlastní zájem?“ ptá se Josef Baxa. Ten uvádí i řadu dalších připomínek které mají ilustrovat nedomyšlenost celého návrhu.
Nerovnoměrné zatížení soudců
Předseda například upozorňuje na to, že generátor nebude rozdělovat věci rovnoměrně. „Zpětná kontrola formou tzv. logu je pouze informativní v tom smyslu, zda s konkrétní věcí bylo nebo nebylo manipulováno. Zde se nedozvíme, kolik a jakých věcí má konkrétní oddělení či soudce a zda je systémem přidělováno rovnoměrně, resp. zda je oddělení či soudce rovnoměrně zatěžován,“ míní Baxa. Již samotný návrh novely pak podle něj připouští, že může dojít k výrazně nerovnoměrnému zatížení soudce. Pravidla přidělování by ale měla vytvářet podmínky pro rovnoměrné zatížení jednotlivých soudních oddělení a soudců, nikoliv vytvářet stav nerovnoměrného zatížení, na který bude moci a muset předseda soudu reagovat toliko následně a zpětně, upozorńuje předseda NSS.
Automatický generátor přidělování věcí má podle ministerstva vylučovat z přidělování lidský faktor a zajišťovat náhodnost výběru soudního oddělení, jemuž napadená věc připadne. Předpokladem fungování automatického generátoru přidělování věci je existence alespoň dvou soudních oddělení na jednu konkrétní soudní agendu.
Eva Paseková
