Vláda příští týden projedná rozsáhlou novelu insolvenčního zákona. Ministerstvo spravedlnosti, které je předkladatelem návrhu, chce mimo jiné zvýšit svůj dohled nad insolvenčními správci, ztížit podávání tzv. šikanózních návrhů či zpřísnit podmínky pro poskytování poradenství v oblasti oddlužení. S některými ustanoveními novely nesouhlasí například ministr pro lidská práva a legislativu, Česká národní banka či Svaz průmyslu a dopravy ČR. Připomínky měla i Legislativní rada vlády.
Ministerstvo chce podle svých slov odstranit problémy, které se podle něj při úpadku dlužníků vyskytují v praxi. Od novely si slibuje zkvalitnění práce insolvenčních správců a za hlavní cíl novely označuje důslednou ochranu práv účastníků insolvenčního řízení.
O návrhu Česká justice podrobně informovala.
„Insolvenční správci nesmějí být pouze vzájemně si konkurujícími podnikateli, kteří na úkor kvality výkonu své funkce usilují o získání co největšího počtu insolvenčních věcí za účelem maximálního navýšení svých příjmů,“ konstatoval úřad v důvodové zprávě. Správci by podle něj měli především dbát na to, aby žádný z účastníků řízení nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů.
Současné právní úpravě ministerstvo kromě dalšího vytýká, že insolvenční správci mohou obcházet zákon tím, že si ve velkém zřizují fiktivní nebo nefungující provozovny, aby získali více případů. Úřad má prý jen velmi omezené možnosti trestat správce za zjištěná pochybení. Insolvenční řízení nejsou podle ministerstva dostatečně transparentní a soudy trpí přetížeností kvůli administrativě.
V souvislosti s problematikou insolvencí žádá ministerstvo o 25 dalších tabulkových míst. Většina nových zaměstnanců by se měla zabývat posíleným dohledem nad insolenčními správci, šest z nich by pak mělo na starosti akreditace pro subjekty, které poskytují dlužníkům služby související s oddlužením. Ministerstvo totiž hodlá zavedením akreditací zabránit komerčním oddlužovacím společnostem, aby profitovaly z tíživé životní situace a nedostatečné informovanosti dlužníků. Poukazuje na to, že tyto subjekty slibují za zcela nepřiměřenou částku zpracování insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení, přičemž tato podání soud často odmítne kvůli hrubým nedostatkům.
„Není výjimkou, když si tyto subjekty za nekvalitně poskytnuté služby vyúčtují odměnu v řádu cca 5000 Kč až 50.000 Kč. Dlužník, který je často ve velmi závažné finanční situaci, se proto v důsledku bezradnosti a nedostatečné informovanosti o jiných možnostech skutečné právní pomoci již před zahájením samotného insolvenčního řízení ještě více zadluží, neboť je nucen čerpat na tyto služby úvěr,“ poznamenali autoři návrhu.
Placené služby související s oddlužením by tak v budoucnu směli automaticky poskytovat jen insolvenční správci, advokáti a notáři. Ostatní zájemci by museli u ministerstva získat povolení a navíc by své služby museli poskytovat bezplatně.
Ministerstvo chce také intenzivněji chránit adresáty šikanózních insolvenčních návrhů, tedy těch, jejichž cílem bývá vyřadit konkurenčního podnikatele z boje a poškodit jeho pověst. Soud by napříště mohl rozhodnout, že návrhy, které se jeví jako šikanózní, v první fázi řízení vůbec nezveřejní v insolvenčním rejstříku.
(čtk, epa)
