Proč selhal tendr na Elektronický monitorovací systém, tzv. náramky pro vězně? Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo analýzu pro poslance, kterou má Česká justice k dispozici a ve které zmiňuje několik důvodů. Podle materiálu uchazečům vadil například nedostatečný profit ze zakázky, krátké lhůty na implementaci systému nebo příliš vysoké pokuty. Mimo jiné za fiasko podle ministerstva může i náš portál Česká justice.

Hned v úvodu analýzy Ministerstvo spravedlnosti uvádí, že zájemci o tendr nespatřovali dostatečný prostor pro zisk v kontextu technické a sankční robustnosti požadovaného řešení.  Podle resortu vycházeli z hodnoty zakázky, která byla „bez spolupráce se zadavatelem či Ministerstvem spravedlnosti zveřejněna v mediích, například na portálu www.ceska-justice.cz“, uvádí ministerstvo doslova.

Ministerstvo si nechalo od firmy KPMG zpracovat studii, kolik by náramky mohly stát a odmítlo ji zveřejnit – údajně kvůli výhodnosti potenciálních nabídek. Podle České justice ale takový postup není transparentní a proto jsme se minulý rok rozhodli studii zveřejnit.

Na 150 doplňujících dotazů

V průběhu tendru ministerstvo zveřejnilo 20 tzv. dodatečných informací, v jejichž rámci bylo zodpovězeno 149 zaslaných dotazů. Šlo zejména o:

Mohlo by vás zajímat

  • Dotazy na požadovaný rozsah krytí zařízení (odolnost proti vodě, teplotám, nárazům apod.)
  • Dotazy na mobilitu (přenositelnost) alkohol testerů
  • Dotazy na požadavky na přesnost lokalizace osob, rychlost odezvy a frekvenci zasílání dat o lokalizaci
  • Dotazy na podmínky testování vzorků
  • Dotazy na parametry hardwaru v majetku ministerstva spravedlnosti využitelného pro dodávku
  • Dotazy na smluvní podmínky (sankce, pokuty, pojištění, licence, zdrojové kódy)
  • Dotazy na překlad návodů do češtiny

Dalším důvodem nezdaru tendru byly podle resortu požadavky na výhradní licence a zdrojové kódy a požadavek na budoucí rozvoj systému s požadavkem na spolupráci s jiným budoucím dodavatelem. „Uchazeči tyto požadavky výrazně rozporovali s poukazem na to, že pokud by měl být tento požadavek splněn, musel by být jejich běžně prodávaný systém zásadně modifikován jen pro tuto jednu dodávku, čímž by došlo k zcela zásadnímu navýšení ceny,“ uvádí Pelikánovo ministerstvo.

Materiál dále dochází k tomu, že pokuty za neplnění smluv byly příliš vysoké. To ostatně České justici potvrdili i sami zájemci.

Ministerstvo také požadovalo velmi rychlou implementaci relativně náročného technického řešení, přičemž za nedodržení termínů hrozily vysoké sankce, aniž by hodnota a možný zisk z celé zakázky z pohledu dodavatele odpovídal riziku s tím spojenému.

„Z pohledu zadavatele je vhodné doplnit, že uchazeči problematizované body měly svou promyšlenou vnitřní logiku, která obrážela zájem zajistit pro stát ekonomické, funkční a bezpečné řešení. Z těchto důvodů se také zadavatel chtěl zavázat jen k takovému odběru počtu zařízení, který vycházel ze současného počtu uložených trestů domácího vězení, požadoval takové licenční řešení, které by jej v budoucnu neučinilo rukojmím dodavatele a zároveň zajistilo bezpečnou a rychlou dodávku funkční technologie. 

Analýzu lze tak shrnout do konstatování, že se v této etapě nepodařilo najít kompromisní řešení mezi potřebami zadavatele a zájmy uchazečů.“ – zpráva MSp pro poslance

Podle analýzy resort také zvolil příliš nákladné řešení. „Někteří uchazeči by již v této fázi museli pro účely testování provádět úpravy svých řešení a za vysoké také označovali náklady na požadované překlady návodů do češtiny apod.,“ uvádí ministerstvo. Dalším problémem byl požadavek na alkoholtestery – ty některé firmy neměly v provozu a tak by je musely nejdříve textovat v praxi. S tím souvisí i potenciální problémy s dodávkou od případného subdodavatele.

Ministerstvo najmulo Rowan Legal

Dále ministerstvo uvádí, že jako další postup zvolilo formu soutěžního dialogu. Hlavní výhodou je podle analýzy to, že umožňuje přímou osobní komunikaci s uchazeči o předmětu zakázky, technických parametrech jejich řešení a ekonomických podmínkách zakázky ještě předtím, nežli dojde k finalizaci a zveřejnění zadávací dokumentace. „Soutěžní dialog představuje méně využívanou formu zadávacího řízení, s kterou pracovníci zadavatele nemají dosud profesní zkušenost. Z těchto důvodů byla uzavřena smlouva s advokátní kanceláří Rowan Legal, která pracovníkům zadavatele poskytne potřebnou odbornou součinnost při administraci soutěžního dialogu,“ uvádí ministerstvo s tím, že kancelář už vypracovala právní analýzu, zda je vůbec možné soutěžní dialog v tomto případě použít.

Závěrem ministerstvo uvádí, že k podpisu smlouvy s dodavatelem náramků  by mohlo dojít na sklonku roku 2016.

Eva Paseková