Bývalý advokát Zdeněk Altner podal exekuční návrh na ČSSD, která mu má podle pravomocného rozhodnutí soudu zaplatit skoro 338 milionů korun za právní služby v případu Lidového domu. Nejvyšší soud, kam ČSSD podala dovolání, má několik možností jak rozhodnout v rámci dovolání proti pravomocnému rozsudku. Tvrdí to advokát Robert Němec. „Pokud je dovolání formálně bezchybné a není odmítnuto, může Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušit s tím, že soud bude poté vázán jeho právním názorem. V úvahu však připadá i zamítnutí dovolání nebo změna rozhodnutí odvolacího soudu. Změna je možná, jestliže odvolací soud rozhodl nesprávně a jestliže dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout.“
Vedení ČSSD bezprostředně po prohraném sporu prohlásilo, že „řeší“, komu má peníze poslat, zda Altnerovi, nebo na výkon exekuce. Přichází taková alternativa vůbec v úvahu?
Nemůže to „řešit“. ČSSD musí plnit pouze svému věřiteli, tedy panu Altnerovi, a to s výjimkou situace, kdy dojde k přikázání pohledávky ve prospěch jednoho z věřitelů povinného. Mohlo by jít o přikázání pohledávky například v rámci exekučního řízení. Pan Altner by tedy byl povinným v takové exekuci, jeho věřitelem a tedy poddlužníkem by byla ČSSD.
Má dovolání k Nejvyššímu soudu odkladný účinek, případně za jakých podmínek?
Dovolání samo o sobě nemá odkladný účinek a neodkládá právní moc ani vykonatelnost napadeného rozhodnutí. Nejvyšší soud však před rozhodnutím o dovolání může i bez návrhu odložit vykonatelnost a právní moc napadeného rozhodnutí. Dle mého názoru nemůže být takový odklad odůvodněn tím, že si pan Altner chce nechat poslat peníze do Švýcarské banky. To je totiž jeho plné právo. V případě odkladu vykonatelnosti je podmínkou, aby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma. Odložit právní moc lze, pokud je dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Upozorňuji, že pokud Nejvyšší soud dojde k závěru návrhu na odložení vykonatelnosti nebo právní moci nevyhoví, nemusí o tomto vydávat usnesení.
Může na základě dovolání ČSSD rozhodnout NS naopak ještě o přiznání úroků z prodlení, a to i s ohledem na judikát NS, který kumulaci obojího připouští?
Dovolací soud nemůže v zásadě rozhodnout nad rámec podaného dovolání. Nevím, zda se pan Altner tohoto úroku před oběma soudy domáhal. (Podle vyjádření Altnerova právního zástupce Václava Veselého dovolání podávat nebude – pozn. aut.) Lze ale předpokládat, že ČSSD se samozřejmě do tohoto důvodu dovolávat nebude. Případně by se mohl dovolat i pan Altner.
Je možné, aby NS rozhodl meritorně o nároku, nebo věc pouze vrátit s nějakým doporučením obecnému soudu, i s ohledem na to, že soud prvního stupně Altnerovi přiznal jak penále, tak úroky z prodlení?
Pokud je dovolání formálně bezchybné a není odmítnuto, může Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušit s tím, že soud bude poté vázán jeho právním názorem. V úvahu však připadá i zamítnutí dovolání nebo změna rozhodnutí odvolacího soudu. Změna je možná, jestliže odvolací soud rozhodl nesprávně a jestliže dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout. To nelze bez bližších informací posoudit.
Má právní relevanci tvrzení představitelů strany, že v případě vítězství u NS by již peníze nemusela ČSSD vidět, a proto mu zatím nezaplatí?
Nejvyšší soud tuto skutečnost může vzít v úvahu při rozhodování o odložení vykonatelnosti a právní moci, a to zejména pokud existují pochybnosti o solventnosti pana Altnera.
Jestliže ČSSD vyprazdňuje účty, jak zaznělo v médiích, mohou se její představitelé dopustit trestného činu poškozování věřitele?
Ano mohou, konkrétně mě napadá vámi zmíněný trestný čin poškození věřitele.
Jakými právními kroky se může věřitel bránit, jestliže dlužník nerespektuje pravomocné rozhodnutí soudu?
Může podat návrh na exekuci. Exekutor může zablokovat bankovní účty ČSSD, případně nemovitosti a následně provést exekuci přikázáním pohledávek, přikázáním pohledávky z účtů u bank nebo prodejem nemovitostí.
Z jaké částky se nyní budou počítat úroky z prodlení?
Jestliže dlužník nezaplatil dlužnou částku do tří dnů od nabytí právní moci, úrok z prodlení se počítá již z celé vysouzené částky, to znamená z 338 miliónů korun.
Může mít vliv na rozhodnutí NS délka řízení, respektive průtahy, které se v něm eventuálně mohly stát?
To si nemyslím. Jestliže je ČSSD přesvědčena, že v řízení došlo k průtahům, může se stejně jako kdokoli jiný obrátit se žalobou na stát o náhradu škody.
Dušan Šrámek
